8 / 12
8
|
www.solen.czAsi u 40–50% nemocných se v oblasti brachiálního plexu nacházejí změny signálu magnetické
rezonance (MRI). Mezi abnormity patří zvýšený signál T2 vážených snímků v oblasti brachiálního
plexu a předních kořenů. Tyto MRI změny jsou v korelaci s distribucí příznaků a jejich podkladem je
otok axonů. Při vyšetření ultrasonografií se nacházejí zvětšení struktur brachiálního plexu, středního,
loketního i vřetenního nervu a to až u 90% nemocných (Muley et Parry, 2012).
Diferenciální diagnostika
ALS – odlišení od ALS (amyotrofická laterální skleróza) a MND (choroba periferního motoneuro-
nu) je u nemocných s asymetrickou slabostí distálních svalů končetiny tím nejdůležitějším úkolem
v iniciálním stadiu nemocí (Bednařík, 2006). Mnoho nemocných s MMN bylo zpočátku vedeno
pod diagnózou ALS či MND (Leger et Salachas, 2001). MMN napodobuje ALS jak rozvojem parézy
v distálním segmentu končetiny, tak i přítomností fascikulací i zachováním šlachových reflexů
(často živých) na postižené končetině. Důležitými rozlišujícími příznaky jsou nález symptomů léze
centrálního motoneuronu (Babinski, spasticita), pro MMN je typická velmi pomalá progrese nemoci,
nepřítomnost bulbárních příznaků a – až na výjimky – respiračních svalů.
Monomelická amyotrofie – u monomelické amytrofie nejsou bloky vedení a v EMG nálezu jsou
fibrilace, pozitivní vlny, fascikulace i neurogenní změny MUP (potenciály motorických jednotek).
U MMN se prokazují bloky vedení, a to často i na nervech bez odpovídající slabosti inervovaných
Tabulka 3
Diagnostická doporučení (EFNS guideline, 2010)
Diagnostická kritéria
Klinická kritéria (obě základní kritéria musí být splněna a všechny vyřazovací kritéria negativní)
Elektrodiagnostická kritéria (definitivní či pravděpodobný blok vedení nejméně na 1 nervu)
Podpůrná kritéria (anti-GM1 protilátky, MRI, mozkomíšní mok, odpověď na léčbu)
Kategorie: jistá, pravděpodobná a možná MMN
Diagnostické testy
Klinické vyšetření a elektrodiagnostické testy musí být provedeny u všech nemocných
Anti-GM1 protilátky, MRI brachiálního plexu, rozbor mozkomíšního moku – tato vyšetření jsou zvažována
pouze u vybraných nemocných
Vyšetření zaměřená na choroby asociované s MMN či na vyloučení dalších onemocnění je nutno vzít
v úvahu, avšak rozsah vyšetření záleží na individuálních podmínkách
Tabulka 4
Podpůrná kritéria (EFNS guideline, 2010)
Zvýšení protilátek proti GM1 třídy IgM
Laboratorní – mozkomíšní mok: hyperproteinorachie (< 1 g/l)
MRI: zvýšení intenzity signálu na T2 vážených obrazech spolu s difuzním otokem v oblasti plexus brachialis
Objektivní klinické zlepšení v důsledku podání IVIG (intravenózně podaného imunoglobulinu)