A20
Invazivní kardiologie v Českém ráji
| 17.–18. 6. 2013 | EA Zámecký hotel Hrubá Skála
????Abstrakta
intezivní péče, může být použito u refrakterní sr-
deční zástavy a pacienti na této podpoře mohou
být transportováni. Autor bude prezentovat 5leté
výsledky ECMOprogramuKomplexního kardiocen-
tra VFN a diskutovat roli tétomechanické podpory
v současné klinické praxi.
Současné postavení intraaortální
balonková kontrapulzace
Rokyta R.
Kardiologické oddělení, Komplexní
kardiovaskulární centrum FN Plzeň,
LF Plzeň, UK Praha
Intraaortální balonková kontrapulzace (IABK) je
nejjednodušší a nejčastěji používaná mechanická
srdeční podpora, a to podpora pasivní. U respon-
derů mj. upravuje nerovnováhu mezi spotřebou
a dodávkou kyslíku do myokardu a mírně zvyšuje
srdeční výdej. V kardiologické intenzivní péči je
IABK indikována u hemodynamicky nestabilních
pacientů před korekcí mechanických komplikací
akutního infarktu myokardu (defekt septa komor,
významná mitrální insuficience při ruptuře papi-
lárního svalu), u těžké akutní myokarditidy nebo
jako most k zavedení vyšší mechanické srdeční
podpory. Dále jemožné zvážit její použití elektivně
u vysoce rizikové PCI, dekompenzovaného chro-
nického srdečního selhání a akutní neischemické
mitrální regurgitace. U kardiogenního šoku (KŠ) při
akutním infarktumyokardu (AIM) je dle Evropských
guidelines pro STEMI z r. 2012 úroveň doporučení
pro IABK na úrovni IIb, B. Velkou polemiku vyvolaly
výsledky následně publikované (NEJM, říjen 2012)
multicentrické německé studie Thieleho, a spol.
„IABK-Shock II“. Studie neprokázala 30denní (a ani
6měsíční) mortalitní benefit IABK u pacientů s KŠ
při AIM léčených IABK oproti větvi bez IABK (pri-
mární PCI v obou větvích). Jsou diskutovány ně-
kterémetodologické aspekty studie IABK-Shock II.
U některých podskupin pacientů (post-hoc ana-
lýza) byla IABK přínosná, nicméně tato data jsou
pouze hypotézu generující. Na druhou stranu bylo
použití IABK v této studii bezpečné s nízkou frek-
vencí komplikací. V současnosti také zatím nemá-
me data, která by prokazovala benefit účinnějších
mechanických podpor u pacientů s KŠ při AIM.
IABK tak zůstává metodou volby u pacientů s AIM
a KŠ, kteří se hemodynamicky nelepší a kteří ještě
nejsou indikováni k účinnější mechanické srdeční
podpoře (např. k ECMO–mimotělní membránové
oxygenaci).
Použití mimotělního oběhu
v kardiochirurgii
Brzek V.
Kardiochirurgická klinika Hradec Králové
V roce 2013 uplynulo již 60 let od prvního
úspěšného použití mimotělního oběhu. Zpočátku
byl mimotělní oběh používán u jednodušších
kardiochirurgických operací. Paralelně s tím byly
prováděny zákroky, zejména na mitrální chlopni,
bez mimotělního oběhu. Postupně se složitějšími
zákroky na srdci vzrůstaly i nároky na mimotělní
oběh. V roce 1968 se v klinické praxi objevila cen-
trifugální pumpa. Také vlastní oxygenátory pro-
dělaly během let vývoj, od prvního mřížkového
oxygenátoru až po dnešní membránové oxyge-
nátory, které používáme v denní praxi. U dneš-
ního moderního mimotělního oběhu je snaha
o co nejlepší biokompatibilitu. Proto jsou povr-
chy moderních oxygenátorů spolu s hadicovým
systémem potaženy biokompatibilními povrchy.
