6
|
Morbus Gaucher
MUDr. Věra Malinová
Klinika dětského a dorostového lékařství 1. LF UK a VFN v Praze
Definice
Gaucherova nemoc (GD – Gaucher disease) je vzácné lyzosomální střádavé onemocnění. Je
dědičně podmíněné, dědičnost je autosomálně recesivní. V důsledku nedostatečné aktivity lyzoso-
málního enzymu glukocerebrosidázy dochází k nahromadění glukocerebrosidu v lyzosomech mak-
rofágů v různých tkáních či orgánech. Většinou bývá postižena kostní dřeň, slezina, játra, skelet (GD
typ 1), vzácněji CNS (GD typ 2, 3). Klinicky se onemocnění projevuje nejčastěji zvýšenou krvácivostí,
zvětšením sleziny, jater, bolestmi kostí či patologickými frakturami. V laboratoři nacházíme snížený
počet trombocytů, nižší hemoglobin, častá je hyperimunoglobulinemie. K určení diagnózy napomáhá
vyšetření biomarkerů – chitotriosidázy, ACP, ACE. Definitivně je diagnóza určena stanovením nízké
aktivity glukocerebrosidázy v izolovaných leukocytech periferní krve a potvrzením specifické mutace.
Léčba je možná podáváním rekombinantního enzymu nitrožilně v intervalu 2 týdnů – enzymatická
substituční terapie, nebo omezením tvorby substrátu, který je střádán – substrát redukční terapie.
Rodinám pacientů nabízíme komplexní péči včetně genetického poradenství a prenatální diagnos-
tiky. Vzhledem k tomu, že se jedná o progresivní multisystémové onemocnění, je nutná spolupráce
s mnoha specialisty různých oborů – kardiologie, neurologie, oční, ORL, ortopedie, revmatologie,
RHB a další. Nezbytnou součástí péče o pacienty se střádavým onemocněním je symptomatická
léčba a sociální poradenství.
Epidemiologie
Vyskytuje se panethnicky s incidencí cca 1 : 60 000, v České republice byla prevalence určena na
1 : 89 000 (Poupětová, 2010). Vyšší výskyt byl popsán v uzavřených etnických populacích – v Ash-
kenázy židovské populaci byla zjištěna prevalence 1 : 1 000 s frekvencí heterozygotů 1 : 14 obyvatel.
Etiologie a patogeneze
Gaucherova nemoc (GD, OMIM 230800) je jedna z nejčastějších poruch katabolizmu glykosfin-
golipidů. Nedostatečná tvorba či tvorba vadného lyzosomálního enzymu beta-glukocerebrosidázy
(GC) způsobuje snížené štěpení glukocerebrosidu, obsaženého v buněčných stěnách zanikajících
buněk. Za normálních okolností je glukocerebrosid štěpen na glukózu a ceramid, při nedostatečné
aktivitě GC dochází k hromadění glukocerebrosidu nad enzymatickým blokem (obrázek 1).
