Fulltextové hledání
Výsledky 1441 až 1470 z 1524:
Poruchy spánku u demencíMUDr. Martin Brunovský, MUDr. Kateřina Červená, prof. MUDr. Miloš Matoušek, CSc.Neurol. pro Praxi, 2002; 3: 134-137 |
Marfanův syndrom - kazuistika pacienta s akutní disekcí ascendentní aorty typu AMUDr. Eva VelebováInterní Med. 2002; 4(3): 141-144 |
IX. kongres interní medicíny pro lékaře v praxiprof. MUDr. Jaroslav Rybka DrScInterní Med. 2002; 4(11): 565-568 |
Hodnocení perfuze myokardu pomocí kontrastní echokardiografieEvaluation of myocardial perfusion by contrast echocardiographyRoman ŠtípalInterv Akut Kardiol. 2002;1(2):90-95 Hodnocení perfuze myokardu je důležité pro odhad prognózy nemocných především u akutního infarktu myokardu s reperfuzní léčbou. Myokardiální kontrastní echokardiografie (MCE) patří mezi nové a nadějné metody vhodné k opakovanému vyšetření u lůžka nemocného. K hlavním limitacím patří cena kontrastní látky a kvalita zobrazení při intravenózním podání u části nemocných. |
Poruchy pamäti u pacientov so schizofréniouMUDr. Andrea Marsalová, Mgr. Lenka Práznovská, Mgr. Anton Heretik Ph.D, MUDr. Dušan AlakšaPsychiatr. pro Praxi, 2002; 6: 256-260 |
Ze zahraničního tiskuPsychiatr. pro Praxi, 2002; 1: 29-30 |
Hibernující myokard a jeho význam pro klinickou praxiMUDr. Jana GandalovičováInterní Med. 2002; 4(5): 238-242 |
Poruchy správania v REM spánku predchádzajúce Parkinsonovu chorobuMUDr. Mária Tormašiová, MUDr. Eva Geročová FeketeováNeurol. pro Praxi, 2002; 3: 153-155 |
Nejčastější metabolicky podmíněná onemocnění jater u nemocného v adolescentním věkuprof. MUDr. Marie Brodanová DrScPediatr. pro Praxi, 2002; 4: 175-179 |
Omyly v diagnostice myokarditidyMUDr. Jan Komárek, MUDr. Ivo JoklInterní Med. 2002; 4(3): 14-15 |
Singultus jako vedoucí příznak akutního koronárního syndromuMUDr. Otakar Jiravský, MUDr. Bogna Jiravská Godulová, MUDr. Pavel Vávra CScInterní Med. 2002; 4(12): 600-603 |
Resynchronizační terapie chronického srdečního selhání - souhrn dosavadních poznatkůResynchronization therapy for chronic heart failure - summary of current knowledgePřemysl Šváb, Jaroslav ŠimonInterv Akut Kardiol. 2002;1(2):96-99 Resynchronizační terapie je nová nefarmakologická metoda léčby chronického srdečního selhání (CHSS). Historicky starší způsob elektrické léčby srdečního selhání pomocí standardní dvoudutinové stimulace s optimalizovaným a-v intervalem není dosud obecně přijímán jako vhodná metoda léčby CHSS a je účinný pravděpodobně jen u malého počtu nemocných. Naproti tomu klinický prospěch biventrikulární stimulace (BSK) byl ověřen ve velkých randomizovaných studiích (PATCHF, MIRACLE, MUSTIC, CONTACK-CD). Tento způsob léčby významně zlepšuje toleranci zátěže a kvalitu života u nemocných s těžkým srdečním selháváním (NYHA III nebo IV), dilatovanou levou komorou a poruchou nitrokomorového vedení. Další nedávno zahájené velké studie CARE-HF (Evropa) a COMPANION (USA) by měly do dvou let přinést odpovědi na další otázky a zejména vyhodnotit dopad této léčby na celkovou mortalitu a morbiditu. |
Neuromuskulární komplikace kritického stavudoc. MUDr. Josef Bednařík, CSc., MUDr. Petr VondráčekNeurol. pro Praxi, 2001; 2: 67-72 |
Nejčastější metabolicky podmíněná onemocnění jater v ordinaci obvodního lékaře u nemocného v adolescentním věkuprof. MUDr. Marie Brodanová DrScInterní Med. 2002; 4(1): 24-28 |
Infarkt myokardu pravé komoryMUDr. Jaroslav Ulman, MUDr. Kočka ViktorInterní Med. 2002; 4(8): 409-411 |
