PIŠTE JAKO PROFESIONÁL
V redakci opakovaně narážíme na některé typické chyby v článcích, které nám posíláte. Tak jsme si řekli, že by vám mohlo pomoci shrnutí těch nejčastějších – a vytvořili jsme obrázkový seriál na našich sociálních sítích. A protože byl velmi pozitivně hodnocen, shromáždili jsme jednotlivé příspěvky i tady hezky na jednom místě.
U nás samozřejmě články vždy projdou redakční jazykovou korekturou, aby se nesprávné podoby ve finální verzi neobjevily, ale ne vždy máte po ruce korektora.
Snad vám toto shrnutí pomůže při tvorbě článků, přednáškových prezentací atd.
1
Začínáme jedním z úplně nejčastějších prohřešků. 8 z 10 autorů toto napíše špatně. Snad proto, že chybných možností se nabízí hned několik a jsou velmi rozšířené.
Patříte mezi menšinu těch znalých?
2
Vidíte, jak taková maličkost, jako je přítomnost/nepřítomnost mezery, mění význam?
A rovnou si můžete zopakovat i poučení z minulého dílu: „bezmezerový“ tvar se tedy nepíše 12tiprocentní ani 12-tiprocentní, a dokonce ani 12-procentní. Určitě už víte, že je to 12procentní.
3
Nyní si mnozí určitě říkáte: „To je jasný, to píšu správně.“
Oproti předcházejícím dílům jde totiž o chybu daleko méně častou.
Ale i tak, pořád je dost těch, kteří se pletou.
A teď, když už opravdu všichni víte, že „viz“ není žádná zkratka, ale rozkazovací způsob slovesa „vidět“, možná vás ještě napadá otázka, v jakém tvaru má být následující slovo – v 1., nebo ve 4. pádu?
Odpověď potěší – můžete použít obojí, takže např.: viz tabulka 3 / viz tabulku 3.
4
Ani po třech letech pandemie covidu-19 nemají někteří úplně jasno ve správném zápisu názvu tohoto onemocnění.
Tak se podívejme na důvody, proč to píšeme právě takto:
Jde totiž o zkratkové slovo – asi víte, že vzniklo spojením anglických výrazů corona virus disease.
Důležité je uvědomit si, že zkratkové slovo není totéž jako tzv. zkratka iniciálová, která vzniká spojením počátečních písmen slov (jako třeba ČR nebo SÚKL), proto covid nepíšeme velkými písmeny.
Z už zažitých zkratkových slov znáte např. slovo laser (z angl. light amplification by stimulated emission of radiation) – a stejně jako toto slovo píše se i „covid“ malými písmeny a SKLOŇUJE SE běžným způsobem.
A proč není velké aspoň počáteční písmeno? Protože názvy nemocí podle pravidel češtiny nepovažujeme za vlastní jména, a píšeme je tedy s malým počátečním písmenem (chřipka, žloutenka atp.)
5
A toto je opravdu těžké!
Tentokrát se zaměříme na chybu, které si málokdo všimne. Chcete-li ale, aby vaše texty či prezentace vypadaly opravdu profesionálně, měli byste být mezi těmi, kteří vědí, že existuje rozdíl mezi pomlčkou a spojovníkem.
Na klávesnici najdete jenom spojovník, což je trochu matoucí, protože obvykle častěji požíváme pomlčku. Tu nám buď vytvoří editor sám (např. když ve Wordu napíšeme slovo, pak spojovník obklopený mezerami a potom další slovo – spojovník se automaticky změní v pomlčku), ale v řadě případů musíme použít klávesovou zkratku: ALT+0150 (nebo pro Mac OS: Alt+- (Alt a spojovník)).
A aby toho nebylo málo, další potíž nastává s tím, že pomlčka je někdy obklopena mezerami, jindy ne.
Aspoň že spojovník píšeme vždy bez mezer.
Pokud byste chtěli mít v použití pomlčky/spojovníku jasno opravdu dokonale, odkazujeme třeba na Internetovou jazykovou příručku (což je mimochodem příručka nadmíru užitečná, a pokud ji ještě neznáte, velmi doporučujeme).
6
I nyní upozorňujeme na jev, kterého si na první pohled nemusí každý všimnout.
Taková maličkost – a přece způsobuje významový rozdíl!
Možná si ze školy pamatujete notoricky známý příklad s hasicím přístrojem (kde píšeme krátké „i“ na rozdíl třeba od výrazu: muž hasící požár).
V prvním případě se totiž jedná o tzv. přídavné jméno účelové (HASICÍ), které vyjadřuje, K ČEMU URČITÁ VĚC SLOUŽÍ. To druhé je pak přídavné jméno dějové – vyjadřuje tedy DĚJ, KTERÝ SE PRÁVĚ ODEHRÁVÁ (HASÍCÍ).
Pro jistotu mrkněte ještě na pár dvojic slov s rozdílným významem a psaním i/í:
- čisticí prostředek X pán čistící si sako
- vodicí pes X dívka vodící sestru do školky
- holicí strojek X muž holící se žiletkou
Není to zas tak složité, že?
7
A teď si trochu posvítíme na mezery.
Opravdu málokdy se nám totiž v redakci objeví článek, kde by byly všechny na svém místě. V případě mezer se dá chybovat na mnoho způsobů, takže jsme vybrali několik typických prohřešků.
Ti pozornější z vás si určitě na prvním obrázku všimli ještě jiné chyby – u prvních dvou položek je nesprávně použit spojovník místo pomlčky (viz část 5).
8
Toto nepotřebuje sáhodlouhé komentáře. Vlastně vůbec žádné.
Stačí se jen podívat a zapamatovat si to.
9
Pokračujeme docela častými nešvary, které se do psaných textů dostávají vlivem hovorového jazyka, ale v odborných článcích rozhodně nemají co dělat.
„Kromě“ a „více než“ asi netřeba komentovat, díky/kvůli si možná zaslouží zdůvodnění:
Slovo „díky“ nelze použít ve spojeních vyjadřujících něco negativního, nepříjemného, tragického apod. V takových případech je třeba napsat předložku „kvůli“, případně užít slova „vinou“ či „vlivem“.
A velmi typická je záměna pádů u předložek MIMO a KROMĚ – spousta pisatelů si neuvědomuje, že každá z těchto předložek se pojí s jiným pádem:
MIMO + 4. pád vs. KROMĚ + 2. pád
10
A na závěr už jen trojice typických nesprávně psaných slov z odborných medicínských textů.
Zvláštní kapitolou pak je v odborných zdravotnických textech správný zápis názvů léčivých látek – základní pravidla najdete zde.