B10
X. kongres praktických lékařů a sester
|
10.–11. 10. 2013
Abstrakta
Poznámky
nogram dalších kontrol. Ty by měly probíhat v 3–6měsíčních intervalech či v závislosti na stavu
pacienta. Nejvyšší plazmatická koncentrace je již za 1–4 hodiny po perorálním podání, rivaroxaban
se musí užívat s jídlem. NA se v různé míře (od 80% u dabigatranu po 27% u apixabanu) vylučují
ledvinami. Proto je při závažnějším selhávání ledvin třeba upravit dávku, u těžkých forem je podávání
kontraindikováno. Není nutné sledování účinku NA pomocí testů. Jsou méně časté lékové interakce.
Před plánovaným chirurgický výkonem je třeba léčbu přerušit 24–48 hodin předem (u pacientů
se selháním ledvin i déle), v závislosti na typu výkonu. Neexistují specifická antidota k NA. Méně
závažné krvácivé komplikace se řeší podle obecných pravidel při krvácení. NA se nesmí používat
u pacientů s chlopenními náhradami.
Podrobné informace o použití NA lze nalézt v doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus
(EHRA,
).
Strategie kardioverze u fibrilace síní
MUDr. Jiří Kettner, CSc.
Klinika kardiologie, IKEM, Praha
Kardioverzí rozumíme výkon, který směřuje k obnovení normálního srdečního rytmu.
U nemocných s fibrilací síní (FS) je externí elektrická kardioverze (EKV) nejefektivnějším způ-
sobem konverze na sinusový rytmus. Farmakologická (chemická) kardioverze je alternativou, ale
méně úspěšnější než EKV. Kombinací těchto postupů je předléčení antiarytmiky a následná EKV.
Výběr konkrétního postupu záleží na symptomech nemocného, aktuálním hemodynamickém
stavu, základním srdečním onemocnění, popřípadě preferenci nemocného.
Elektrická kardioverze je indikována především u hemodynamicky nestabilních nemocných s FS.
U stabilních nemocných s FS je indikována především u těch, kde je spontánní konverze i při léčbě
základního onemocnění nepravděpodobná. Úspěšnost EKV se pohybuje mezi 75– 95% a závisí
na řadě faktorů, jako je zejména doba trvání arytmie, impedance hrudní stěny a velikost levé síně.
Dnes používáme synchronizovaný bifázický výboj, který má za cíl přerušit abnormální elektrický
okruh v srdci a nastolit normální srdeční rytmus. Výkon se provádí v krátkodobé intravenózní
anestezii a/nebo sedaci. Elektivní EKV fibrilace síní nevyžaduje ve většině případů hospitalizaci.
Nezbytnou podmínkou provedení kardioverze u nemocných s trváním FS více jak 48 hodin nebo
neznámou dobou trvání je účinná antikoagulace minimálně 3 týdny před výkonem nebo provedení
transezofageální echokardiografie k vyloučení intrakardiálních trombů. Po kardioverzi je nutné
pokračovat u této skupiny nemocných v antikoagulační léčbě nejméně 4 týdny popřípadě dle
stratifikace rizika tromboembolických komplikací ji aplikovat dlouhodobě. Komplikace EKV jsou buď
ve vztahu k anestezii, nebo tromboembolické či jako různé arytmie po vlastní EKV. Při respektování
doporučených postupů je jejich výskyt nízký (mezi 1–2%).
Dlouhodobá kontrola rytmu nebo frekvence?
MUDr. Petr Peichl, Ph.D.
Klinika kardiologie, IKEM, Praha
Fibrilace síní (FiS) je supraventrikulární arytmie charakterizovaná rychlou, neorganizovanou
elektrickou aktivitou srdečních síních, která vede ke zrychlené a nepravidelné akci komor a ztrátě
mechanické funkce síní a která je spojena se zvýšeným rizikem tromboembolie.
Nepravidelná kontrakce komor a rychlá komorová frekvence u FiS vede k řadě symptomů, které
zahrnují palpitace, dušnost a únavnost. Léčba FiS může být zaměřena dvěma směry: 1) obnovení
a udržení sinusového rytmu antiarytmiky –
kontrolu rytmu
a 2) ponechání arytmie a optimalizace
srdeční frekvence –
kontrolu frekvence
. Studie srovnávající obě léčebné strategie (studie AFFIRM a AF-
CHF) ukázaly, že klinický efekt obou strategií se výrazněji neliší a že tedy jedna z nich není obecně
lepší než druhá. Způsob léčby by proto u každého pacienta měl být individuální, ke strategii kontroly
srdeční frekvence jsou vhodnější především starší pacienti s přidruženými onemocněními, dlouho-
letou anamnézou perzistující fibrilace síní, výrazně dilatovanou levou síní a minimálními symptomy.
K lékůmpoužívaným ke
kontrole srdečního rytmu
patří dnes nejčastěji propafenon, dronedaron či
amiodaron. V případě perzistentní formy arytmie může být k přerušení arytmie provedena elektrická
kardioverze. Mezi moderní možnosti terapie fibrilace síní u vybraných pacientů patří nefarmakologická
léčba –
katetrizační ablace
. Cílem tohoto výkonu je katetrizační cestou provést elektrickou izolaci plic-
