MEDICÍNA PRO PRAXI / Med. Praxi. 2023;20(3):180-184 / www.medicinapropraxi.cz 182 VE ZKRATCE Hypo/hypervitaminózy – část 2. – Vitaminy rozpustné v tucích Hypovitaminóza Patofyziologie a klinické projevy: U dětí se nedostatek vitaminu D projevuje jako křivice. Onemocnění je charakterizované nedostatečnou mineralizací kostní tkáně, což má za následek měkké kosti a deformity skeletu. Těžký stupeň křivice může způsobit neprospívání, opožděný vývoj, hypokalcemické záchvaty, tetanické křeče, kardiomyopatii a dentální abnormality (1, 5). U adolescentů a dospělé populace může nedostatek vit. D vést k osteomalacii, kdy je stávající kost neúplně nebo defektně mineralizována během procesu remodelace, což má za následek zvýšenou křehkost kosti. Příznaky a symptomy osteomalacie jsou podobné jako u křivice (1, 5). Příčiny nedostatku a rizikové skupiny: Deficit vitaminu D může být způsoben nedostatečnou expozicí slunečnímu záření, obvykle v kombinaci s dlouhodobě sníženým perorálním přísunem nebo poruchou vstřebávání v trávicím traktu. Strava s insuficientním obsahem vitaminu D je častější u lidí, kteří mají alergii na bílkovinu kravského mléka nebo intoleranci laktózy. Další důvodem může být porucha proměny 25(OH)D na aktivní formu v ledvinách (1, 3, 5). Schopnost syntetizovat vitamin D kůží s věkem klesá. Zhoršená kondice a zdraví seniorů taktéž často omezuje jejich čas strávený na slunci a v kombinaci s jednotvárným složením jídelníčku přispívá k zvýšenému riziku deficitu (1, 5). Obézní jedinci mívají nižší hladiny sérové hodnoty vit. D. Bariatrické operace jako žaludeční bypass mohou způsobit deficit z důvodu obcházení horní částí tenkého střeva, kde se vitamin D vstřebává (1, 5). Malabsorpce tuku při některých typech jaterních onemocnění, cystické fibróze, celiakii, Crohnově chorobě a ulcerózní kolitidě zvyšuje riziko hypovitaminózy podobně jako u jiných liposolubilních vitaminů (1, 5). Léčba a suplementace: Doplňky stravy mohou obsahovat vitaminy D2 (ergokalciferol) a D3 (cholekalciferol), které se chemicky liší pouze strukturou postranního řetězce. Ergokalciferol se vyrábí pomocí UV ozařování ergosterolu v kvasinkách. Cholekalciferol vzniká ozařováním 7-dehydrocholesterolu lanolinu z ovčí vlny, na trhu je také veganská verze pocházející z lišejníků (5). Obě formy se dobře vstřebávají v tenkém střevě. Účinnost na nárůst plazmatické hladiny se ale dle výzkumu jeví lepší u formy D3. Současná přítomnost tuku zvyšuje vstřebávání, ale část vitaminu D se vstřebává i bez něho. Stárnutí ani obezita nemění vstřebávání vitaminu D ze střeva (5). Hypervitaminóza Patofyziologie a klinické projevy: Protože vitamin D zvyšuje vstřebávání vápníku v gastrointestinálním traktu, nadměrné množství vede k výrazné hyperkalcemii a hyperkalciurii. Může se projevovat nevolností, zvracením, svalovou slabostí, neuropsychiatrickými poruchami, ztrátou apetitu, dehydratací, polyurií a ledvinovými kameny. V extrémních případech způsobuje toxické množství vitaminu D selhání ledvin, kalcifikaci měkkých tkání, srdeční arytmie a dokonce smrt (3, 5). Rizikové skupiny: Intoxikace je vzácná, byla popsána při předávkování doplňky stravy v denní dávce nad >10 000 IU. Dál se může výjimečně vyskytnout u lidí se zvýšenou citlivostí na vitamin D, např. idiopatická infantilní hyperkalcemie (3). Nadměrné slunění pravděpodobně nevede k toxickému množství vitaminu D. Časté používání solárií však může ojediněle vést k hladinám 25(OH)D nad 375–500 nmol (5). Interakce: Statiny mohou snižovat hodnoty vit. D omezením dostupnosti cholesterolu, který je potřebný pro jeho endogenní syntézu. Naopak vysoký příjem vitaminu D může negativně ovlivnit účinnost statinů z důvodu soutěžení o stejný metabolizující enzym (5). Prednison může snižovat absorpci vápníku a zhoršovat metabolismus vitaminu D. Thiazidová diuretika snižují vylučování vápníku močí a kombinace s nadměrným množstvím vit. D může vést zejména u seniorů, jedinců s poruchou funkce ledvin anebo hyperparatyreózou k hyperkalcemii (5). Vitamin E Fyziologická funkce a metabolismus: Vitamin E je souhrnný název pro skupinu sloučenin s antioxidačními účinky. Vyskytuje se v osmi chemických formách, za nejúčinnější se považuje alfa‑tokoferol. Vitamin E zamezuje produkci reaktivních forem kyslíku. Dále se podílí na imunitních funkcích, buněčné signalizaci, regulaci genové exprese a dalších metabolických procesech. Alfa-tokoferol např. inhibuje aktivitu proteinkinázy C (enzym účastnící se buněčné proliferace a diferenciace v hladkém svalstvu, krevních destičkách a monocytech) (3, 6). Denní potřeba a horní tolerovaná dávka: U dospělých mužů je AI pro alfa‑tokoferol stanovena na 13 mg/den a u žen 11 mg/den nezávisle na graviditě nebo kojení (1). Hodnota UL je pro dospělou populaci určena na 300 mg/den (2). Některé zdroje používají mezinárodní jednotku IU, kde pro vit. E platí vzorec 1 mg alfa‑tokoferolu = 1,49 IU přírodní formy nebo 2,22 IU syntetické formy (viz sekce Léčba a suplemetace) (1). Hlavní zdroje: Mezi nejlepší zdroje patří rostlinné oleje, klíčky, skořápkové plody a semena. Vitamin E je citlivý na opakované zahřívání, světlo a kyslík, proto je vhodné oleje skladovat ve tmě a omezit výrazné změny teplot (1, 6).
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=