Fulltextové hledání

Preparáty pro imunoglobulinovou substituční léčbu slouží k náhradě nedostatečné tvorby opsonizačních a neutralizačních protilátek proti široké škále patogenů u pacientů s vrozenými nebo získanými poruchami tvorby protilátek. Mezi základní způsoby aplikace patří intravenózní, konvenční subkutánní a nejnověji také subkutánní podání facilitované hyaluronidázou (fSCIG). Podkožní aplikace tohoto enzymu v úvodu léčby umožní dočasně rozmělnit extracelulární matrix, a tím pádem aplikovat objem normálního lidského imunoglobulinu v dávce a intervalu podání jako při intravenózní aplikaci (0,4-0,8 g/kg/měsíc jednou za 2-4 týdny). Biologická dostupnost fSCIG léčby se pohybuje kolem 93 % a je vyšší než při konvenčním subkutánním podávání. Většinou dochází k aplikaci do 1-2 míst. Maximální doporučená rychlost podávání je 300 ml/h. Mezi nejčastější nežádoucí účinky léčby patří lokální reakce charakteru bolesti či dyskomfortu v místě vpichu, svědění, zarudnutí nebo otok. Specifickým problémem fSCIG léčby je možná tvorba protilátek proti hyaluronidáze, které však nejsou neutralizační a jejich přítomnost nekoreluje s výskytem nežádoucích reakcí. Základní výhodou fSCIG léčby je subkutánní podávání v delším časovém intervalu v domácím prostředí.

Nespecifické střevní záněty (IBD) jsou skupinou zánětlivých onemocnění postihujících zažívací trakt. Zatímco předchozí část textu se věnovala problematice IBD od etiologie až po stanovení diagnózy, tato část se věnuje léčbě a komplikacím IBD. Terapie IBD by se měla řídit doporučenými postupy ESPGHAN (European Society for Paediatric Gastroenterology, Hepatology and Nutrition). Cílem terapie je dosažení remise a její udržení. K tomu slouží v případě Crohnovy choroby (CD) nutriční intervence, dále farmakoterapie a v indikovaných případech chirurgické zákroky. Mezi možné komplikace CD patří zejména riziko tvorby stenóz a píštělí. U ulcerózní kolitidy je riziko rozvoje ASC (actue severe colitis) nebo toxického megakolon.

Infekce dolních cest močových řadíme mezi nejčastější bakteriální infekce. Vzhledem k rostoucí antibiotické rezistenci bakteriálních kmenů se moderní medicína čím dál více přiklání k hledání nových non-antimikrobiálních způsobů profylaxe IDMC se snížením četnosti užívání antibiotické terapie.

Kazuistika představuje případ nemocného s arteriální hypertenzí a fibrilací síní, která se manifestovala tachykardií indukovanou kardiomyopatií. Stonání nemocného bylo navíc komplikováno nízkou adherencí k léčbě s recidivou základních symptomů při návratu fibrilace síní. Díky kombinaci nefarmakologických metod a optimalizaci chronické farmakoterapie bylo dosaženo příznivého efektu léčby. Součástí kazuistiky je rozbor literatury.

Oligosacharidy, obsažené v mateřském mléce, mají pro správný vývoj novorozence nezastupitelnou úlohu a plní celou řadu biologických funkcí, i přesto jsou často opomíjeny. Z hlediska výživy nemají pro kojence velký význam, avšak jejich hlavní benefity spočívají ve schopnosti ovlivnit vývoj nervové soustavy a imunity kojence díky svým prebiotickým, antimikrobiálním, antiadhezivním a antibiofilmovým vlastnostem. Bohužel nedostatek informací o těchto oligosacharidech nás brzdí v jejich terapeutickém využití.

Bolest je nepříjemný senzorický, emoční a mentální prožitek doprovázený psychickými či vegetativními reakcemi a změnou chování. Proto je nutné bolest efektivně léčit nefarmakologickými i farmakologickými postupy. Farmakoterapie v dětském věku má řadu zvláštností, v následujícím článku stručně shrneme možnosti farmakologické léčby u dětí, používaná neopioidní a opioidní analgetika, jejich vlastnosti a dávkování vybraných perorálních analgetik.

