A40
XXXI. dny praktické a nemocniční pediatrie
|
31. 5.–1. 6. 2013
Abstrakta
Poznámky
SympoziumNutricia
sobota/1. června 2013/11.15–12.00 hod.
Imunologické okno – zavádění příkrmů z pohledu alergologa
MUDr. Martin Fuchs
Abstrakt nedodán.
Sociální pediatrie
předsedající PhDr. Václav Mertin
sobota/1. června 2013/13.00–14.30 hod.
Plánované porody doma – pohled porodníka
doc. MUDr. Martin Procházka, Ph.D.
Porodnicko-gynekologická klinika FN a LF UP Olomouc
Společenská a mezioborová diskuze na téma přijatelnosti a podmínek domácích porodů je vedena
v mnoha zemích a bohužel je velmi často ideologizována. V hodnocení bezpečnosti a efektivity posky-
tované porodnické péče v různých alternativách je třeba postupovat racionálně na základě dostupných
vědeckých prací. V posledních letech byla publikována řada studií dokládajících bezpečnost vyjádřenou
mírou rizika komplikací a nežádoucích výsledků porodnické péče v různých podmínkách. Obvykle jsou
srovnávány porody v domácímprostředí vedené porodní asistentkou, porody v nemocničnímprostředí
vedené samostatně porodní asistentkou a porody v nemocničnímprostředí vedené lékařem. Výsledky
studií jsou nekonzistentní. Rozdílnost těchto výsledků je dána velmi heterogenními podmínkami,
ve kterých je výzkumprováděn. Porod v domácímprostředí je velmi často nutnou praxí všude tam, kde
je dostupnost porodu na porodnickém oddělení nemocnice omezená, nebo absolutně nedostupná.
Specifickým fenoménem jsou domácí porody v podmínkách dobré dostupnosti nemocniční péče.
Rozporuplnou situaci nejlépe vystihuje závěr britské studie: Plánované domácí porody jsou spojeny
s nižším počtem zdravotnických intervencí a zásahů do porodního děje, jako je epidurální analgezie,
elektronické monitorování plodu, episiotomie a operativní porody. Ženy, které rodily doma, měly také
nižší procento poranění – trhlin, poporodního krvácení a infekcí. Ale na druhé straně, ačkoliv byly
plánované domácí porody spojeny s nižší frekvencí podpůrné ventilace, jednoznačně vykazovaly vyšší
(až 3×) riziko úmrtí novorozence (Wax JR, Lucas FL, Lamont M, et al. Maternal and newborn outcomes in
planned home birth vs planned hospital births: a metaanalysis. Am J Obstet Gynecol 2010; 203: 243.e1-)
Aktuální stanovisko odborných společností k dané problematice je k nalezení v dokumentu
publikovaném v České gynekologii č. 6/2012, str. 563.
České zdravotnictví může být právem hrdé na svůj systém péče o těhotné, rodičky a novoro-
zence. I v zahraničí vysoce oceňované tuzemské výsledky v poskytování péče o těhotné, rodičky
a novorozence vznikly na podkladě dlouhodobě systematicky vybudované mezioborové spolupráce
gynekologů, porodníků, neonatologů, pediatrů, genetiků, porodních asistentek a dětských sester.
Nevidíme proto důvod, proč měnit dobře fungující koncepci poskytování perinatologické péče
v České republice. Postavení porodní asistentky a lékaře nelze v naší zemi chápat jinak než jako
vztah, ve kterém obě složky hrají zcela nezastupitelnou roli stran týmové spolupráce. Jak porodní
asistentky, tak i lékaři odvádějí vysoce odbornou/specializovanou činnost, a je proto na odbor-
ných společnostech obou skupin, aby dále spolupracovaly jako doposud. Pokud budou žadatelky
o perinatologickou péči minoritně vyžadovat alternativní služby, je dnes v České republice dosta-
tek porodnických zařízení, mezi kterými si mohou zcela svobodně/demokraticky vybrat a svoje
potřeby tak uspokojit. Veškerá péče, která je poskytována matce a jejímu novorozenému dítěti
v rámci novorozeneckých oddělení, je vysoce specializovaná. Zahrnuje všechny prvky komplexní
péče – sledování dítěte, léčbu a prevenci patologických stavů, provádění povinných screeningových
vyšetření a v neposlední řadě péči o rozvoj kojení a komplexní edukaci matky. Tento systém péče
je dobře zavedený, je v zájmu matky a dítěte a přináší velmi dobré výsledky. Počet žen požadujících
dobu hospitalizace kratší než 72 hodin je minimální. Pokud však matka na předčasném propuštění
(případně na tzv. ambulantním porodu) trvá, potom lze dítě propustit pouze v případě, že jeho
