Neurol. pro Praxi, 2002; 3: 156-159

Tardivní dyskineze - patofyziologie a klinické projevy

MUDr. Klára Látalová, doc. MUDr. Vladimír Pidrman Ph.D, prof. MUDr. Jaroslav Bouček CSc
Psychiatrická klinika FN a LF UP, Olomouc

Klíčová slova: tardivní dyskineze, neuroleptika, antipsychotika, extrapyramidové příznaky, dopamin, serotonin # GABA.

Zveřejněno: 31. prosinec 2002  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Látalová K, Pidrman V, Bouček J. Tardivní dyskineze - patofyziologie a klinické projevy. Neurol. praxi. 2002;3(3):156-159.

Tardivní dyskineze je mimovolní pohybová porucha vznikající nejčastěji při dlouhodobé léčbě klasickými neuroleptiky. Vzácněji může vzniknout spontánně, v průběhu psychotického onemocnění nebo být nepříjemným doprovodným příznakem některých somatických poruch (např. hormonálních, autoimunních). Tardivní dyskineze se klinicky projevuje abnormními choreiformními, atetoidními a balistikými pohyby rukou, nohou, trupu a především grimasováním v obličeji, žvýkáním, špulením či rytmickou protruzí jazyka. Pacientovo okolí vnímá tyto pohyby jako neúčelné, směšné či schválně přehráváné. Tardivní dyskienze pacienty sociálně omezuje a může přispívat ke zhoršení compliance, tím i k celkovému neúspěchu léčby.

Stáhnout citaci

Reference

  1. Adler LA, Edson R, Lavori P, et al. Long-term treatmant effects of vitamin E for tardive dyskinesia. Biol Psychiatry 1998; 43: 868-872. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  2. Bleuler E. Dementia praecox or the Group of Schizophrenia, New york, Ny: International Universities Press; 1950.
  3. Burnes TRE, Braude WM. Akathisia variants and tardive dyskinesia. Arch Gen Psychiatry 1985; 542: 874-878. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  4. Casey DE. Tardive dyskinesia: animal models. Psychopharmacol Bull 1984; 20: 376-379. Přejít na PubMed...
  5. Casey DE. Spontaneous and tardive dyskinesia: Clinical and laboratory studies. J Clin Psychiatry 1985; 46-47.
  6. Fahn S, Eldridge R. Definition od dystonia and classification of the dystonic state. Adv Neurol 1997; 14: 1-5.
  7. Faurbye A, Rash PJ, Peterson PB, et al. Neurological symptoms in pharmakotherapy of psychoses. Acta Psychiatrices Scandinavica, 1964; 40: 10-27. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  8. Fenton WS, Wyatt RJ, et al. Prevalence of spontaneous dyskinesia in schizophrenic and non-schizophrenic psychyatric patients. Br J Psychiatry 1997; 171: 265-268. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  9. Fibiger HC, Loyd KG. Neurobiological substrates of tardive dyskinesia: the GABA hypothesis. Trend Neuroscience 1984; 7: 462-464. Přejít k původnímu zdroji...
  10. Fish F. Leonards Classification of Schizophrenia. J Ment Sci 1958; 104: 943-947. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  11. Glazer WM. Expected incidence of tardive dyskinesia associated with atypical antipsychotics. J Clin Psychiatry 2000; 6 (Supl 4): 21-26.
  12. Gune LM, Andersson U, Bondenson U, et al. Spontaneous chewing movements in rats during acute and chronic antipsychotic drug administration. Pharmacol Biochem Behav 1986; 25: 897-901. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  13. Gunne LM, Barany S. Haloperidole-induced tardive dyskinesia in monkeys. Psychopharmacology 1976; 50: 237-240. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  14. Gunne LM, Haggstrom JE, Sjoguist B. Associatin with persistent neuroleptic-induced dyskinesia of regional changes in brain GABA synthesis. Nature 1984; 309: 347-349. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  15. Hoffman WF, Casey DE. Computer tomographic evaluation of patients with tardive dyskinesia. Schizoph Res 1991; 5: 1-12. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. Chattterjee A, Chakos M, Koreen A, et al. Prevalence and clinical correlates of extrapyramidal signs and spontaneous dyskinesia in never-medicated schizophrenic patients. Am J Psychiatry 1995; 152: 1724-1729. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  17. Chouinard G, et al. Factors related to tardive dyskinesia. Am J Psychiatry 1979; 136: 79-82. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  18. Jeste DV, Caligiuru MP, Paulsen JS, at al. Risk of tardive dyskinesia in older patient: a prospective lingitudila studiy of 266 patients. Arch Gen Psychiatry 1995; 52: 756-765. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  19. Kerk PE, McElroy SL, Strakowski SM. Anticonvulsats and antipsychotics in the treatment of bipolar disorder. J Clin Psychiatry 1998; 59 (Supl 6): 74-81.
  20. Kraepelin E. Dementia praecox and Paraphrenia, Edinburg, Scotland: E&S Livingstone; 1919.
  21. Morgenstern H, Glazer WM, Niedzwiecki D, et al. The impact of neuroleptic medication on tardive dyskinesia: a meta-analysis of published studies. Am J Public Health 1987; 77: 717-724. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  22. Owens DGJ, Johnstone EC, Frith CD. Spontaneous involutery disorders of movement: their prevalence, severity, and distribution in chronic schizophrenics with and without trearment with neuroleptics. Arch Gen Psychiatry 1982; 39: 452-461. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  23. Rupniak NMJ, Jenner P, Marsden CD. Cholinergic manipulation of perioral behavior induced by chronic neuroleptic administration to rats. Psychopharmacology 1983; 79: 226-240. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  24. Schonecker M. Reseach diagnosis for tardive dyskinesia Arch Gen Psychiatry 1957; 39: 486-487. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  25. Sigweld J, Bouttier D, Raymond C, et al. Quatre cas de dyskinesie facio-bucco-lingou-masticatice a evalution prolonge secondaire a un traitment par les neuroleptiques. Revue Neurologique 1959; 100: 751-755. Přejít na PubMed...
  26. Simpson GM, Jaffe ME. Reduciton of tardive dystonia with olanzapine. Am J Psychiatry 2000; 42: 852-900.