Úvod: Psoriáza (lupénka) patří mezi chronická onemocnění s řadou významných komorbidit a často s velmi výrazným dopadem na kvalitu života pacientů. V poslední době vstoupilo na trh poměrně velké množství přípravků biologické léčby s výrazným účinkem, oproti systémové konvenční léčbě jsou ale také výrazně dražší. V kontextu publikovaného dlouhého období nedostatečné léčby pacientů s psoriázou v ČR, systému zdravotní péče a limitovaných nákladů centrových léčiv je nutno již na úrovni poskytovatele této zdravotní péče vynaložit co nejvyšší úsilí efektivního vynaložení finančních prostředků a zprostředkování vysoce účinné léčby co nejvyššímu počtu pacientů. Metoda: Při modelově nastavené výši jednotkových cen balení přípravků dle maximálních úhrad v ČR v roce 2021, fiktivně nastavené výši bonusů jen u dvou vybraných přípravků (jedná se o modelový příklad neodrážející reálný stav obchodní politiky ve FN Olomouc) a podmínek úhrad přípravků biologické léčby psoriázy v ČR v roce 2021 byla provedena analýza nákladové efektivity (CEA) ve vybraném parametru účinnosti PASI 100. Analýza byla provedena a zpracována interaktivním způsobem v softwaru Excel do grafické podoby výstupů zejména v podobě forest plot grafů (v parametrech CER a ICER) a ve dvourozměrném grafu (náklady vs. účinnost) s vyznačením linií efektivnosti. Výsledky: Rozdíly v nákladové efektivitě jednotlivých přípravků dle bodových hodnot parametrů CER a ICER jsou až několikanásobné. Při zohlednění 95 % intervalů spolehlivosti jsou některé rozdíly mezi přípravky i statisticky významné. Při nákladově nejefektivnější posloupnosti léčby na postupně účinnější přípravek u jednoho pacienta během indukční doby léčby můžeme na základě takto ušetřených nákladů nově zahájit indukční léčbu méně účinným biologikem u dvou pacientů navíc než při použití v pořadí druhé nákladově efektivní posloupnosti eskalace léčby. Závěr: Analýza nákladové efektivity (CEA) biologických léčiv v léčbě psoriázy na úrovni poskytovatele zdravotních služeb má velký potenciál při úsilí maximálně zefektivnit léčbu při limitovaných finančních prostředcích či při úsilí zprostředkovat při stejných limitacích účinnou léčbu dalším pacientům navíc.

Základním patologickým projevem covid-19 je intersticiální pneumonie charakteru difuzního alveolárního poškození. Od DAD/ARDS z jiných příčin má však několik zvláštních histopatologických rysů: v plicním parenchymu se často nacházejí současně všechna stadia DAD - akutní, subakutní i chronické; ve všech typech plicních cév (mikrocirkulaci, tepnách i žilách) bývají destičkové a fibrinové tromby s tvorbou plicních infarktů; zánět má výraznou hemoragickou složku - prokrvácení plic; jsou přítomny atypické pneumocyty II. typu; v kapilárách se nacházejí zvláštní megakaryocyty; elektronmikroskopicky lze prokázat v buňkách viry; je výrazná tendence k bakteriální či mykotické superinfekci. V srdci jsou při covid-19 patologické nálezy časté, zatím však nebyla prokázána žádná specifická reprodukovatelná histopatologie covid-19 myokardiálního poškození. Fatální myokarditida je vzácná. Příčinou myokardiálního postižení je nejspíše toxický a kardiodepresorický vliv mediátorů zánětu, které jsou excesivně zvýšené při těžkém průběhu onemocnění.

U pokročilých stadií gynekologických malignit může docházet ke stavům, které silně ovlivňují kvalitu života pacientky a jejich blízkých. V těchto situacích, kdy už jsou vyčerpány možnosti onkologické léčby a hlavní úlohu přebírá terapie symptomatická, mohou být nasazeny vedle konzervativních medikamentózních a pečovatelských postupů po důkladném zhodnocení indikace i intervenční výkony. Tento článek se snaží v přehledu předestřít u vybraných akutních stavů v onkogynekologii možnosti intervenčních výkonů.

Hypotyreóza je časté onemocnění a postihuje až 5 % populace. Neurologické příznaky jsou u hypotyreózy časté a týkají se jak centrálního, tak periferního nervového systému. V některých případech je hypotyreóza přímou příčinou manifestace nebo zhoršení neurologických projevů, jindy jde o asociaci na základě společného patogenetického (autoimunitního) pozadí, jsou ale i případy, kdy je kauzální souvislost sporná, zatížená metodologickým selekčním bias publikovaných studií. Substituční léčba levothyroxinem vede u manifestní hypotyreózy ve většině případů k částečné nebo úplné regresi neurologické symptomatologie. U subklinické hypotyreózy či eutyroidní autoimunitní tyreoiditidy, kdy jsou asociace s neurologickými projevy slabší a mnohdy kontroverzní, výsledky intervenčních studií s levotyroxinem většinou příznivý efekt léčby neprokázaly.

