Neurol. praxi. 2025;26(5):428 | DOI: 10.36290/neu.2025.053

Paroxyzmální slepota u mladého pacienta

MUDr. Dušan Ospalík
Neurologické oddělení, Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, o. z., Krajská zdravotní, a. s., Ústí nad Labem

Akutní slepota je těžký invalidizující deficit. V kazuistice vám prezentujeme případ sedmnáctiletého chlapce, u kterého se v rámci běžného sezónního infektu vyvinuly symptomy kompletní amaurózy atypické svým paroxyzmálním průběhem. Případ ilustruje nutnost poctivé anamnézy a nezastupitelnost MR zobrazení v neurologii. Hyperintenzní změny corpus callosum jsou běžným nálezem na MR zobrazení mozku. Cytotoxické léze corpus callosum (CLOCCs) mohou mít mnoho příčin od metabolických, infekčních, traumat, malignit po autoimunity, vakcinace a další. CLOCCs mohou mít tranzientní charakter a v našem případě i dobrou prognózu.

Klíčová slova: corpus callosum, slepota, chřipka.

Paroxysmal blindness in a young patient

Acute blindness is a severe disabling deficit. We report a case of a seventeen-year-old boy who, during a common seasonal infection, developed symptoms of complete amaurosis atypical for its paroxysmal course. The case illustrates the need for a thorough history and the irreplaceability of MRI in neurology. Hyperintense changes of the corpus callosum are a common finding on brain MRI. Cytotoxic lesions of the corpus callosum (CLOCCs) can occur due to a variety of causes ranging from metabolic or infectious ones to trauma, malignancy to autoimmunity, vaccination and others. CLOCCs may be of a transient nature and, in our case, have a good prognosis as well.

Keywords: corpus callosum, blindness, influenza.

Vloženo: 12. květen 2025; Revidováno: 12. červen 2025; Přijato: 12. červen 2025; Zveřejněno online: 12. červen 2025; Zveřejněno: 6. listopad 2025  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Ospalík D. Paroxyzmální slepota u mladého pacienta. Neurol. praxi. 2025;26(5):428. doi: 10.36290/neu.2025.053.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Červinková I, Pavlovská D, Šenkyřík J, et al. Mírná encefalopatie s reverzibilní lézí splenia corporis callosi. Pediatr Praxi. 2020;21(3):200-202. Přejít k původnímu zdroji...
  2. Dougherty RF, Ben-Shachar M, Bammer R, et al. Functional organization of human occipital-callosal fiber tracts. Proc Natl Acad Sci USA. 2005;102(20):7350-7355. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  3. Moors S, Makhostin D, Ilchenko D, et al. Cytotoxic Lesions of the Corpus Callosum: A Systematic Review. Eur Radiol. 2024;34(7):4628-4637. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  4. Mračková J, Tupý R. Rohan V, et al. Cytotoxické léze corpus callosum (CLOCCs). Cesk Slov Neurol N. 2020;83/116(4):347-352. Přejít k původnímu zdroji...
  5. Shekari S, Farsi F, Ashrafzdeh F, et al. Transient Blindness Due to Mild Reversible Encephalopathy in a 7-Year-Old Boy. Clin Case Rep. 2024;12(2):e8493. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  6. Tetsuka S. Reversible Lesion in the Splenium of the Corpus Callosum. Brain Behav. 2019;9(11):e01440. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  7. Tuscano A, Zoppo M, Canavese C, et al. Transient blindness associated with mild encephalitis/encephalopathy with a reversible splenial lesion (MERS): a case report and review of literature [Internet]. Italian Journal od Pediatrics. 2020 [cited 2025-06-12]. Available from: https://www.springermedicine.com/link?doi=10.1186/s13052-020-00918-0. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...