B27
X. kongres praktických lékařů a sester
|
10.–11. 10. 2013
Poznámky
Abstrakta
Infektologie
pátek / 11. 10. 2013 / 11.40–12.45
Dermatologie
Předsedající: MUDr. et Bc. Lucie Růžičková Jarešová
pátek / 11. 10. 2013 / 13.30–14.45
Akutní infekce horních cest dýchacích – diagnostika a léčba pohledem
ORL lékaře
MUDr. Petra Bruthansová
Klinika otorhinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK a Fakultní nemocnice
v Motole, Praha
V přehledové přednášce je z pohledu ORL lékaře podán obraz a management akutních infekcí
ORL oblasti. Akutní infekce horních cest dýchacích a polykacích jsou příčinou návštěvy asi 1/3 pa-
cientů s akutními obtížemi v ambulanci praktického lékaře. Jsou nejčastější příčinou bolesti v krku
a důvodem až poloviny pracovních neschopností. Přednáška podává přehled nejčastějších zánětů
horních cest dýchacích a polykacích, uvádí jejich epidemiologii, zaměřuje se na popis klinického
obrazu a zdůrazňuje diagnostické postupy a základy terapie. Uvedeny jsou nejčastější komplikace
onemocnění a strategie jejich léčby.
Nejčastější kožní onemocnění, diferenciální diagnostika
MUDr. et Bc. Lucie Růžičková Jarešová
Dermatovenerologická ambulance, Nemocnice Na Homolce, Praha
Dermatovenerologické oddělení, FN Motol, Praha
Elite Aesthetics, Nemocnice Na Homolce, Praha
Kůže je označována jako zrcadlo lidského organizmu. Změny na kůži jsou viditelné a lidé
mají problém nejen kožní, ale také psychosociální. Nové projevy vznikající na kůži mohou také
signalizovat závažné interní nebo onkologické onemocnění. Proto je nutné věnovat všem kožním
změnám pozornost. Přednáška je zaměřena na přehled nejčastěji se vyskytujících kožních one-
mocnění, se kterými se můžete setkat v ambulanci praktického lékaře. Včasná diagnostika, léčba
kožního a/nebo vnitřního onemocnění, ve spolupráci se specialistou a pacientem je velmi důležitá.
Zaměříme se na správnou diagnostiku a rozhodnutí, kdy pacienta odeslat do kožní ambulance.
Intersticiální nefritidy jsou zánětlivá onemocnění postihující primárně renální intersticium.
Jelikož zánětlivé změny postihují i tubulární buňky, bývají tato onemocnění označována jako
tubulointersticiální nefritidy (TIN).
TIN lze z hlediska rychlosti vzniku, průběhu a případně reverzibility rozdělit na akutní a chro-
nické. Akutní a chronické TIN lze rozdělit z hlediska hlavních patogenetických vedoucích k jejich
vzniku. Hlavní podskupiny tvoří TIN s přímou a primární účastí (invazí) bakteriálního původce
do parenchymu ledvin (akutní či chronická TIN s pyelonefritidou – starší označení akutní pyelone-
fritis – PN či chronická PN) a dále TIN primárně nebakteriálního původu. U akutních TIN primárně
nebakteriálního původu dominují imunologické mechanizmy při vzniku ledvinného poškození;
ve skupině chronických TIN se uplatňují mechanizmy nefrotoxického, imunologického a karcino-
genního působení různých látek.
V současné době se objevují nové poznatky o patogenezi některých TIN, jako je tomu např.
u endemické (Balkánské) nefropatie a nově se definují některá imunitní onemocnění s převážně
tubulointersticiálním typem postižení, kterým je např. IgG4 onemocnění.
