Praktické lékárenství – 1/2020

www.praktickelekarenstvi.cz e16 AKTUÁLNÍ FARMAKOTERAPIE DUŠEVNÍ ONEMOCNĚNÍ V POPORODNÍM OBDOBÍ: SPECIFIKA A FARMAKOTERAPIE ČÁST II: PSYCHOTICKÉ PORUCHY A BIPOLÁRNÍ AFEKTIVNÍ PORUCHA PRAKTICKÉ LÉKÁRENSTVÍ psychóza matky tak má velký negativní dopad na raný vývoj dítěte i stav jejího partnera (5). a) Etiologie a rizikové faktory Zastaralý a nepřesný název „laktační psychóza“ odkazuje na kauzální roli prolaktinu v etiologii poporodní psychózy. Tato hypotéza však nebyla nikdy potvrzena a role prolaktinu, estrogenů a progesteronu v etiologii poporodní psychózy zůstává stále neobjasněna (6). Etiologie poporodní psychózy, i přes rostoucí počet genetických a neuroendokrinologických studií, je zatímnejas- ná. Dosavadní výsledky naznačují, že by semohlo jednat o genetický subtyp bipolární afektivní poruchy (7). Podle mnoha autorů je poporodní psychóza prvnímklinickýmprojevemdříve nevyjádřené bipolární afektivní poruchy (8). Také nejrizikovějším faktorem pro vznik poporodní psychózy je anam- néza bipolární afektivní poruchy (viz níže). Navíc ženy, které již v minulosti prodělaly poporodní psychózu, jsou ve vysokém riziku rozvoje další epi- zody po následujícím porodu (rekurence 57 %, 95% interval spolehlivosti = 44–69 %), i když v mezidobí neměly potíže s duševním zdravím (9). Nicméně u 50 % žen u s poporodní psychózou, nejsou rizikové faktory jasně vypátratelné (10). b) Poporodní psychóza a laktace Na rozdíl od obecně vžitých představ laktace a s ní spojené vyšší hladiny prolaktinu nejsou prokazatelně rizikovým faktorem rozvoje poporodní psy- chózy (11). Farmakologické zastavení laktace jako prevence rozvoje poporodní psychózy u žen v riziku není proto doporučováno. Naopak zástava laktace pomocí agonistůD2 receptorů (bromokriptin, kabergolin) může riziko rozvoje psychotické epizody zvyšovat (12). Pokud to stav matky, užívané léky a vybavení oddělení umožňuje, je obecně doporučováno v laktaci a kojení pokračovat i za hospitalizace (13). Specializované psychiatrické oddělení umožňující kontakt matky s dítětem za supervize personálu (Mother-Baby Unit) však zatím existují jen v zahraničí. U nás je situace často taková, že pravidelný kontakt mezi hospitalizovanou matkou a jejím dítětem není možný, v těchto případech ideálně volíme ne- farmakologickémetody postupné zástavy laktace (např. doporučujeme prsy vyvázat a stáhnout – mechanický tlak laktaci potlačuje a dále mléko neod- stříkávat – tímto procesem se totiž tvorba mléka stimuluje). Schizofrenie Díky stále se zlepšující úrovni péče o pacientky se schizofrenií roste i počet nemocných žen, které otěhotní a chtějí dítě donosit. Nicméně gravidita a porod jsou riziková období, až u 27%žen s anamnézou psychotického onemocnění dojde do jednoho roku po porodu k relapsu onemocnění (14). Riziko relapsu umocňuje skutečnost, že ženy v těhotenství často užívanou antipsychotickou medikaci samovolně vysadí (15). U žen léčících se se schizofrenií jsou častěji než u žen léčících se s jinou psychiatrickou diagnózou přítomny rizikové sociální faktory, jako je sociální izolace, invalidita, absence stabilního partnerského vztahu a nedostatek fi- nančních zdrojů (16). Analýza pocházející ze specializovaných psychiatrických lůžkových od- dělení pro společný pobyt matky a novorozence ve Velké Británii ukázala, že u 50 % žen hospitalizovaných se schizofrenií byla v době propuštění nutná následná supervize orgánů sociální péče nebo bylo nutné dočasně matku od dítěte separovat (17). U matek s poruchou nálady se jednalo o 12 % pří- padů. Autoři uvádějí, že hlavnímdůvodem k sociální intervenci nebylo riziko,