Urachus je zakrnělá tubulární struktura, která na počátku embryonálního vývoje spojuje močový měchýř s extraembryonálním alantois. Urachální cysta (UC) je vzácná vrozená anomálie způsobená neúplnou regresí zbytků urachu během vývoje, při kterém jsou oba konce kanálu uzavřeny, ale přetrvává jeho centrální část plnící se tekutinou. UC je jen zřídka příčinou klinických příznaků, pokud nedojde k její sekundární inflamaci. Obvykle se dostane do klinické pozornosti jako náhodný nález při ultrazvukovém vyšetření. Referujeme kazuistiku 4,5letého chlapce s poruchou vyprazdňování stolice, u kterého byla diagnóza UC potvrzena při vyšetření břicha ultrazvukem.

Onemocnění pohybového aparátu spojená s jeho bolestí patří mezi nejčastější zdravotní problémy, se kterými se lidská populace potýká. Léčivé přípravky v topických formách představují vhodnou podobu přípravků určených k léčbě bolesti, které zároveň omezují množství nežádoucích účinků podávaného léčiva. Volba lékové formy topického přípravku by měla reflektovat potřeby pacienta a umožňovat komfortní aplikaci. Portfolio přípravků k lokální léčbě muskuloskeletární bolesti je široké a dává možnost zvolit vyhovující produkt s vlastnostmi umožňujícími pohodlnou aplikaci dle preferencí a potřeb pacienta.

Radikální prostatektomie (RP) s rozšířenou pánevní lymfadenektomií (ePLND) představuje standardní terapii středně a vysoce rizikového lokalizovaného karcinomu prostaty (PCa). Využití ePLND v poslední době narůstá díky provádění většího množství RP u agresivnějších nádorů. Jednou z častých komplikací této operace je vznik symptomatických lymfokél, který se udává až u 10 % operovaných. Dosud, i přes rozsáhlý výzkum, nebyla nalezena vhodná strategie, jak předejít této komplikaci. Jednou z potenciálně úspěšných intervencí se zdá být fixace volného listu peritonea při provádění transperitoneální RP. Několik retrospektivních klinických studií prokázalo snížení výskytu symptomatických lymfokél při fixování peritonea k měchýři nebo stěně pánve, čímž je ponechána mezera v peritoneu, která vytvoří cestu pro volný pohyb lymfy z pánevní oblasti do peritoneální dutiny a její následnou resorpci. Jediná dosud publikovaná randomizovaná studie však tuto hypotézu nepotvrdila. Cílem tohoto článku je představit přehled dosud publikovaných klinických studií zabývajících se fixací peritonea.

Chronická otrava olovom predstavuje zriedkavú formu sekundárnej koproporfýrie. Samotné porfýrie patria do skupiny vzácnych metabolických ochorení, spôsobených vrodeným enzymatickým defektom alebo získanou poruchou syntézy hému. Olovo má inhibičný vplyv na enzýmy podieľajúce sa na syntéze hému. Všetky úvodné symptómy pri chronickej intoxikácii olovom sú nešpecifické a ľahko prehliadnuteľné. Ťažké chronické otravy môžu byť sprevádzané poškodením nervového systému. Naša kazuistika prezentuje prípad pacienta s atypickým klinickým vzorcom delíria pri nadužívaní alkoholu s neuropsychiatrickými a internými komplikáciami. Prácou chceme poukázať na dôležitosť anamnézy a komplexného vyšetrenia pacienta pri širokej škále príznakov, ktoré vyžadujú multiodborový prístup.

Farmakoterapie obezity u mnoha pacientů vede k významnému a dlouhodobě udržitelnému poklesu tělesné hmotnosti a tím i zlepšení komorbidit a celkové prognózy. V současné době jsou v ČR dostupné pro terapii obezity celkem 4 léky: fentermin, orlistat, liraglutid a bupropion/naltrexon. Ve sdělení se podrobněji věnujeme především relativně recentně registrovaným léčivům (liraglutid a bupropion/naltrexon). Krátce zmiňujeme i léky recentně stažené z trhu (lorkaserin a rimonabant) a uvádíme nejslibnější molekuly v klinickém vývoji (tesofensin a bimagrumab). Při nastavování terapie na míru konkrétnímu pacientovi trpícímu obezitou bychom pro terapii přidružených onemocnění (diabetes, deprese) měli volit léky, které nezvyšují tělesnou hmotnost, a naopak léky, které používáme k terapii obezity, by měly být vybrány tak, aby nezhoršovaly další choroby, kterými pacienti trpí.

