Neurol. praxi. 2010;11(2):85-89

Autoprotilátkami sprostredkované ochorenia nervosvalového spojenia

doc. MUDr. Peter Špalek, PhD.
Centrum pre neuromuskulárne ochorenia, Neurologická klinika SZU, FN Bratislava-Ružinov

Nervosvalové spojenie je najprístupnejšou synapsou nervového systému, ktorá je veľmi vnímavá voči cirkulujúcim substanciám, najmä

neurotoxínom a špecifickým autoprotilátkam. Pokroky vo výskume potvrdili, že kľúčové transmembránové proteiny na nervosvalovom

spojení sú vulnerabilné v dôsledku protilátkami sprostredkovaného autoimunitného ataku. Autoprotilátky spôsobujú lézie špecifických

iónových kanálov, čo vedie k poruchám neuromuskulárnej transmisie. Pri myasténii gravis sú hlavnými antigénnymi terčami acetylcholínové

receptory (AChRs) a svalovo-špecifická kináza (MuSK), pri Lambert-Eatonovom myastenickom syndróme (LEMS) napäťovo-závislé

kalciové kanály (VGCCs), pri neuromyotónii napäťovo-závislé káliové kanály (VGKCs) a pri Miller Fisherovom syndróme GQ1b gangliozidy.

Autoprotilátky sú detekovateľné v sére pacientov pomocou imunoprecipitácie s antigénmi označenými rádioizotopicky. Patogenetický

význam cirkulujúcich autoprotilátok sa potvrdzuje pasívnym prenosom laboratórnym zvieratám a zlepšením klinickej symptomatológie

po plazmaferéze alebo inej imunoterapii. V článku sa diskutuje o význame cirkulujúcich protilátok pri jednotlivých autoimunitných

ochoreniach nervosvalového prenosu: séropozitívna MG, MG s protilátkami proti MuSK, séronegatívna MG, tranzientná neonatálna

myasténia, arthrogryposis multiplex congenita, LEMS, akvirovaná neuromyotónia a Miller Fisherov syndróm.

Klíčová slova: nervosvalové spojenie, cirkulujúce autoprotilátky, antigény (AChRs; MuSK; VGCCs; VGKC; GQ1b gangliozidy), imunoterapia, plazmaferéza

Autoantibody-mediated disorders of the neuromuscular junction

The neuromuscular junction is the most accesible synapse in the nervous system and is very susceptible to circulating factors, notably

neurotoxins and specific autoantibodies. Research advances have shown that key transmembrane proteins at the neuromuscular junction

are vulnerable to antibody-mediated autoimmune attack. Autoantibodies lead to loss of the specific ion channels causing physiological

defects in neuromuscular transmission. Main antigenic targets are acetylcholine receptors (AChRs) and muscle specific kinase (MuSK)

in myasthenia gravis, voltage-gated calcium channels (VGCCs) in the Lambert-Eaton myasthenic syndrome (LEMS), voltage-gated potassium

channels (VGKCs) in neuromyotonia and GQ1b ganglioside in Miller Fisher syndrome (MFS). Autoantibodies can be measured in

patients sera by immunoprecipation of detergent-extracted ion channels radioactivelly-labelled with high affinity 125I-neurotoxins. The

pathogenetic role of the circulating antibodies can be demonstrated by passive transfer to mice, and by the clinical improvement that

follows plasma exchange and other immunotherapies. This paper will briefly discuss the role of circulating autoantibodies in autoimmune

disorders of neuromuscular transmission: seropositive myasthenia gravis, myasthenia gravis with MuSK antibodies, seronegative

myasthenia, transient neonatal myasthenia, arthrogryposis multiplex congenita, LEMS, acquired neuromytonia and MFS.

plasmapheresis.

Keywords: neuromuscular junction, circulating autoantibodies, antigens (AchRs; MuSK; VGCCs; VGKC; GQ1b ganglioside), imunotherapy,

