B17
X. kongres praktických lékařů a sester
|
10.–11. 10. 2013
Poznámky
Abstrakta
Nemoci s bronchiální obstrukcí
Předsedající: prof. MUDr. Vítězslav Kolek, DrSc.
čtvrtek / 10. 10. 2013 / 15.15–16.15
Léčba stabilní CHOPN
(dle nového Doporučeného postupu ČPFS)
MUDr. Vladimír Koblížek (za kolektiv členů Sekce bronchiálních obstrukcí ČPFS)
Plicní klinika, Fakultní nemocnice a Lékařská Fakulta UK, Hradec Králové
Úvod
:
Chronická obstrukční plicní nemoc je závažný stav vyskytující se běžně v populaci osob
středního a staršího věku. Z předpokládaných 500 000 osob postižených CHOPN v České republice víme
maximálně o polovině (velká část nemocných nemá toto onemocnění diagnostikováno). CHOPN má
obrovskýmortalitní potenciál. V naší zemi loni zemřelo z důvodu tohoto onemocnění 2500 osob. CHOPN
má několik forem (fenotypů), jejich cílené léčebné ovlivnění jemottemnového doporučeného postupu.
Cíle a strategie léčby:
Hlavní obecné cíle léčby CHOPN jsou redukce příznaků a symptomů
onemocnění, zpomalení přirozené progrese nemoci, zlepšení kvality života, zvýšení tolerance
fyzické zátěže a zlepšení participace na běžných denních aktivitách, prevence akutních exacerbací
a zmírnění jejich dopadu, zabránění vzniku komplikací a následků onemocnění, prodloužení života.
Nutno podotknout, že většiny těchto cílů lze částečně dosáhnout, nicméně ne všechny dosažené
cíle překračují hranice klinické významnosti.
Léčebná doporučení lze rozdělit na čtyři postupné kroky. Prvním krokem je
redukce škodlivé
inhalační
expozice (nejenom kouření, na vzniku, rozvoji a progresi tohoto onemocnění se podílí
Proč je časná léčba roztroušené sklerózy důležitá a jakdosáhnut adherence
pacienta
MUDr. Ivana Kovářová
Neurologická klinika 1. LF UK a VFN, Praha
Roztroušená skleróza postihuje nejčastěji mladé dospělé, 2/3 pacientů jsou ženy. Prevalence one-
mocnění v ČR je 150 pacientů na 100000 obyvatel, tj. v ČR je diagnostikovánominimálně 15000 pacientů.
Včasné stanovení diagnózy roztroušené sklerózy a zahájení léčby je pro pacienta jedinou mož-
ností oddálení invalidity se všemi pozitivními důsledky pro kvalitu života – udržení práceschopnosti
a soběstačnosti. Péče o pacienty je soustředěna do patnácti center a je dostupná v každém kraji ČR.
Terapie může být zahájena po první atace onemocnění, po tzv. CIS – klinicky izolovaném
syndromu – pouze tehdy, pokud tato ataka byla zaléčena kortikoidy.
Při nerozpoznání prvních příznaků se stanovení diagnózy a zahájení terapie oddaluje. Existuje
řada studií s léky první volby (interferon beta, glatirameracetát), které dokládají pozitivní vliv terapie
na oddálení invalidity a prodloužení délky života a naopak nezahájení terapie je nejsilnější rizikový
faktor pro pozdější invaliditu. Pokud se léky první volby nepodaří dostatečně stabilizovat aktivitu
onemocnění (pacient na této léčbě prodělá další ataku), je nutné terapii změnit a zahájit terapii léky
druhé volby (natalizumab, fyngolimod), které mají vyšší účinnost na potlačení aktivity onemocnění,
za cenu známých závažnějších nežádoucích účinků. Přímé náklady na léčbu jsou výrazně nižší než
náklady na péči o plně invalidního pacienta. V léčbě pacienta nesmíme opomenout symptomatic-
kou léčbu, hlavně sfinkterových poruch, erektilní dysfunkce, spasticity, deprese apod. K objektivizaci
počtu pacientů, typu a tíži RS a nákladovosti terapie byl založen Registr pacientů s RS ReMuS.
Sympozium
TEVAPHARMACEUTICALS CR
čtvrtek / 10. 10. 2013 / 14.25–14.55
