Praktické lékárenství – 1/2020

www.praktickelekarenstvi.cz e11 AKTUÁLNÍ FARMAKOTERAPIE DUŠEVNÍ ONEMOCNĚNÍ V POPORODNÍM OBDOBÍ: SPECIFIKA A FARMAKOTERAPIE ČÁST I: DEPRESE, ÚZKOSTNÉ PORUCHY, PORUCHY SPÁNKU A ADHD PRAKTICKÉ LÉKÁRENSTVÍ Prevalence ADHD v dospělosti je přibližně 2,8%, u žen je onemocnění přibliž- ně stejně časté jako umužů (48). Umatek i otců s nekompenzovanýmADHD jsou patrné deficity v rodičovském chování i po kontrole na další zavádějící faktory. Mezi nejčastější projevy patří dezorganizace, nekonzistence a vyšší míra hostility ve výchově (49). Stimulancia v laktaci Základem terapie ADHD v dospělosti jsou stimulancia (v ČR dostupný metylfenidát) a atomoxetin. Vhodnou doplňkovou metodou je psychote- rapie. V tabulce 4 uvádíme bezpečnostní profil psychofarmak pro léčbu ADHD v laktaci. Na základě dostupných dat metylfenidát přestupuje do mateřského mléka v zanedbatelnémmnožství a je považován za slučitelný s kojením. U kojence by měl být pečlivěji monitorován váhový příbytek/úbytek (50). Závěr Při léčbě duševních onemocnění v poporodním období musíme brát v potaz, že jejich přítomnost u jednoho z rodičů negativně ovliv- ňuje celou rodinu. Snažíme se o co nejčasnější diagnostiku a nasta- vení účinné terapie tak, abychom snížili riziko nutnosti hospitalizace vedoucí k dlouhodobému odloučení dítěte od rodiče. To se týká nejen matek, ale i otců, jejichž duševní zdraví v poporodním období bývá často neprávem opomíjeno. Narušení tvorby časné citové vazby a z něj plynoucí negativní důsledky pro dlouhodobý neurobehaviorální vývoj dítěte bylo popsáno jak u matek, tak i u otců s dekompenzovaným duševním onemocněním. Ve farmakoterapii duševních onemocnění u kojící ženy volíme lék na základě jeho bezpečnostního profilu v lak- taci a předepisujeme co nejnižší účinné dávky. Mezi antidepresivy, anxiolytiky, hypnotiky a stimulancii existují farmaka, která mají relativně bezpečný profil v laktaci a dle současných doporučení je jejich užívá- ní slučitelné s kojením. Ve většině případů tak není vhodné matkám s depresí, úzkostmi, poruchami spánku nebo ADHD rozmlouvat či dokonce zakazovat kojení. Naopak, kojení přináší řadu benefitů pro matku a kojence. Práce vznikla za podpory: MŠMT NPU4NUDZ: LO1611 LITERATURA 1. Rutherford HJ, Mayes LC. Minds shaped through relationships: The emerging neurobiolo- gy of parenting. In Early parenting and prevention of disorder (pp. 76-96). Routledge. 2018. 2. Barba-Müller E, Craddock S, Carmona S, Hoekzema E. Brain plasticity in pregnancy and the postpartum period: links to maternal caregiving and mental health. Arch Womens Ment Health. 2018 Jul 14. doi: 10.1007/s00737-018-0889-z. 3. Gordon I, Pratt M, Bergunde K, Zagoory-Sharon O, Feldman R. Testosterone, oxytocin, and the development of human parental care. Hormones and behaviour. 2017; 93, 184–192. 4. Cabrera NJ, Volling BL, Barr R. Fathers Are Parents, Too! Widening the Lens on Parenting for Children’s Development. Child Dev Perspect. 2018; 12: 152–157. 5. Kumar SV, Oliffe JL, Kelly MT. Promoting PostpartumMental Health in Fathers: Recommen- dations for Nurse Practitioners. Am J Mens Health. 2017;12(2): 221–228. 6. Xu F, Sullivan E, Binns C, Homer CS. Mental disorders in new parents before and after birth: a population-based cohort study. BJPsych Open. 2016; 2(3): 233-243. Published 2016 Jun 16. doi:10.1192/bjpo.bp.116.002790 7. Victora CG, Bahl R, Barros AJ, et al. Breastfeeding in the 21st century: epidemiology, me- chanisms, and lifelong effect. Lancet. 2016 Jan 30; 387(10017): 475–490. 8. Figueiredo B, Canário C, Field T.Breastfeeding is negatively affected by prenatal depre- ssion and reduces postpartum depression. Psychological Medicine. 2014; 44(5), 927–936.