Fulltextové hledání

Sekundárně­‑progresivní roztroušená skleróza (SP­‑RS) představuje celosvětově druhou nejčastější formu RS. Zatímco pro relaps­‑remitentní RS máme k dispozici několik schválených léčiv modifikujících průběh choroby, efektivní lék pro SP­‑RS na trhu dlouho chyběl. Siponimod, selektivní modulátor sfingosin-1-fosfátových receptorů, je prvním perorálním přípravkem schváleným k léčbě SP­‑RS, u kterého bylo v klinické studii fáze III prokázáno zpomalení klinicky potvrzené progrese. Magnetická rezonance (MRI) má zásadní význam jak pro diagnostiku RS, tak i pro monitoraci průběhu nemoci. Data z probíhající otevřené extenze registrační studie potvrzují pozitivní efekt siponimodu na parametry MRI a zdůrazňují důležitost časného zahájení specifické terapie.

Schválení siponimodu jako prvního léku pro pacienty se sekundárně progresivní (SP) roztroušenou sklerózou (RS) v České republice znamená posun v terapii této formy RS. Nová léčebná možnost však s sebou přináší větší důraz na včasné určení přechodu z relaps-remitentní do sekundárně progresivní formy a u pacientů v sekundární progresi rozpoznání lépe léčebně ovlivnitelné aktivní formy. Jelikož neexistuje validovaný biomarker, který by relaps-remitentní (RS) a sekundárně progresivní formy od sebe rozlišil, a přechod v sekundární progresi je pozvolný děj, je důležité znát typický profil pacienta se SP formou. Cílem článku je přiblížit známé rizikové faktory rozvoje, příznaky a diagnostická kritéria, pomocné markery a prognostické skórovací systémy SP RS. Zároveň je naší snahou poskytnout stručné shrnutí současných léčebných možností pro tuto diagnózu.

Dôležitou potrebou každého jedinca je jeho spirituálna oblasť. Ide o viacrozmernú a zložitú oblasť, ktorá prispieva k zvládaniu závažných ochorení, ako je napríklad rakovina. V prípadoch ochorenia žien s rakovinou prsníka zároveň napomáha pri udržiavaní nádeje a zvládaní príznakov ochorenia, nájdení cesty k sebe samej, ale aj pri vysporiadaní sa s náročnou liečbou. V nami realizovanom výskume sa prostredníctvom dvoch štandardizovaných dotazníkov FACT-B a FACIT-SP preukázalo, že sa odráža na kvalite života týchto pacientok, a to vo všetkých jej dimenziách. Zároveň bolo identifikované, že pacientky s diagnózou karcinóm prsníka na Slovensku vykazujú vysokú mieru spirituality. Na základe výsledkov možno tvrdiť, že podporou ich spirituálnych potrieb je možné zvýšiť aj kvalitu života.

Sclerosis multiplex (SM) je heterogénne ochorenie z hľadiska jej priebehu a prognózy. Sekundárne progresívna (SP) forma SM sa stanovuje retrospektívne, na základe prítomnosti postupnej progresie zneschopnenia, nezávisle od relapsov, po iniciálnom relapsujúcom priebehu. V klinickej praxi dochádza často k oneskoreniu stanovenia SP formy, nakoľko chýbali všeobecne akceptované diagnostické kritériá a biomarkery SP formy. Práca sa zaoberá prehľadom nových definícií tejto formy ochorenia, súčasnými aj perspektívnymi možnosťami jej liečby.

V následujícím textu jsou podrobně popsány informace týkající se současné farma­koterapie OAB (overactive bladder), přehled jednotlivých anticholinergik, jejich vlastností, nežádoucích účinků, přehled možných kombinací léčivých látek. Zvláštní postavení zaujímá léčba OAB ve stáří, z důvodu častých komorbidit a polypragmazie je vhodné podávat antimuskarinika s vyšší tkáňovou selektivitou, nepřestupující přes hematoencefalickou bariéru. Dále jsou popsány kromě farmakologické léčby i další moderní terapeutické možnosti, například aplikace botulinumtoxinu, neurostimulace/modulace a současný pohled na budoucí vývoj a možnosti léčby OAB.

Infekce močových cest (IMC) u dětí jsou častým důvodem návštěv pediatrických ambulancí i hospitalizací. Děti s recidivujícími IMC mají vyšší riziko poškození ledvin, zejména při souběhu s vezikoureterálním refluxem. Prevence zahrnuje soubor opatření, kterými snižujeme počet recidiv, a tím i riziko renální insuficience. Vzhledem ke stoupající farmakologické rezistenci bakterií nabývají na významu nefarmakologická opatření.

