56
PROGRAMME AND ABSTRACT BOOK
ABS TRAC T BOOK
Závěr a diskuze:
Jednonukleotidové polymorfizmy (SNP)
jsou nejčastěji nalézanou genetickou změnou v lidské populaci.
Většina SNP nemusí mít přímý vliv na vznik daného onemoc-
nění, ale mohou způsobit náchylnost nebo odolnost k určitým
nemocem, případně rezistenci k lékům. Některé SNP však
ovlivňují expresi genů v průběhu onemocnění nebo obsahují
informaci překládající se do struktury proteinu.
Mnoho let výzkumů přispělo k pochopení molekulárních
mechanizmů podílejících se na vzniku a vývoji astrogliálních
tumorů, ale prognóza těchto nádorů je stále nepříznivá. Avšak
s neustále se rozvíjejícími molekulárně-genetickými metodami
se hledají další genetické markery, které by precizněji objasnily
patogenezi těchto tumorů. Velkou snahou je využít tyto mar-
kery pro přesnější diagnostiku, prognózu a terapeutické účely.
15) Immunohistochemical detection of apoptotic
mechanisms in human lung carcinoma
Rybárová S., Hodorová I., Mihalik J.
Dept. of Anatomy, P. J. Šafárik University,
Faculty of Medicine, Košice, Slovakia
Introduction:
The protein p53 induces cell growth arrest
(apoptosis) in response to endo- or exogenous stimuli. P53
levels in normal cells is highly determined by MDM2 protein
(murine double minute-2) – mediated degradation of p53.
Mutation of TP53 (gene encodes a protein p53) is common in
human malignancies and alters the conformation of p53. The
result is a more stable protein which accumulates in nuclei of
tumor cells with losing of function. Mutant p53 is stabilized,
and by immunohistochemistry (IHC) it is possible to detect
this form very clearly. As a potential marker of p53 function
is expression of MDM2 protein. MDM2 overexpression repre-
sents at least one mechanism by which p53 function can be
abrogated during tumorigenesis.
Patients and Methods:
Lung carcinoma samples were
obtained from patients who underwent radical resection (lo-
bectomy or pulmonectomy and lymphadectomy). The patho-
logical diagnosis was based on WHO criteria. In our study we
investigated expression of p53 and MDM2 protein that might
improve IHC as a marker for p53 status. Immunohistochemistry
(IHC) is a major method for observation of both proteins.
Proteins were IHC detected in 136 samples of primary lung car-
cinoma. For IHC staining the following primary antibodies were
used: anti-p53 protein (DO7) (BioGenex Laboratories Inc.) and
anti-MDM2 protein (SMP14: sc-965) (Santa Cruz Biotechnology
Inc.). Immunostaining results of p53 positive samples were
compared to IHC expression of MDM2 positive and MDM2
negative samples.
Results:
Strong brown nuclear staining was visible in p53
and MDM2 positive cells. Only 9 samples (7 %) were simul-
taneously p53 and MDM2 positive. In 46 (34 %) cases eleva-
tion of p53 was combined with MDM2 negative expression.
Other tumour samples were either negative in both proteins
(71/52 %), or p53 negative and MDM2 positive in 10 (7 %)
tumour samples.
Conclusions:
Absence of p53 staining in most studies
indicates absence of p53 mutation, and on the contrary, the
positive expression of p53 is a sign of p53 mutations with losing
of function. In our study in 34 % of cases extensively high level
of p53 without increased level of MDM2 was identified. These
are tumours with inactivating mutations that stabilize p53. On
the other hand, tumours with high level of stabilized wild-type
p53 protein and simultaneously with increased MDM2 staining
(7 %) represent group with functional p53.
Acknowledgments: The work was supported by Grand VEGA
1/0224/12.
16)
Molekulární analýza sekundárního
glyoblastomu – kazuistika 44leté pacientky
Staněk L.
1
, Dundr P.
1
, Šámal F.
2,3
, Filip M.
3
,
Haninec P.
2
1
Ústav patologie, 1. LF UK a VFN, Praha
2
Neurochirurgická klinika, 3. LF UK a FNKV, Praha
3
Neurochirurgické odd., KNTB, Zlín
Glyoblastom patří mezi nejagresivnější nádory mozku. Je
lokalizován v mozkových hemisférách a histologicky tento
nádor vzniká (z nižších gradů) z anaplastického astrocytomu
(grade III), přes difuzní astrocytom (grade II).
V dokumentovaném případu byla popsána 44letá paci-
entka, operovaná pro objemný tumor frontálně vpravo v listo-
padu 2013. Nádor byl s použitím sono navigace subradikálně
odstraněn. Z vizuálně a sonograficky peroperačně odlišných
oblastí nádoru byly odebrány vzorky na histologické a mole-
kulárně-biologické vyšetření. Pooperační průběh byl příznivý,
nemocná bez subj. a obj. obtíží. Časně po operaci proběhlo
ozáření s chemoterapií. Nadále je pacientka ve sledování neu-
rochirurgie a onkologického centra.
Nádor byl mikroextirpován a histologicky verifikován.
Následně pomocí mikrodisekce lokalizovány oblasti s nízkým
a vysokým gradem. Byly aplikovány molekulárně-biologické,
cytogenetické a IHC metody. Sledovány byly jednotlivé geny
signálních drah MAPK (EGFR, KRAS, BRAF; Her2/neu); PI3K-AKT-
mTOR (mTOR, PTEN); exprese VEGF; stav p53.
U oblasti s nízkým gradem molekulárně nedetekovaná
mutace genů KRAS, BRAF, EGFR (WT), bez zvýšené exprese
genu pro VEGFR. Cytogeneticky nebyla nalezena amplifikace
genu HER2/neu, ani změny TP53 a PTEN. IHC bez pozitivity p53,
prokázána pozitivita mTOR.
U oblasti s vysokým gradem byla molekulárně prokázána
mutace genu KRAS (kodon 12/13), mutace EGFR (exon 18),
mutace BRAF (V600E), detekována vysoká exprese genu pro
VEGFR. Cytogeneticky nenalezena amplifikace genu HER2/neu,
prokázán zlom genu PTEN a inaktivace TP53. IHC detekována
pozitivita p53., mTOR negativní.
Popsaná kazuistika dokládá význam sledování molekulár-
ních aspektů různých vývojových entit glyoblastomu. Vývoj
