Praktické lékárenství – 1E/2021

www.praktickelekarenstvi.cz e33 AKTUÁLNÍ FARMAKOTERAPIE Nejvýznamnější nežádoucí účinky neopioidních analgetik a jejich farmakologické mechanismy PRAKTICKÉ LÉKÁRENSTVÍ Nejvýznamnější nežádoucí účinky neopioidních analgetik a jejich farmakologické mechanismy Hana Kotolová 1 , Jana Nováková 2 1 Ústav farmakologie a toxikologie, Farmaceutická fakulta, Masarykova univerzita, Brno 2 Farmakologický ústav, Lékařská fakulta, Masarykova univerzita, Brno Analgetika patří mezi nejčastěji preskribované léky. Neopioidní analgetika jsou léky různého chemického původu, které mají analgetický, anti- pyretický a některé z nich i antiflogistický a antiagregační efekt. Lze je dělit na analgetika – antipyretika a nesteroidní antiflogistika. Společným mechanismem účinku především nesteroidních antiflogistik je inhibice cyklooxygenázy, a tím ovlivnění tvorby eikosanoidů. S ovlivněním tvorby eikosanoidů jsou spřaženy jak žádoucí léčebné efekty, tak i nežádoucí účinky. Klíčová slova: nesteroidní antiflogistika, cyklooxygenáza, nežádoucí účinky. The most significant side effects of non-opioid analgesics and their pharmacological mechanisms Analgesics belong to themost commonly prescribeddrugs. Non-opioid analgesics are drugs of various chemical origin that have analgesic, antipyretic and some of them also have anti-inflammatory and antiaggregation effect. They can be divided into analgesics – antipyretics and non-steroidal an- ti-inflammatory drugs. Inhibition of cyclooxygenase and thus influencing the formation of eicosanoids is a commonmechanismof action, especially in nonsteroidal antiphlogistics. Both desirable therapeutic effects and side effects are associated with the influencing of eicosanoid production. Key words: non-steroidal anti-inflammatory drugs, cyclooxygenase, side effects. KORESPONDENČNÍ ADRESA AUTORKY: PharmDr. Bc. Hana Kotolová, Ph.D., kotolovah@pharm.muni.cz, Ústav farmakologie a toxikologie, Farmaceutická fakulta, Masarykova univerzita, Palackého třída 1 946/1, 612 00 Brno Cit. zkr: Neurol. praxi 2020; 21(6): 485–490 Článek přijat redakcí: 14. 9. 2020 Článek přijat k publikaci: 30. 10. 2020