Autoři popisují 16letého chlapce s týdenní anamnézou vysokých teplot a bolestí pravé kyčle. Byl hospitalizován v oblastní dětské nemocnici, kde se rozvíjí septický stav se známkami diseminované intravaskulární koagulace. Pomocí zobrazovacích metod byla nalezena tekutina v malé pánvi, levostranný zánět plic s výpotkem a absces sleziny. Pro rozvoj ARDS byl přeložen na dětskou kliniku. Mikrobiologická kultivace krve prokázala přítomnost Peptostreptococcus sp. a kultivace purulentního výpotku z pravého kyčelního kloubu Staphylococcus aureus. Antibiotická léčba, které respektovala citlivost vykultivovaných bakterií, vedla k vyléčení sepse, pleuropneumonie, hnisavého zánětu levé kyčle i abscesu sleziny.

Diabetes mellitus 2. typu (DM2) predstavuje chronický progredujúci syndróm vedúci k poškodeniu väčšiny tkanív organizmu. Cieľom retrospektívnej štúdie bolo analyzovať výsledný efekt kombinovanej farmakoterapie DM2 po pridaní gliflozínov do farmakoterapie. Súbor tvorilo 30 pacientov s kombinovanou farmakoterapiou DM2 s priemerným vekom 65 ± 8,71 rokov. Sledovanými parametrami boli glykémia, glykovaný hemoglobín (HbA1c), index telesnej hmotnosti (BMI), krvný tlak (TK), LDL-cholesterol, HDL-cholesterol a triacylglyceridy (TAG). Zaradení pacienti mali ako súčasť kombinovanej farmakoterapie indikované inhibítory sodíkovo-glukózového kotransportéra 2 (SGLT2i), empagliflozín, dapagliflozín, kanagliflozín, ktoré užívali minimálne 24 mesiacov. Efekt antidiabetickej terapie v kombinácii s SGLT2i bol posudzovaný prostredníctvom sledovaných parametrov, ktoré boli zaznamenávané u každého pacienta pred nasadením SGLT2i a po indikovaní SGLT2i v nasledujúcich dvoch rokov v šesťmesačných intervaloch. Získané dáta boli štatisticky vyhodnotené jednocestným ANOVA testom, bol použitý Dunnettov porovnávací test (GraphPad Prism 8.0.1). Hodnoty p < 0,05 boli považované za štatisticky významné. Naše výsledky preukázali signifikantné zníženie glykémie po 24 mesiacoch po pridaní gliflozínov k antidiabetickej terapii (8,9 ± 2,2 mmol/l vs. 6,8 ± 1,5 mmol/l; p < 0,001). Signifikantný klesajúci trend priemerných hodnôt HbA1c bol zaznamenaný už po šiestich mesiacoch terapie SGLT2i, najvýraznejší pokles bol evidovaný po 24 mesiacoch (68,3 ± 18,1 mmol/mol vs. 50,3 ± 7,8 mmol/mol; p < 0,0001). Naše výsledky preukázali významný aditívny benefit gliflozínov na hodnotu glykémie a HbA1c po ich pridaní k antidiabetickej terapii.

Vyšetření renálních parametrů s cílem vyhodnotit funkci ledvin patří mezi běžně prováděná laboratorní vyšetření v ambulantní i nemocniční pediatrické praxi. Interpretace jednotlivých nálezů však nemusí být vždy jednoduchá. Nejasnosti při správné interpretaci abnormálních nálezů pak mohou vést k nejistotě ohledně dalšího postupu a někdy i k odeslání pacienta k vyšetření dětským nefrologem, přestože je funkce ledvin normální. Cílem tohoto přehledového článku je poskytnout ambulantním pediatrům praktický přehled metod hodnocení renální funkce pomocí endogenních markerů včetně principů jejich správné interpretace.

Nemelanomové kožní nádory (non-melanoma skin cancer, NMSC) představují nejčastější malignity diagnostikované v rozvinutých zemích, přičemž jejich incidence celosvětově stále roste. Tento přehledový článek shrnuje hlavní typy NMSC - bazocelulární karcinom, spinocelulární karcinom a karcinom Merkelových buněk se zaměřením na jejich epidemiologii, rizikové faktory, diagnostiku, léčbu a možnosti prevence. Zvláštní pozornost je věnována strategii primární a sekundární prevence včetně současného výzkumu v oblasti chemoprevence (např. nikotinamid, vitamin D, celekoxib). Dále článek diskutuje význam včasné detekce, chirurgické i nechirurgické terapeutické přístupy a nové trendy v systémové léčbě pokročilých nebo recidivujících forem. Text upozorňuje na rostoucí potřebu edukace veřejnosti a multidisciplinární přístup ke zlepšení výsledků léčby a prevence těchto častých onemocnění.

Závratě a poruchy rovnováhy v dětském věku představují ve srovnání s dospělou populací relativně méně častý příznak, o to více však mohou znamenat závažný klinický problém. Diagnostika vertiga u dětí je komplikována skutečností, že dítě často nedokáže své obtíže přesně popsat a příznaky mohou být dlouhou dobu maskovány či mylně interpretovány. Poruchy rovnováhy v dětském věku mohou mít benigní etiologii, avšak v některých případech mohou být projevem závažného neurologického onemocnění. Článek shrnuje praktický přístup k dítěti se závratí se zaměřením na rozhodovací procesy v primární péči.