A8
Invazivní kardiologie v Českém ráji
| 17.–18. 6. 2013 | EA Zámecký hotel Hrubá Skála
????Abstrakta
Radiální přístup –
je ještě co zlepšovat?
Dušek J., Šťásek J., Bis J., Brtko M.,
Polanský P., Vojáček J., Černohorský D.
I. interní kardioangiologická klinika
LF UK a FN Hradec Králové
Sdělení přináší přehled technických novinek
v oblasti radiálního přístupu, který se stal v po-
sledních několika letech na většině pracovišť inter-
venční kardiologie v České republice dominujícím.
Je používán k provedení nejen diagnostické koro-
narografie či nekomplikované elektivní angioplas-
tiky, ale i k velké části komplexních výkonů včet-
ně direktních PCI. Je to umožněno narůstajícím
množstvím zkušeností intervenčních kardiologů
s tímto přístupem, kteří jsou podporováni ošet-
řovatelským perzonálem, pro který představuje
radiální přístup podstatně menší pracovní zátěž.
Postupně si získal oblibu i u pacientů, kteří ho
mnohdy vyžadují. Na rozšíření radiálního přístupu
se jistě podílí i stále rostoucí kvalita používaného
instrumentária. Navíc je přesun femorálního pří-
stupu k radiálnímu podpořen pozitivními výsledky
řady klinických studií. Přesto i radiální přístup má
celou řadu limitací a je jistě co zlepšovat.
Je možno začít již od uložení pacienta na vy-
šetřovací stůl. Je velice důležité jeho optimální
napolohování, aby se radiální přístup stal kom-
fortním jak pro vyšetřujícího, tak i pacienta. Možná
zlepšení se nabízejí také na poli radiační ochrany.
Velmi důležité je snížení výskytu spazmů a. radialis
vhodnými intraarteriálně podávanými vazodi-
latačními koktejly, dobrou hydratací či celkovou
sedací. Vývoj lze sledovat i na poli používané-
ho instrumentária – zlepšují se vlastnosti vodičů
a zavaděčů, na trh se dostávají jejich nové typy.
Stále více se rozšiřuje používání sheathlessů.
Pokroku je třeba dosáhnout i v péči o místo vpi-
chu po ukončení výkonu, aby se minimalizoval
výskyt byť ve většině případů relativně benigního
uzávěru a. radialis a stejnou přístupovou cestu
bylo možno využívat i při opakování výkonů.
Zvýšená radiační zátěž u radiálního
přístupu. Skutečná nevýhoda nebo
obsolentní problém?
Škvařil J., Sedloň P., Černohous M.,
Jarkovský P., Kočková R.
Kardiologické odd.,
Interní klinika ÚVN, Praha
Cíl:
Transradiální přístup (TRA) při srdeční
katetrizaci je vedle četných výhod spojen s pře-
trvávající polemikou, týkající se možné zvýšené
radiační zátěže. Cílem studie bylo porovnat le-
vostranný radiální, pravostranný radiální (TRA-R)
a femorální přístup (TFA) z hlediska celkového
času, skiaskopického času, radiační expozice
pacienta a lékaře.
Materiál a metoda:
456 pacientů bylo
prospektivně randomizováno k TRA-L (154),
TRA-R (159) a TFA (143). Hodnotili jsme celko-
vý čas, skiaskopický čas, parametr „dose-area
product“ (DAP) jako ukazatel expozice pacienta
a ekvivalentní dávku lékaře, měřenou pomocí
Radiální blok
pondělí / 17. 6. 2013 / 13.05–15.00
