Fulltextové hledání

Starší antibiotika byla poznána do roku 1957 a jde vesměs o přirozené produkty bakterií nebo plísní. I když čas omezil jejich význam a častost předepisování, zůstávají stále účinná u mnoha onemocnění. Aby nedocházelo k narůstání rezistence na ně, je třeba je správně indikovat a podávat v dostatečně velké dávce po správnou dobu.

Nestabilní koronární pláty u nemocných s akutními koronárními syndromy jsou většinou mnohočetné. Vyšetření intravaskulárním ultrazvukem všech tří koronárních tepen u nemocných s troponin pozitivními formami akutního koronárního syndromu prokazuje, že až čtyři pětiny nemocných mají alespoň jeden další nestabilní plát kromě plátu považovaného za příčinu nestability a tyto pláty jsou lokalizovány prakticky kdekoliv v celém koronárním řečišti. Na vzniku koronární trombózy se významnou měrou podílejí interakce cirkulujících elementů, především monocytů a krevních destiček. Aktivované monocyty exprimují tkáňový faktor, řadu cytokinů, matrixové metaloproteinázy. Byla rozpoznána role receptoru CD 40 na endoteliích, monocytech, buňkách cévního hladkého svalu a dalších buňkách a důležitost jejich interakce s ligandou CD 40 (nověji přejmenované na CD 154), tvořené na aktivovaných destičkách. Matrixové metaloproteinázy, které jsou zodpovědné za proteolýzu extracelulárních komponent čepičky plátu vedoucí k ruptuře plátu, jsou nalézány nejen uvnitř plátu, ale recentně byly již v době probíhající nestability ve velké koncentraci naměřeny i v cirkulující krvi. Moderní léčebné postupy dnes zahrnují vedle mechanického ošetření koronárního řečiště i účinné ovlivnění protrombotických mechanizmů, především pomocí inhibitorů destičkových glykoproteinových receptorů IIb/IIIa a blokátorů destičkového adenosindifosfátového receptoru.

HPLC method with derivatisation for measuring isepamicin concentration in serum was developed. The assay utilised extraction of isepamicin on Amberlite XAD-2 columns and derivatisation was performed with 1-fluor-2.4-dinitroflourbenzene. Chromatography was carried out using microbore column with reverse phase and mobile phase consisted of acetonitril/methanol/water/triethylamine 20:80:140:0.05. Isepamicin was given once daily and through and peak levels were measured in 17 paediatric patients Pharmacokinetic data were obtained by the aid of pharmacokinetic program MW- PHARM 3,30 using gentamicin population pharmacokinetic for different age groups as a model. Implementation HPLC method and pharmacokinetic modelling my reduce risk of isepamicin toxicity.

Stentování vedlo v randomizovaných studiích ke snížení incidence angiografické restenózy (ISR) na 7–37 % při stentování de novo lézí. Incidence ISR v klinické praxi kolísá v širokém rozmezí až do 40 % v závislosti na typu léze, či v souvislosti s přidruženými onemocněními, zejména diabetem mellitem. Příčinou ISR je neointimální proliferace v důsledku akumulace hladkých svalových buněk v proteoglykanové matrix. Velmi nadějnou prevenci ISR představuje použití léků s místním uvolňováním. Z farmak použitých v experimentech se v randomizovaných klinických studiích uplatnily do současnosti především paclitaxel a rapamycin s významnou redukcí ISR v současnosti až do doby jednoho roku po implantaci. Tyto látky jsou v současné době již klinicky používány, jedinou restrikcí je cena významně přesahující cenu stentů konvenčních. Kromě těchto látek je předmětem klinických studií řada dalších farmak, či modulačních látek (NO) stejně jako oživení zájmu o systémové podání látek s možným antirestenotickým účinkem a nových materiálů. Vývoj této oblasti je bouřlivý a je možné, že bude možné použít specifické farmakon ve specifické indikaci (akutní koronární syndrom). Otázkou je teoretická možnost velmi pozdních nežádoucích účinků local drug delivery a obtížná otázka řešení ISR po local drug delivery. Přesto tyto výhrady je zřejmé, že local drug delivery představuje velmi významný přínos v prevenci ISR.

Paradoxní embolie je žilní trombóza, která vyvolala systémovou embolu skrze pravo-levý zkrat. Je na ni třeba myslet, kdykoliv dojde k systémové embolii z neidentifikovaného tdroje při současné přítomnosti žilních tromboembolických fenoménů. I když kontrastní echokardiografie ulehčuje klinické rozpoznání paradoxní embolie, optimální diagnostický přístup ještě nebyl stanoven. Léčebná doporučení se různí v závislosti na spolehlivosti diagnózy a měla by být individualizovaná. Primární léčbou je antikoagulace: trombolytika jsou vhodná u pečlivě vybraných jedinců. Okolnosti zvyšující přechodně tlak v právé síni mohou vést k pravo-levému zkratu skrze otevřené foramen ovale, snad umožňující žilnímu trombu přístup do tepenného oběhu. Prospěšnost profylaktického uzávěru otevřeného foramen ovale ještě není prokázaná.

V předložené práci je shrnuta problematika výskytu vankomycin-rezistentních enterokoků (VRE) u onkohematologických pacientů ve Fakultní nemocnici Olomouc v období 1997-2002, kdy VRE představují většinou jen prostou střevní kolonizaci, ale mohou být také odpovědny za vznik závažných, terapeuticky obtížně zvládnutelných infekcí. Jsou podány přehledy rezistencí VRE k vybraným antimikrobním přípravkům a zhodnocena účinnost nových léků - linezolidu a quinupristinu/dalfopristinu na tyto problémové bakteriální kmeny.