A38
XXXI. dny praktické a nemocniční pediatrie
|
31. 5.–1. 6. 2013
Abstrakta
Poznámky
Chronická bolest jako příznak
MUDr. Vladimír Němec, Ph.D.
1
, prof. MUDr. Jaroslav Štěrba, Ph.D.
2
, MUDr. Š. Ondruš
3
1
Revmatologická ambulance, Krajská nemocnice a. s., Pardubice
2
Klinika dětské onkologie FN Brno a LF MU Brno
3
Klinika dětské chirurgie, ortopedie a traumatologie
Bolest doprovází lidstvo od nepaměti, a přesto jí byla donedávna věnována minimální pozornost.
Akutní bolest, která bývá relativně krátkého trvání, plní funkci biologického varovného signálu a zpravidla
bývámedicínsky dobře identifikovatelná, i kdyžmá široké spektrumpříčin. Oproti tomu chronická bolest
je dlouhodobá, trápí dítěměsíce až roky a funkci biologického varovného signálu často neplní. K vlastní
nocicepci se ve větší míře přidružuje negativní psychický stav (úzkostné ladění, deprese, bezmocnost
nebo naopak hostilita, agresivita), který nezřídka vyúsťuje v mohutný emocionální stres.
Autoři na předložené kazuistice 11letého chlapce dokazují, že chronická bolest nemá vliv pouze
na psychiku dítěte, ale může mít také konkrétní negativní vliv na jeho růst a prospívání, které lze
prokázat pečlivým sledováním výškové a hmotnostní křivky. Kazuistika je aktivním interaktivním
hledáním správné diagnózy v širokém záběru diferenciálně diagnostických možností.
Závěrem se autoři zamýšlejí nad příčinami oddálení diagnózy, která měla zásadní dopad jak
na somatický, tak psychický stav pacienta. Připomínají, že „neznámá“ příčina chronické bolesti by
měla vést k trvalému a důslednému vyšetřování tak dlouho, až bude objevena.
Infektologie 2 (interaktivní blok)
sobota/1. června 2013/10.30–11.15 hod.
Antibiotika – dvousečná zbraň v rukou pediatra
MUDr. Václava Adámková
1
, MUDr. Zuzana Blechová
2
1
Klinická mikrobiologie a ATB centrum Ústavu lékařské biochemie
a laboratorní diagnostiky 1. LF UK a VFN Praha
2
I. infekční klinika 2. LF UK a Nemocnice Na Bulovce, Praha
Objev antibiotik znamenal obrovský průlom v terapii infekčních onemocnění, z antibiotik se stala
velmi účinná zbraň proti bakteriálním původcům infekcí. Bohužel nedostatečné zkušenosti a znalosti
o jejich bezpečném používání vedly v průběhu doby ke vzniku epidemiologických nežádoucích
účinků, tj. antibakteriální rezistenci. „Zbraň“ se obrátila proti jejímu uživateli.
Přístup pediatra k malému dítěti jako pacientovi zohledňuje celou řadu parametrů a musí
být citlivější nežli k dospělému nemocnému. Kromě jiného se to projevuje rovněž v uvážlivější
antibiotické preskripci.
Autorky formou interaktivních komentovaných kazuistik poukazují na stále se vyskytující
nepřesnosti a chyby v používání antibiotik, ať už se jedná o nedostatečné dávkování nebo ne-
vhodnou volbu účinné látky. Neexistuje žádné univerzální antibiotikum, které by bylo možné
použít k terapii všech infekcí, přesto je možné stanovit obecné principy a zásady racionální léčby
antibiotiky, abychom zachovali jejich účinnost i pro příští generace. Tyto principy vycházejí, mimo
jiné, i ze znalosti aktuální epidemiologické situace a stavu rezistence nejčastějších původců infekcí.
Pravidelně se sleduje citlivost nejčastějších bakteriálních původců respiračních infekcí k základním
antibiotikům. V předešlém roce byla rezistence kmenů
S. pyogenes
, izolovaných od pacientů s akut-
ní tonzilofaryngitidou, k makrolidovým antibiotikům 4,9%,
S. pneumoniae
z horních a dolních cest
dýchacích k penicilinu 1,1% a 1,3% resp. a k makrolidům 3, 9% a 6,2% resp. a
H. influenzae
z horních
a dolních dýchacích cest k ampicilinu 14,1% a 12% resp.
