Praktické lékárenství – 1E/2021

www.praktickelekarenstvi.cz e41 AKTUÁLNÍ FARMAKOTERAPIE Nejvýznamnější nežádoucí účinky neopioidních analgetik a jejich farmakologické mechanismy PRAKTICKÉ LÉKÁRENSTVÍ měla by být látka zaměněna za jinou, protože existují různé odpovědi paci‑ entů i na látky strukturálně hodně podobné. NSA byměla být používána jako monoterapie – kombinace různých účinných látek ze skupiny NSA nevede ke zvyšování účinku, pouze se prohlubují nežádoucí účinky. Racionálně lze NSA kombinovat s paracetamolem, opioidy a koanalgetiky. Většina NSA je zhruba stejně účinná, proto by měla být rozlišována hlavně podle snášen‑ livosti a manifestace nežádoucích účinků. Neexistuje nejlepší analgetikum pro všechny pacienty, pro konkrétního pacienta mohou být nalezena jedna či více nejlepších látek (Votava, 2018; Hynie, 1998). Závěr Nesteroidní antiflogistika, eventuálně analgetika – antipyretika, pa‑ tří mezi preferované léky pro zvládání bolesti, a dokonce jsou řazena obecně mezi celosvětově nejvíce užívaná farmaka. K této skutečnosti jistě přispívá i fakt, že řada léčivých přípravků z těchto skupin je i volně prodejných. Jednou z klasických zásad medicíny by mělo být „Primum non nocere“. Jinými slovy vždy je na místě zvážit poměr benefit versus risk a k farmakoterapii určitou látkou se uchýlit pouze tehdy, kdy užitek jasně převyšuje možné nežádoucí důsledky podání farmaka. LITERATURA 1. American Geriatrics Society Beers Criteria® Update Expert Panel. American Geriatrics So‑ ciety 2019 Updated AGS Beers Criteria® for Potentially Inappropriate Medication Use in Ol‑ der Adults. J Am Geriatr Soc 2019; 67(4): 674–694. doi: 10.1111/jgs.15767. 2. Breyer MD, Breyer RM. Prostaglandin receptors: their role in regulating renal function. Curr Opin Nephrol Hypertens 2000; 9(1): 23–29. 3. Brzozowski T, Konturek PC, Konturek SJ, Brzozowska I, Pawlik T. Role of prostaglandins in gastroprotection and gastric adaptation. J Physiol Pharmacol 2005; 56(Suppl 5): 33–55. 4. Castellsague J, Riera-Guardia N, Calingaert B, Varas-Lorenzo C, Fourrier-Reglat A, Nicotra F, Sturkenboom M, Perez-Gutthann S, Safety of Non-Steroidal Anti-Inflammatory Drugs (SOS) Project (2012). Individual NSAIDs and upper gastrointestinal complications: a systematic review andmeta-analysis of observational studies (the SOS project). Drug Saf 2012; 35(12): 1127–1146. 5. Fialová D, Laffon B, Marinković V, Tasić L, Doro P, Sόos G, Mota J, Dogan S, Brkić J, Teixei‑ ra JP, Valdiglesias V, Costa S; EUROAGEISM H2020 project and WG1b group „Healthy clinical strategies for healthy aging” of the EU COST Action IS 1402. Medication use in older patients and age-blind approach: narrative literature review (insufficient evidence on the efficacy and safety of drugs in older age, frequent use of PIMs and polypharmacy, and underuse of highly beneficial nonpharmacological strategies). Eur J Clin Pharmacol 2019; 75: 451–466. 6. Fokunang CN, Fokunang ET, Frederick K, Ngameni B, Ngadjui B. Overview of non-steroidal anti-inflammatory drugs (nsaids) in resource limited countries. MOJ Toxicol. 2018; 4(1): 5–13. 7. Hynie S. Speciální farmakologie díl 2, Autakoidy a látky ovlivňující bolest. Karolinum 1998. ISBN 80–7184–717–8. 8. Jenkins C, Costello J, Hodge L. Systematic review of prevalence of aspirin induced ast‑ hma and its implications for clinical practice. Brit Med J 2004; 328: 434. 9. Nežádal T. Nesteroidní antirevmatika v léčbě akutní bolesti z pohledu neurologa. Med. praxi 2017; 14 (3): 142–146. 10. Newman O, Agyare Ch, Obiri DD, Antwi AO. Mechanismof action of nonsteroidal anti-in‑ flammatory drugs [online] 2017 [cit. 2020–08–27]. Dostupné z: https://www.intechopen.com. 11. Rao P, Knaus EE. Evolution of nonsteroidal anti-inflammatory drugs (NSAIDs): cyclooxygena‑ se (COX) inhibition and beyond. J PharmPharmSci. 2008;11(2):81s-110s. Published 2008 Sep 20. 12. SPC jednotlivých přípravků – http://www.sukl.cz/modules/medication/search.php 3. 9. 2020 13. Suchý D. Nimesulid v léčbě akutní bolesti. Remedia 2015; 16(1): 20. 14. Szczeklik A. Aspirin-induced asthma: a tribute to John Vane as a source of inspiration. Pharmacol Rep 2010; 62(3): 526–529. 15. Szeto CC, Sugano K, Wang JG, Fujimoto K, Whittle S, Modi GK, Chen CH, Park JB, Tam LS, Vareesangthip K, Tsoi KKF, Chan FKL. Non-steroidal anti-inflammatory drug (NSAID) the‑ rapy in patients with hypertension, cardiovascular, renal or gastrointestinal comorbidities: joint APAGE/APLAR/APSDE/APSH/APSN/PoA recommendations. Gut 2020; 69(4): 617–629. 16. Vane J. Inhibition of Prostaglandin Synthesis as a Mechanism of Action for Aspirin-like Drugs. Nature New Biology 1971; 231, 232, 235. 17. Vane JR, Botting RM. Mechanism of Action of Nonsteroidal Anti-inflammatory Drugs, The American Journal of Medicine, 1998; 104(3): Suppl. 1: 2S–8S. ISSN 0002–9343. 18. Varga Z, Sabzwari SRA, Vargova V. Cardiovascular Risk of Nonsteroidal Anti-Inflammatory Drugs: AnUnder-Recognized Public Health Issue. Cureus 2017; 9(4): e1144. Published 2017 Apr 8. 19. Votava M. Analgetika. In Švihovec J. Farmakologie, Grada 2018, ISBN: 978–80–247–5558–8.