Page 11 - Abstrakta / Cyklus vzdělávacích akcí pro pediatry / Brno

11

Brno / 26.–27. 10. 2012 / Hotel Continental, Brno

Konference – sobota 27. 3. 2012

infiltraci tkání eozinofily, zvyšují vnímavost beta

receptorů hladkých svalů dýchacích cest. Při

klinických známkách bronchospasmu je nezbyt-

ná inhalační léčba

beta-2 sympatomimetiky.

Beta-2 sympatomimetika

stimulují beta recep-

tory sympatiku s následnou dilatací bronchů.

Nejúčinnější je inhalační podání aerosolových

forem pomocí nástavců. K dispozici u nás je

salbutamol (např. Ventolin N, Ecosal), fenoterol

(Berotec). Aplikujeme 4 dávky, pokud není tera-

peutická odezva, dávky po několika minutách

opakujeme. V rámci nemocničního léčení je

výhodné podávat salbutamol v inhalaci přes

nebulizér v dávce 2,5–3 mg naředěno ve 3 ml

roztoku fyziologického roztoku. Při malé odpo-

vídavosti na léčbu beta-2 mimetiky je vhodné

zahájit i.v. terapii

metylxantiny

. Inhibují fosfo-

diesterázu a tím zvyšují koncentraci cyklického

adenosinmonofosfátu. Působí bronchodilatač-

ně, stimulují dechové centrum, snižují cévní

plicní rezistenci a zvyšují perfuzi myokardu. Lze

intravenózně podat jednorázově

aminophyllin

,

např. Syntophyllin, v dávce 5 mg/kg (v 10 ml je

240 mg) až do celkové denní dávky 20–25 mg/

kg. Při refrakterní hypotenzi na terapii adrena-

linem a infuzemi solných roztoků či koloidů je

nutné zahájit léčbu

dopaminem

(Tensamin),

400 mg v 500 ml roztoku 5% glukózy dle systo-

lického tlaku v dávce 2 až 20 μg/kg a minutu.

Rychlost dávkování by měla být taková, aby

systolický krevní tlak neklesl pod 90 mm Hg.

V případě, že se

podařilo zvládnout šokový

stav

a nemocný je stabilizován, musí být zajiště-

na na dobu minimálně 24 hodin jeho observace

na lůžkovém oddělení. Před propuštěním z lékař-

ské péče je nutno nemocného poučit a vybavit

jej léky první pomoci včetně písemného návodu.

Indikace k imunologickému

vyšetření u dětí

MUDr. Olga Škopková

Alergologie Ostrava

Indikací k imunologickému vyšetření je po-

dezření na imunopatologické stavy, jako jsou

imunodeficity, autoimunity, alergie. K tomuto

podezření nás nejčastěji vede klinický stav paci-

enta, jeho rodinná anamnéza, neobvyklé mikro-

biologické nálezy nebo patologické laboratorní

vyšetření.

Z klinických příznaků pak nejčastěji dlou-

hotrvající subfebrilie či febrilie, uzlinový syn-

drom, neprospívání, artralgie, váhový úbytek,

opakované respirační insekty. V první řadě však

musíme vyloučit běžnější příčiny udávaných

potíží.

Dále si všímáme postižených orgánů – kožní

příznaky, otorinolaryngologické nemoci, sto-

matologické příznaky nemoci, oční, pneumo-

logické nemoci, gastroenterologické příznaky

i urologické, gynekologické problémy. Všímáme

si neobvyklé reakce po očkování.

Další možností je běžné laboratorní vyšetře-

ní, které můžeme provést, tedy KO, sedimentace

či CRP, biochemické vyšetření, vyšetření moče,

imunoglobuliny.

Jedním z indikátorů jsou i neobvyklé mikro-

biologické nálezy. Jednak nález běžných patoge-

nů, které nereagují na léčbu a recidivují, jednak

nálezy oportunních patogenů.

V neposlední řadě pak nezbytná rodinná

anamnéza.

Pokusíme se o stručný přehled možností vy-

šetření, která máme na pracovišti linie prvního

kontaktu, a která nás vedou k podezření na váž-

nější onemocnění a jejich interpretaci.