Dermatol. praxi. 2009;3(1):31-32

Kontaktní ekzém vyvolaný textiliemi

doc. MUDr. Eliška Dastychová CSc
Dermatovenerologická klinika, FN Brno

Příčinou kontaktního ekzému vyvolaného textiliemi byly zvláště v předchozích letech močovinoformaldehydové a melaminformaldehydové

pryskyřice používané k nemačkavé úpravě. K senzibilizaci vedl z nich uvolňovaný formaldehyd nebo celá molekula pryskyřice.

V současné době jsou používány k nemačkavé úpravě nejčastěji cyklické deriváty močoviny, k senzibilizaci vedou zřídka, formaldehyd

uvolňují v menším množství. Z textilních barviv senzibilizují nejčastěji azobarviva. Pacient může být současně senzibilizován na některou

z paraaminosloučenin. V rámci skupinové přecitlivělosti může naopak pacient senzibilizovaný na některou z paraaminosloučenin

reagovat kontaktní alergickou reakcí na textilie barvené azobarvivy.

Klíčová slova: kontaktní ekzém, textilní barviva, azobarviva, plastické hmoty, močovinoformaldehydové pryskyřice, melaminformaldehydové pryskyřice, cyklické deriváty močoviny.

Contact eczema caused by textiles

Previously, textile-related contact eczema was mainly caused by urea-formaldehyde and melamine-formaldehyde resins used for

crease-resistant finishing. Sensitization resulted from the formaldehyde released or from the entire resin molecule. Currently, cyclic

urea derivatives are used for crease-resistant finishing, which rarely cause sensitization and release formaldehyde in smaller quantities.

Among textile dyes, the most common sensitizers are azo dyes. A patient may be concomitantly sensitized to some of the para-amino

compounds. In the case of group hypersensitivity, a patient sensitized to some of the para-amino compounds may respond by a contact

allergic reaction to azo dyed textiles.

Keywords: contact eczema, textile dyes, azo dyes, plastic materials, urea-formaldehyde resins, melamine-formaldehyde resins, cyclic urea derivatives.

Zveřejněno: 1. duben 2009  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Dastychová E. Kontaktní ekzém vyvolaný textiliemi. Dermatol. praxi. 2009;3(1):31-32.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Bandmann HJ, Dohn W. Die Epikutantestung. München, Verlag J. 5. Bergman 1967: 127. Přejít k původnímu zdroji...
  2. Cronin E. Studies in contact dermatitis, dye dermatitis. J Am Acad Dermatol 1995; 32: 631-639. Přejít k původnímu zdroji...
  3. Dastychová E. Kontaktní přecitlivělost vyvolaná požárnickým stejnokrojem. Čs. Derm. 1996; 71(3): 101-104. Přejít k původnímu zdroji...
  4. Dastychová E. Azobarviva jako primární a sekundární alergeny. Čs. Derm. 1996; 71(4): 158-160.
  5. Dastychová E. Kontaktní ekzém vyvolaný textiliemi. In: Urbanček S, Dastychová E, Buchvald D, Vocilková A. Kontaktní alergény v pracovnom a životnom prostredí 2006: 195-199.
  6. Fisher AA. Contact dermatitis. Philadelphia: Lea Febiger, 1986: 283-337.
  7. Foussereau J, Benezra C, Maibach H, Hjorth N. Occupational Contact Dermatitis - clinical and chemical aspects. Paris: Masson & Die 1970: 180-183.
  8. Foussereau J, Benezra C, Maibach H, Hjorth N. Occupational Contact Dermatitis - clinical and chemical aspects. Paris: Masson & Die 1982: 260-266.
  9. Frosch PJ, Dooms-Goosens A, Lachapelle JM, Rycropft RJG, Scheper R. Current topics in contact dermatitis. Berlin-Heidelberg: Springer Verlag 1989: 326-329. Přejít k původnímu zdroji...
  10. Goon ATJ, Gilmour NJ, Basketter DA, White IR, Rycroft RJG, Mcfadden JP. High frequency of simultaneous sensitivity to Disperse Orange 3 in patients with positive patch tests to para-phenylenediamine. Contact Dermatitis 2003; 48(5): 248-250. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  11. Le Coz ChJ. Clothing. In: Rycroft RJG, Menné T, Frosch PJ, Lepoittevin JP. Textbook of Contact Dermatitis. Springer-Verlag: Berlin Heidelberg 2001; 2: 727-749. Přejít k původnímu zdroji...
  12. Richter G. Zur Problematik sogenannter Paragruppen-Allergien. Dermatosen 1995; 43(5): 210-214.
  13. Rietschel RL, Flowler JF. Fisher´s Contact Dermatitis. 5th Ed. Philadelphia: Lippincott Williams&Wilkins, 2001: 279-320.
  14. Schwartz L, Tulipan L, Peck SM. Occupational diseases of the skin. London: Henry Kimpton 1947: 268-280.
  15. Šťáva Z, Jirásek L, Schwank R, Trapl J. Dermatovenerologie. Avicenum, Zdravotnické nakladatelství Praha 1977: 148-154.
  16. Zschunke E. Grundriss der Arbeitsdermatologie. Berlin: VEB Verlag 1985: 127.