Traumatické poranenie mozgu utrpí ročne viac než 50 miliónov ľudí. S rastúcim rozvojom proteomiky a iných výskumných techník boli ubikvitín C-terminálna hydroláza-L1 (UCH-L1) a gliový fibrilárny acidický proteín (GFAP) nedávno uvedené ako nové potenciálne markery poranenia mozgu. Hladina biomarkerov v krvi má potenciál predpovedať absenciu intrakraniálneho poranenia a tým redukovať potrebu CT vyšetrenia mozgu. Uvedené biomarkery krvi majú potenciál dokumentovať, či k otrasu mozgu došlo, najmä ak je anamnéza nejasná. Z týchto dôvodov by mali byť realizované multimarkerové analýzy, ktoré by preukázali poškodenie glie a neurónov.

Kůže novorozence je pro svou stavbu a omezenou funkčnost oproti kůži dospělého jedince výrazně náchylnější k fyzikálnímu poškození, transepidermální ztrátě vody, rozvoji infekce či poruše termoregulace. Z těchto důvodů dochází u velkého procenta novorozenců ke vzniku přechodných, tzv. novorozeneckých kožních změn, se kterými se ve svých ordinacích často setkávají pediatři a dermatologové. Autoři v tomto článku popisují klinický obraz přechodných kožních změn u novorozenců, vyjadřují se i k terapii. Přechodné dermatózy je nutno odlišit od závažnějších infekčních onemocnění nebo genodermatóz.

Současný stav znalostí poměrně přesvědčivě dokazuje, že vyšší úroveň pohybové aktivity (PA) je jednoznačně spojena s nižším rizikem vzniku mnoha nádorových onemocnění. A naopak, nižší úroveň PA je spojena s vyšším rizikem jejich vzniku. Jakákoliv PA je také důležitou doplňkovou léčbou při léčbě nádorových onemocnění, mající vliv na celkové přežití pacientů. V tomto přehledovém článku je probrán mechanismus a vliv aktivního způsobu života na vznik a průběh nejčastěji se vyskytujících nádorových onemocnění. Všichni lékaři, a nejen onkologové, by měli podporovat všechny pacienty k minimalizaci času stráveného sedavým způsobem a ke zvýšení jejich PA.

Během těhotenství a kojení se podobně jako u dalších esenciálních živin zvyšuje poptávka po cholinu. Zároveň se předpokládá, že cholin je důležitý pro neurologický vývoj plodu a novorozence. Cholin je esenciální součástí buněčných membrán. Je to ve vodě rozpustná látka nezbytná pro metabolismus metylové skupiny, syntézu neurotransmiterů, strukturální integritu a signální funkce buněčných membrán. Jako prekurzor neurotransmiteru acetylcholinu může ovlivňovat kognitivní funkce a vývoj mozku. Přímý vztah mezi kognitivními funkcemi dítěte a hladinou cholinu u plodu v děloze byl prokázán ve studiích na zvířatech, ale není dostatečně prokázán u lidí.

Roztroušená skleróza (RS) je autoimunitní chronické progredující zánětlivé onemocnění CNS, jehož důsledkem je nevratné poškození axonů a myelinu s atrofií mozku a míchy, které ústí v postupnou invalidizaci. Léčba pacientů trpících RS je v ČR soustředěna do 15 vysoce specializovaných RS center. Onemocnění je u většiny nemocných léčitelné a včasná léčba může oddálit invalidizaci pacienta a zlepšit kvalitu jeho života. Farmakoterapie má v léčbě RS zásadní postavení. Tento článek přináší stručné informace o léčbě roztroušené sklerózy z perspektivy lékárníka. Prostor je věnován především léčivům ovlivňujícím průběh nemoci.

Diabetes mellitus je heterogenní skupina onemocnění charakterizovaných chronickou hyperglykemií. V urologické ambulanci může být diabetik vyšetřován pro infekce močových cest, včetně jejich závažnějších forem (např. emfyzematózní pyelonefritida), pro funkční poruchy urogenitálního traktu nebo maligní onemocnění.

Fixní kombinace paracetamolu a tramadolu v jedné tabletě zvyšuje analgetickou účinnost a snižuje vedlejší účinky jednotlivých složek. Tím rozšiřuje portfolio analgetik k léčbě akutní a chronické bolesti, zejména u starších a rizikových pacientů. Článek v závěru popisuje praktické využití analgetika v léčbě bolestí zad.