Osud nemocných po chirurgické korekci poinfarktové ruptury septa komor - dlouhodobé sledováníFate of patients after the surgical repair of rupture of the ventricular septum following acute myocardial infarction - long-term follow-upJana Vrbská, Jan Šochman, Petr Frídl, Jan Pirk, Vladimír Staněk, Jiří Kettner, Martin WiendlInterv Akut Kardiol. 2002;1(1):8-12 Výchozí poznatky: Poinfarktová ruptura septa komor je závažnou mechanickou komplikací akutního infarktu myokardu, zejména s ohledem na dopad na mortalitu. Cíl práce: Provést rozbor nemocných operovaných s touto diagnózou na kardiochirurgickém pracovišti IKEM. Zjistit hospitalizační mortalitu a posoudit další klinický vývoj u nemocných, kteří byli propuštěni. Metoda: U nemocných byla diagnóza poinfarktové ruptury septa komor stanovena pomocí echokardiografie (transthorakální a především transesofageální) nebo invazivně (odběrem etážových vzorků oximetricky). Další sledování bylo klinické a opět echokardiografické. Soubor nemocných: Do sledování bylo zařazeno celkem 36 nemocných, kteří byli pro tuto diagnózu operováni v letech 1992 – V/2001. Závěr: Z dlouhodobého sledování vyplývá, že skupina po úspěšné chirurgické korekci poinfarktové ruptury septa komor má příznivě ovlivněnou prognózu. |
Ze zahraničního tiskuPsychiatr. pro Praxi, 2002; 2: 84-86 |
Biventrikulární stimulace: nová terapeutická alternativa v léčbě chronického srdečního selhánídoc. MUDr. Josef Kautzner CSc, FESCInterní Med. 2002; 4(6): 273-278 |
Ze zahraničního tiskuNeurol. pro Praxi, 2002; 3: 161-162 |
Komorbodita poruch příjmu potravy a diabetes mellitus 1. typuPhDr. Tamara HrachovinováPediatr. pro Praxi, 2002; 6: 283-287 |
Normální koronarografický nález - jsou vždy normální koronární tepny?prof. MUDr. Michael Aschermann DrSc, FESCInterní Med. 2002; 4(3): 18-19 |
Digoxin a jeho užití na počátku dvacátého prvního stoletíMUDr. Pavel Sedloň, MUDr. Ilja KotíkInterní Med. 2002; 4(3): 123-125 |
Novinky v diagnostice a terapii chronického srdečního selháníMUDr. Filip Málek, doc. MUDr. Ivan Málek CScInterní Med. 2002; 4(9): 422-428 |
Význam a možnosti reperfuze infarktové tepny před přímou koronární angioplastikouInfluence of infarct related artery reperfusion before primary coronary angioplastyStanislav Šimek, Michael Aschermann, František Holm, Jiří Humhal, Aleš Linhart, Miroslav Pšenička, Libor Hemžský, Jan VojáčekInterv Akut Kardiol. 2002;1(1):21-27 Úvod: Přímá koronární angioplastika (pPTCA) se stává stále častěji metodou volby k reperfuzi infarktové tepny při léčbě akutního infarktu myokardu (AIM). U části nemocných s AIM je infarktová tepna v době pPTCA již otevřena. Cíl: Zjistit prevalenci otevřené infarktové tepny před pPTCA a posoudit její závislost na dávce heparinu podaného před příjezdem na katetrizační sál. Zhodnotit význam reperfuze infarktové tepny před pPTCA na krátkodobou a dlouhodobou prognózu nemocných. Metody: Celkem 278 nemocných ošetřených koronární angioplastikou na našem pracovišti v letech 1995–1999 bylo sledováno po dobu 38 ± 12 měsíců. Soubor byl rozdělen do dvou skupin podle přítomnosti (skupina A, n = 33) nebo absence (skupina B, n = 245) průtoku infarktovou tepnou TIMI (Thrombolysis In Myocardial Infarction) ≥ 2 v době koronarografie provedené před pPTCA. Během sledování byl zjišťován výskyt reinfarktu, městnavého srdečního selhání, vynucené reintervence na koronárních tepnách a mortalita. Výsledky: Základní charakteristiky nemocných byly v obou skupinách podobné, až na významně vyšší výskyt kardiogenního šoku ve skupině B (11 % vs. 0 %, p = 0,045). Angiografická úspěšnost byla vyšší ve skupině A (dosažení průtoku TIMI ≥ 2 (100 % vs. 89,4 %, p = 0,046). Ejekční frakce levé komory byla nesignifikantně vyšší ve skupině A (52 % vs. 47 %, ns). Maximální naměřené hodnoty kreatinkinázy byly nižší ve skupině A (20 ± 21 vs. 38 ± 29 µkat/l, ns). Ve skupině A byl trend k nižší 30denní mortalitě (0 % vs. 7,8 %, p = 0,09) a k nižší potřebě reintervence na koronárních tepnách (0 % vs.8,6 %, p = 0,08). Výskyt městnavé srdeční slabosti během 30 dnů po AIM (22,9 % vs. 6,1 %, p = 0,026) a tříletá mortalita (17,1 % vs. 3 %, p = 0,037) byly významně vyšší ve skupině B. Závěr: Prevalence otevřené infarktové tepny před přímou PTCA byla v našem souboru nižší než v předchozích studiích a nezávislá na dávce heparinu podaného před příjezdem na katetrizační sál. Reperfúze infarktové tepny před pPTCA je spojena s vyšší procedurální úspěšností pPTCA, s menším rozsahem infarktu, s nižším výskytem srdečního selhání, nižší nutností opakované intervence a nižší dlouhodobou mortalitou. |