Praktické lékárenství – 1/2020

www.praktickelekarenstvi.cz e5 AKTUÁLNÍ FARMAKOTERAPIE DUŠEVNÍ ONEMOCNĚNÍ V POPORODNÍM OBDOBÍ: SPECIFIKA A FARMAKOTERAPIE ČÁST I: DEPRESE, ÚZKOSTNÉ PORUCHY, PORUCHY SPÁNKU A ADHD PRAKTICKÉ LÉKÁRENSTVÍ v poporodním období. Důraz je kladen především na bezpečnostní profil psychofarmak při laktaci. Kojení a duševní zdraví Pozitivní efekt kojení na snížení stresu, míry anxiety a depresivních symp- tomů u matky byl opakovaně popsán v experimentálních i observačních studiích (8, 9). Běhemkojení se prohlubuje psychologická vazbamezi matkou a dítětem. Upevňování raných vztahů matka-dítě je nejsilněji zprostředko- váno oxytocinem, který se masivně uvolňuje při stimulaci bradavky sáním dítěte (10). Laktace a kojení s sebou nesou řadu dalších benefitů pro matku a kojené dítě. Na straně dítěte se jedná například o snížení rizika infekčních onemocnění či diabetu 2. typu (7). Kojící ženy mají nižší riziko rozvoje rako- viny ovaria (redukce rizika o 18 %, 95% interval spolehlivosti, CI = 14–42 %) a prsu (redukce rizika o 7 %, 95% CI = 3–11 %) než ženy, které sice rodily, ale nikdy nekojily (7). Obecné zásady přechodu léků do mateřského mléka Epitel alveolárních buněkmléčné žlázy tvoří semipermeabilní membránu oddělující plazmumatky odmateřskéhomléka. Běhemkolostrální fáze (3. –4. den po porodu, tvorba mleziva) je tato membrána relativně propustná i pro větší molekuly. Po kolostrální fázi, kdy se tvoří již zralé mléko, je propustnost membránymenší a samovolně procházejí jenmalémolekuly (< 200 daltonů), větší molekuly procházejí z plazmy do mléka difuzí (11). Nejsilnějšímukazatelem, zda lék ve vysoké koncentraci přechází doma- teřskéhomléka, je jeho vazebná afinita k proteinům. Léky s vysokou vazbou na proteiny zůstávají v mateřské plazmě a ukazuje se, že u léků s vazebnou afinitou více než 85 % je hladina v plazmě kojence neměřitelná (12). Dalším důležitým prediktorem, zda lék bude v mateřském mléce obsažen ve vyš- ších koncentracích, je míra jeho rozpustnosti v tucích. Lipofilní molekuly do mléka přecházejí snáze než lipofobní. Je důležité uvést, že obsah tuku v mateřském mléce je vyšší během dne a večer než v noci a ráno, a proto jsou jiné i koncentrace farmak v mléce v průběhu dne (13). Molekuly psy- chofarmak jsou tvořeny tak, aby byly lipofilní a mohly lehce procházet přes hematoencefalickou bariéru. Neméně důležitým faktorem je farmakokinetika daného léku. Čím delší poločas rozpadu daného preparátu, tím snáze se v organismu kojence může kumulovat. Metabolismus léčiv u novorozence Novorozenec absorbuje, metabolizuje a eliminuje léčiva odlišnýmzpůso- bemnež dospělý člověk (14). Tyto rozdíly jsou způsobeny vyššímprocentem tělesné vody a extracelulárního objemu, menší vazebnou kapacitou pro- teinů, nezralostí enzymatických systémů v játrech a nižší renální funkcí (15). Výše uvedené faktory přispívají k tomu, že léčiva mají delší poločas rozpadu a mohou se v těle novorozence akumulovat. Hematoencefalická bariéra no- vorozence má zvýšenou propustnost, což vede k lehčímu přestupu léčiv do CNS. U předčasně narozených dětí jsou výše uvedené fyziologické rozdíly novorozenců markantnější. Deprese Deprese je nejvíce studovanou duševní nemocí v poporodním období. Depresivní symptomy se po porodu vyskytují přibližně u 10–15 % rodiček, přičemž u 5 % z nich dosahují klinického obrazu těžké depresivní fáze (16). Faktory, které nejvíce zvyšují riziko pro rozvoj poporodní deprese, jsou výskyt unipolární deprese kdykoliv před těhotenstvím (odds ratio, OR =