Poševní aplikace léčivých látek se nejčastěji využívá v lokální terapii bakteriálních nebo mykotických infekcí, či za účelem obnovení fyziologického pH prostředí poševní sliznice u dospívajících a dospělých žen. Vaginální přípravky mohou být také aplikovány za účelem docílení systémového účinku, a to zejména při podávání hormonů (kontraceptiva, asistovaná reprodukce). Cílem tohoto článku je stručně charakterizovat vaginální lékové formy, představit dostupné komerční léčivé přípravky pro vaginální aplikaci a konečně shrnout základní principy aplikace vaginálních lékových forem.

Zástava oběhu je extrémně závažný stav, kdy pouze rychlý a kvalitně provedený zásah dalších osob může vést k záchraně života. Postupy používané k obnově krevního oběhu u srdeční zástavy označujeme jako kardiopulmonální resuscitace a zahrnují organizační opatření, přístrojovou či mechanickou léčbu a v neposlední řadě podávání vybraných léků - farmakoterapii. Tato práce přináší přehled základních léků, které se používají při kardiopulmonální resuscitaci, a stručně popisuje mechanismy jejich působení, důkazy o jejich účinku a pravidla pro jejich použití.

Osteonekróza (ON) je významnou komplikací agresivní chemoterapie u dětí a dospívajících s akutní lymfoblastickou leukemií (ALL). Představujeme 13letého chlapce s ALL, u kterého došlo v průběhu udržovací léčby ke komplikaci ON obou tibií a talů. Podle kritérií protokolu AIEOP‑BFM ALL 2009 mu byla diagnostikována vysoce riziková ALL. V průběhu udržovací léčby (59. týden) si začal stěžovat na bolest kolem obou kotníků. Vyšetření pomocí magnetické rezonance prokázala ON obou tibií a talů. Chůze bez zátěže po dobu jednoho roku vedla ke stabilizaci osteonekrotických ložisek. U pacienta jsme prokázali většinu nedávno identifikovaných rizikových faktorů pro ON, včetně vyšší kumulativní dávky glukokortikoidů (GC), věk nad 10 let, kombinovanou léčbu dexametazonem a PEG‑L- asparaginázou a dlouhotrvající působení hyperlipidemie.

Infekce dolních cest močových řadíme mezi nejčastější bakteriální infekce. Vzhledem k rostoucí antibiotické rezistenci bakteriálních kmenů se moderní medicína čím dál více přiklání k hledání nových non-antimikrobiálních způsobů profylaxe IDMC se snížením četnosti užívání antibiotické terapie.

Pro vaše pohodlnější čtení vám nabízíme celý časopis v jednom souboru.

Prvé zmienky o zriedkavých chorobách (ZCH) siahajú až do stredoveku. V tom čase boli ZCH vnímané ako nezvyčajné fenotypy, spravidla somatické alebo neskôr biochemické. Až 19. storočie otvorilo otázky dedičnosti pri "zvláštnych" klinických obrazoch, ktoré boli pozorované opakovane. Dnes poznáme viac ako 6 000 rôznych ZCH, a hoci jednotlivo sa vyskytujú u malého počtu pacientov, spoločne postihujú 3,5-5,9 % celosvetovej populácie. Väčšina z nich je geneticky podmienená a rýchly vývoj metód molekulovej diagnostiky akceleroval identifikáciu patogénnych, s chorobou asociovaných variantov. Výskum sa pohol vpred aj smerom k personalizovanej liečbe ZCH. Komplexným zdrojom informácií na poli ZCH pre odborníkov i pacientov je voľne dostupný referenčný internetový portál Orphanet (www.orpha.net). Už 23 rokov prináša aktuálne vedomosti o ZCH. Navyše združuje vo forme databázy diagnostické a výskumné laboratóriá, medicínske expertné centrá, výskumné projekty, pacientske organizácie, registre, biobanky a lieky na ZCH.

V tomto sdělení prezentujeme dvě kazuistiky s diagnostikovaným primárním uroteliálním karcinomem (TCC) prostaty. Oba pacienti byli primárně indikováni k chirurgické léčbě, jeden však posléze potřeboval reoperaci a druhý adjuvantní chemoterapii. Tato vzácná forma nádoru může být obsažena jako solitární komponenta či jako smíšený prostatický tumor. K úspěšné léčbě primárního uroteliálního karcinomu prostaty je nutná především přesná diagnostika ve spolupráci s patologem zejména pro odlišný přístup k léčbě oproti konvenčnímu adenokarcinomu prostaty.