Zveřejněno: 1. duben 2010  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Špalek P. Autoprotilátkami sprostredkované ochorenia nervosvalového spojenia. Neurol. praxi. 2010;11(2):85-89.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Béhin A, Mayer M, Kassis-Makhoul B, Jugie M, Espil-Taris C, Ferrer X, Chatenoud L, Laforét P, Eymard B. Severe neonatal myasthenia due to maternal anti-MuSK antibodies. Neuromusc Disord 2008; 18: 443-446. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. Dalton P, Clover L, Wallerstein R, Stewart H, Genzel-Boroviczeny O, Dean A, Vincent A. Fetal arthrogryposis and maternal serum antibodies. Neuromusc Disord 2006; 16(8): 481-491. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Hoch W, McConville J, Helms S, Newsom-Davis J, Melms A, Vincent A. Auto-antibodies to the receptor tyrosine kinase MuSK in patients with myasthenia gravis without acetylcholine receptor antibodies. Nat Med 2001; 7: 365-368. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Ito M, Kuwabara S, Odaka M, Misawa S, Koga M, Hirata K, Yuki N. Bickerstaff's brainstem encephalitis and Fisher syndrome form a continuous spectrum. J Neurol 2008; 255: 674-682. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Lau KK, Goh KJ, Lee HC, Chan YT, Tan CT. The co-occurrence of serologically proven myasthenia gravis and Miller Fisher/ Guillain Barré overlap syndrome: a case report. J Neurol Sci 2009; 276: 187-188. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Leite MI, Jacob S, Viegas S, Cossins J, Clover L, Morgan BP, Beeson D, Wilcox N, Vincent A. IgG1 antibodies to acetylcholine receptors in, ,seronegative" myasthenia gravis. Brain 2008; 131: 1940-1952. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Liquori R, Vincent A, Clover L, Avoni P, Plazzi G, Cortelli P, Baruzzi A, Carey T, Gambetti P, Lugaresi E. Morvan´s syndrome: peripheral and central nervous system and cardiac involvement with antibodies to voltage-gated potassium channels. Brain 2001; 124: 2417-2426. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Meriggioli MN, Sanders D. Autoimmune myasthenia gravis: emerging clinical and biological heterogeneity. Lancet Neurol 2009; 8(5): 475-490. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. Muppidi S, Wolfe GI. Muscle-specific receptor tyrosine kinase antibody-positive and seronegative myasthenia gravis. In: Frontiers in Neurology and Neurosciences. Vol. 26. Ed. J. Bogousslavsky. Immune-mediated neuromuscular diseases. Karger, Basel 2009: 109-119. Přejít k původnímu zdroji...
    10. Newsom-Davis J. The emerging divesity of neuromuscular junction disorders. Acta Myologica 2007; 26: 5-10. Přejít na PubMed...
    11. Overell JR, Willison HJ. Recent developments in Miller Fisher syndrome and related disorders. Curr Opin Neurol 2005; 18: 562-566. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Saleh AA, Cariga P. Myasthenia gravis with AChR and MuSK antibodies positivity: case report. Clin Neurophysiol 2007; 118: 165-166. Přejít k původnímu zdroji...
    13. Spalek P, Brozman B, Lisy L, Vincent A. Lambert-Eaton myasthenic syndrome - recent developments, diagnostic methods and case report of a patient with concomitant myasthenia gravis. Čes Slov Neurol Neurochir 1999; 62(95): 163-166.
    14. Spalek P, Soskova M, Oros M, Otrubova V. Myasthenia gravis, pregnancy and transient neonatal myasthenia. Eur J Neurol 2002; 9(Suppl. 2): 69-70.
    15. Spalek P, Vincent A. Autoantibodies at the neuromuscular junction. Neurologia 2007; 2(Supl 1): 11-12.
    16. Špalek P. Myasténia gravis (minimonografia). Čes Slov Neurol Neurochir 2008a; 71(104): 7-23.
    17. Špalek P, Martinka I, Lisý Ľ. Získaná neuromyotónia - autoimunitná kanalopatia (kazuistika). Neurológia 2008; 3: 177-181.
    18. Špalek P. Myasténia gravis - autoimunitné spektrum a imunopatogenetická klasifikácia. Neurológia 2009; 4: 25-30.
    19. Špalek P, Martinka I, Jurčaga F, Richter D, Hanáčková E. Miller Fisherov syndróm - tri kazuistiky, diagnostika a liečba. Neurológia 2009; 4: 99-103.
    20. Vernino S. Peripheral nerve hyperexcitability and the neuromuscular junction. In: Engel AG. Handbook of clinical neurology. Vol 91(3rd series). Neuromuscular junction disorders. Amsterdam; Elsevier 2008: 434-443. Přejít k původnímu zdroji...
    21. Weimer MB, Wong J. Lambert-Eaton myasthenic syndrome. Curr Treat Opt Neurol 2009; 11: 77-84. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Zpět na obsah