B23
X. kongres praktických lékařů a sester
|
10.–11. 10. 2013
Poznámky
Abstrakta
Současná režimová opatření v léčbě obezity
PhDr. Karolína Hlavatá, Ph.D.
Endokrinologický ústav Praha a OB klinika Praha
Nadváha a obezity je výsledkem nevyrovnané energetické bilance, vznikající na podkladě
nadměrného energetického příjmu a nízké pohybové aktivity. Významnou úlohu sehrává i poměr
mezi jednotlivými živinami a obsah některých mikroživin. Dietoterapie a úprava pohybových ná-
vyků je proto v léčbě obezity stěžejní. Správně sestavená redukční dieta má být pestrá, vyvážená
a poskytovat dostatek hlavních živin, vitaminů a minerálních látek. Pohybová aktivita by měly být
především aerobního charakteru, provozovaná nejméně 3× týdně po dobu 45–60 minut.
Vedle složení stravy a celkového energetického příjmu má na úspěšnost redukce vliv i pravidelný
jídelní režim s 5–6 porcemi během dne. Některé studie ovšem naznačují, že i rozdělení energetic-
kého příjmu pouze do dvou jídel denně vede k úspěšné redukci hmotnosti.
Tuky mají hradit 30–35% z celkového energetického příjmu. Hlavní podíl přijímaných tuků
mají tvořit mononenasycené mastné kyseliny. Složení přijímaných mastných kyselin má vliv na
hormonální signalizaci ovlivněním složení buněčné membrány a ovlivněním exprese řady genů,
které mají vztah k metabolismu lipidů. Některé studie ukazují i významný vliv vyššího příjmu po-
lynenasycených mastných kyselin (PUFA) řady n-3 na redukci hmotnosti.
Sacharidy mají tvořit 45–60% z celkového energetického příjmu. Vyšší příjem jednoduchých
sacharidů vede ke zvýšení lipogeneze de novo a k ovlivnění exprese genů podílejících se na
přeměně sacharidů v tuky. Svou úlohu sehrává i glykemický index přijímaných sacharidů. Diety
založené na snížení příjmu sacharidů s preferencí sacharidů o nižším glykemickém indexu a snížení
množství přijímaných tuků vedou ke zvýšení inzulinové senzitivity, snížení postprandiální inzuli-
némie a navození výraznějšího sytícího efektu.
Bílkoviny mají podle doporučení hradit 10–20% z celkového energetického příjmu. V rámci
redukčních diet má vyšší zastoupení bílkovin příznivý účinek. Uplatňuje se zde jejich sytící efekt,
zprostředkovaný snížením hladiny ghrelinu, zvýšením hladiny GLP-1, cholecystokininu a zpoma-
leným vyprazdňováním žaludku. Některé studie udávají výraznější vliv při konzumace mléčných
výrobků na redukci hmotnosti, kde se uplatňuje synergický efekt vápníku, větvených aminokyselin
a dalších bioaktivních komponent mléka.
Novinky v léčbě obezity a bariatrická chirurgie
MUDr. Dita Pichlerová
OB klinika Praha
Podle International Obesity Task Force je celosvětově 1,6 miliardy osob s nadváhou, z nichž
400 milionů je obézních. Prevalence obezity s body mass indexem (BMI) ≥ 30 kg/m² se v Evropě
pohybuje mezi 10–20 % u mužů a 15–25 % u žen a více než polovina obyvatel Evropy má
nadváhu nebo je obézní. V České republice je situace obdobná, uvádí se 23% obézních mužů
a 22% obézních žen. Obezita je multifaktoriálně podmíněné onemocnění, ale dnes už víme,
že dědičná dispozice má nadpoloviční vliv, má polygenní charakter, to znamená, že je způsobena
polymorfizmy více genů.
K obezitám ryze geneticky podmíněným se řadí jednak mendelovsky děděné syndromy (např.
Prader-Williho syndrom či Bardet-Biedlův syndrom), jednak mutace jednoho genu, které označujeme
jako monogenní formy obezity. Význam genetických faktorů při vzniku a rozvoji obezity je jasně
demonstrován korelací BMI a biologické příbuznosti jedinců, zejména pak studiemi prováděnými
na dvojčatech. Kombinace genetického potenciálu a tzv. obezitogenního prostředí vede k tomu,
že pokud jsou oba rodiče obézní, je 70% pravděpodobnost, že bude obézní i jejich potomek,
v případě jednoho obézního rodiče je tato pravděpodobnost 40–50%. Navíc se ukazuje, že z 80%
obézních dětí bude obézní i v dospělosti.
Léčba obezity
Předsedající: MUDr. Dita Pichlerová
pátek / 11. 10. 2013 / 9.00–10.10
