B8
X. kongres praktických lékařů a sester
|
10.–11. 10. 2013
Abstrakta
Poznámky
Fibrilace síní – arytmie,
o které bychomměli vědět více
Předsedající: prof. MUDr. Josef Kautzner, CSc.
čtvrtek / 10. 10. 2013 / 9.10–10.30
Fibrilace síní není benigní arytmií
prof. MUDr. Josef Kautzner, CSc.
Klinika kardiologie, IKEM, Praha
Fibrilace síní (FS) je nejčastější tachyarytmií u člověka. Její výskyt se odhaduje na 1–2% popu-
lace, přičemž data z některých registrů svědčí spíše pro výskyt na úrovni 2%. Důležité je, že počet
nemocných s FS narůstá velmi významně s věkem. V populaci osmdesátníků dosahuje přibližně
10%. Střízlivé odhady naznačují, že incidence FS by se měla v nejbližších 30 letech více jak zdvoj-
násobit. Je to důsledek stárnutí populace a lepší léčby akutních kardiovaskulárních onemocnění.
FS není benigní arytmií, přestože neohrožuje bezprostředně na životě. Postižení jedinci však
mají vyšší výskyt různých komplikací a dlouhodobě horší prognózu. FS zvyšuje především riziko
mozkové příhody zhruba 5×. Statistická data ukazují, že 1 z 5 všech mozkových příhod lze přičíst
FS. Důležité je, že tyto mozkové příhody mají špatnou prognózu, často s fatálními důsledky nebo
významnou invalidizací. Novější data naznačují, že manifestní mozkové příhody mohou být ja-
kousi špičkou ledovce a počet asymptomatických embolizací do CNS může být podstatně vyšší.
Znepokojivá jsou i data o jasné asociaci FS s různými formami demence. Důvodem mohou být
jednak již zmíněné opakované mikroembolizace nebo porucha perfuze mozku při FS. Riziko úmrtí
se při FS zvyšuje na dvojnásobek. FS je dále spojena s vyšším výskytem srdečního selhání. Údaje
z randomizovaných studií, které sledovaly účinnost inhibitorů ACE u srdečního selhání dokumentují,
že výskyt FS narůstá významně se závažností srdečního selhání.
FS sama o sobě progresivní charakter od paroxysmální formy do formy chronické. Je to způ-
sobeno procesy remodelace síňové svaloviny na různých úrovních.
Všechny výše uvedené faktory ukazují, že FS je závažnou arytmií, která vyžaduje cílenou léčbu.
Bohužel, dosavadní studie věnované posouzení účinnosti antiarytmické léčby s cílemudržení sinuso-
vého rytmu na rozdíl od pouhé kontroly komorové frekvence vyzněly neutrálně. Metody katetrizační
ablace se ukazují mnohemúčinnější než antiarytmika a přinášejí prokazatelně zlepšení kvality života.
Dosud neexistují pevná data, která by dokumentovala zlepšení prognózy pacientů s FS v důsledku
provedené katetrizační ablace. Nicméně probíhají klinické studie, které brzy poskytnou odpověď.
Antitrombotická profylaxe – důležité rozhodnutí
MUDr. Robert Čihák, CSc.
Klinika kardiologie, IKEM, Praha
Fibrilace síní (FS) je spojena se zvýšeným rizikem tromboembolických (TE) příhod. U každého
pacienta stanovujeme individuální riziko TE na základě skórovacích systémů. Evropská kardiologická
společnost doporučila používat místo dosavadního CHADS
2
skóre přesnější
CHA
2
DS
2
-VASc skóre
(rizikové faktory – srdeční selhání, hypertenze, věk ≥65 a ještě více ≥75 let, diabetes, anamnéza iktu,
cévního onemocnění, ženské pohlaví). Pacienti se skóre ≥1 jsou indikováni k antikoagulační léčbě.
Místo dosavadních antagonistů vitaminu K (VKA) jsou dnes u většiny pacientů vhodnější
nová
antikoagulancia
(NA) ze skupiny přímých inhibitorů trombinu –
dabigatran
(dávkování 2× denně
150mg, ev. 2×110mg), nebo ze skupiny inhibitorů aktivovaného X faktoru –
rivaroxaban
(1×20mg,
ev. 1×15mg) nebo
apixaban
(2×5mg, ev. 2×2.5mg). U všech těchto NA byl ve studiích prokázán
srovnatelný nebo větší efekt v prevenci TE příhod při FS v porovnání s VKA, s nižším nebo srovna-
telným výskytem krvácivých komplikací. Výrazně nižší je hlavně výskyt mozkových krvácení. Kromě
uvedených, již schválených léků se očekávají pozitivní data ze studie také pro další NA, edoxaban.
Před nasazením léčby je třeba stanovit indikaci a zvolit antikoagulans, provést základní vyšetření
(hemoglobin, funkce jater a ledvin), vybavit pacienta kartičkou pro sledování a stanovit harmo-
