MEDICÍNA PRO PRAXI / Med. Praxi. 2023;20(2):112-114 / www.medicinapropraxi.cz 114 SDĚLENÍ Z PRAXE Náhodný nález splenomegalie jako hlavní příznak vedoucí k diagnóze Niemann‑Pickovy choroby typu B u dospělého pacienta cirhotické změny a pěnovité struktury lysozomů Kupferových buněk. Z hematologické indikace trombocytopenie, eventuelně anémie, a splenomegalie může být provedena biopsie kostní dřeně, kde jsou popisovány charakteristické pěnovité Niemann‑Pickovy buňky (Obr. 1). Všechny tyto nálezy by nás následně měly vést ke specifickému vyšetření aktivity enzymu kyselé sfingomyelinázy, která je dostupná v izolovaných leukocytech na našem pracovišti. Nově je enzymologii možné realizovat i ve vzorku suché krevní kapky, což odbourá komplikace transportu materiálu a může posloužit jako snadno dostupné screeningové vyšetření i v ordinaci praktických lékařů. Definitivní potvrzení diagnózy je založeno na průkazu 2 patogenních variant molekulárně genetickým vyšetřením genu SMPD1, který kóduje enzym kyselou sfingomyelinázu. Jsou známy mutace charakteristické pro mírně postižení s nástupem obtíží v pozdním věku. Dostupné je i prenatální genetické vyšetření ze vzorku choriových klků nebo amniocytů. Novorozenecký screening na NPB není v České republice realizován. V rámci diferenciální diagnostiky je nutné odlišit hematologická onemocnění, zejména malignity jako jsou leukémie s nálezy hepato/splenomegalie a pancytopenie. Pacienti s NPB mohou být chybně vedeni pod diagnózami různých intersticiálních plicních chorob, jaterních onemocnění s fibrotickocirhotickými změnami (např. infekční etiologie – EBV, hepatitidy, CMV, nebo v důsledku abusu alkoholu). Mnohá jiná dědičná metabolická onemocnění mohou mít podobné klinické i laboratorní nálezy – např. Gaucherova choroba, Niemann-Pickova choroba typu C, jaterní glykogenózy, mukopolysacharidózy, oligosacharidózy – GM2 – gangliosidóza, která jsou však jednoznačně odlišitelná pomocí specifických enzymologických a/nebo genetických vyšetření (6). Léčba Dosud byla dostupná pouze symptomatická léčba, která zahrnovala, podle tíže různých příznaků – splenektomii, transfuze, oxygenoterapii, léčba antilipidemiky, prevence osteoporózy. Nově je dostupná léčba na bázi enzymové substituční terapie pomocí rekombinantního enzymu sfingomyelinázy, která se aplikuje intravenózně (preparát olipudáza alfa) a zlepšuje prognózu u pacientů (7). Závěr Článek prezentuje případ náhodného nálezu splenomegalie u dospělého muže, která byla hlavním příznakem vedoucím ke správné diagnóze lysozomálního střádavého onemocnění – Niemann‑Pickovy choroby typu B, u něhož je v současné době již dostupná specifická léčba. Článek vznikl za podpory Výzkumného záměru RVO VFN64165. LITERATURA 1. Schuchman EH, Wasserstein MP. Types A and B Niemann‑Pick disease.Best Pract Res Clin Endocrinol Metab. 2015;29(2):237-47. 2. Pavlů‑Pereira H , Asfaw B, Poupětová H, et al. Acid sphingomyelinase deficiency. Phenotype variability with prevalence of intermediate phenotype in a series of twenty‑five Czech and Slovak patients. A multi‑approach study. J Inherit Metab, DiS. 2005;28(2):203-27. 3. Hollak CE, de Sonnaville ES, Cassiman D, et al. Acid sphingomyelinase (Asm) deficiency patients in The Netherlands and Belgium: disease spectrum and natural course in attenuated patients.BJ.Mol Genet Metab. 2012;107(3):526-33. 4. Wasserstein MP, Schuchman EH. Acid Sphingomyelinase Deficiency. GeneReviews. Seattle (WA): University of Washington, Seattle; 1993-2023. 5. Wasserstein M, Dionisi‑Vici C, Giugliani R, et al. Recommendations for clinical monitoring of patients with acid sphingomyelinase deficiency (ASMD).McGovern M.Mol Genet Metab. 2019;126(2):98-105. 6. McGovern MM, Dionisi‑Vici C, Giugliani, et al. Consensus recommendation for a diagnostic guideline for acid sphingomyelinase deficiency.Genet Med. 2017;19(9):967-974. 7. Wasserstein MP, Jones SA, Soran H, et al. Successful within ‑patient dose escalation of olipudase alfa in acid sphingomyelinase deficiency. Mol Genet Metab. 2015;116(1-2):88-97. Obr. 1. Cytologický obraz lysozomálního střádání v makrofázích v nátěru kostní dřeně u pacienta s Niemann-Pickovou chorobou typu A/B; a) pěnovitá buňka, b) makrofág s významným podílem ceroidu na lysozomálním střádání (blíží se obrazu Sea blue histiocyte) (S laskavostí poskytla MUDr. Helena Hůlková, Ph.D., 1. LF UK a VFN v Praze)
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=