Abstrakta / IV. OLOMOUC KAZUISTICKÁ - Konference nejen pro praktické lékaře / 26. září 2013, Olomouc - page 14

IV. Olomouc kazuistická 
| 26. září 2013, Clarion Congress Hotel Olomouc
14
Abstrakta
Na základě prvních zkušeností se lze jednoznačně vyjádřit, že spolupráce HIV pozitivního pacienta
s informovaným všeobecným praktickým lékařem vede k dobrým výsledkům. V praxi VPL lze dobře
postihnout a léčit běžné chorobné stavy a vzít v potaz všechny souvislosti. Ze strany pacientů je ten-
to způsob péče vnímám zatím pozitivně. Kromě zdravotního hlediska se zde nabízí i etický pohled
na vybavování běžné administrativy, kdy například potvrzení o schopnosti k výkonu zaměstnání,
potvrzené pracovištěm infekční kliniky, může u potenciálního budoucího zaměstnavatele vyvolat
nežádoucí konsekvence. Zanedbatelná jistě není ani skutečnost, že s každým onemocněním typu
běžného nachlazení či infekcí kůže není pacient směrován na vysoce specializovaná pracoviště fa-
kultních nemocnic, která se v rámci svého zaměření mohou primárně věnovat vlastní klinické práci.
Prezentaci doplňuje krátká kazuistika.
Mnohočetný myelom – vycvičená diagnóza
Mgr. MUDr. Anna Žlabová
1
, MUDr. Helena Dvořáková
2
, MUDr. Přemysl Kotoul
3
,
MUDr. Josef Včelák
4
, MUDr. Jan Kykal
1
1
Interní oddělení Nemocnice Říčany, Praha
2
Klinika zobrazovacích metod 2. LF UK a FN Motol, Praha
3
Oddělení klinické biochemie a hematologie Nemocnice Říčany, Praha
4
Ortopedická klinika Nemocnice Na Bulovce, Praha
Manifestace nádorového onemocnění ve stadiumetastáz do kostí bolestí pohybového aparátu a/
nebo patologickou zlomeninou není vzácností. I přesto se bohužel setkáváme s pozdním stanovením
správné diagnózy. Naše kazuistika prezentuje pacientku s mnohočetným myelomem, která během
několika měsíců před stanovením diagnózy prošla 6 cykly rehabilitace pro vertebrogenní bolesti.
56letá pacientka, st.p. osteosyntéze proximálního femoru po úrazu 1/2013, základní laboratorní
hodnoty z 1/2013 bez pozoruhodností, jinak osobní anamnéza nevýznamná, navštívila na jaře
2013 pro bolesti v oblasti Th/L páteře praktického lékaře. Na rentgenu byla popsána suspektní
porotická fraktura Th9. Praktický lékař nasadil léčbu osteoporózy, vydal poukaz na rehabilitaci, která
však s negativním efektem, poslední 6. cyklus již pacientka nezvládala. Následně byla pacientka
vyšetřena v ortopedické ambulanci a odeslána na spondylochirurgii fakultní nemocnice. Zde bylo
provedeno CT a MR, na CT Th8-L5 páteře byl popsán mnohočetný osteolytický proces a patologická
fraktura Th9, analogický nález v popisu MR, kde v závěru vyjádřena suspekce na obraz mnohočet-
ného myelomu dif. dg. jinou metastazující malignitu. Dále byla pacientka přeložena na spádovou
internu k dalšímu dovyšetření ve stavu, kdy v podstatě neschopna vertikalizace pro bolesti páteře.
V základních laboratorních náběrech byla zjevná anemie: Hb 97 g/l, hyperproteinemie: CB 100,0 g/l
při snížené hladině albuminu 29,2 g/l, renální insuficience: urea 11,5 mmol/l, kreatinin 154 µmol/l,
hyperkalcemie: Ca 2,95 mmol/l, hyperurikemie: kyselina močová 510 µmol/l; v séru zvýšená hladina
IgG 53,6 g/l (norma 8–17 g/l), elektroforeticky byl prokázán paraprotein v oblasti gama. Další postup
byl volen dle doporučení hematoonkologa – odběr a vyšetření kostní dřeně, po konfirmaci diagnózy,
resp. průkazu myelomových buněk v kostní dřeni byly podány vysoké dávky kortikoidů, bisfosfonát
a 2 erymasy. Na základě doporučení ortopeda byla pacientka pomalu vertikalizována v korzetu při
vhodné analgoterapii. K další kauzální terapii byla pacientka předána do péče hematoonkologie.
Naše kazuistika dokládá opodstatnění dovyšetření příčiny potíží pacientů s bolestmi zad, re-
spektive jejich odeslání k odbornému lékaři (ortopedovi, neurologovi), včasné ukončení neefektivní
rehabilitace, stejně jako opodstatněnost pochyb o podstatě závažného nálezu na rtg páteře u jinak
zdravé 56leté ženy, dále demonstruje možnost zásadního přínosu provedení základních laborator-
ních vyšetření. V neposlední řadě připomíná kapitolu mnohočetného myelomu, jehož současná
léčba, a to i vstupně pokročilých stadií, v současnosti nabízí možnost poměrně dobré prognózy.
Divertikulitida – obvyklá nemoc, neobvyklé komplikace
MUDr. Jan Votava, MUDr. Filip Pazdírek
Chirurgická klinika 2. LF UK a FN Motol, Praha
Divertikulární choroba je častá nemoc, s incidencí stoupající s věkem a dosahující výskytu až 65%
u populace starší 85 let. Zhruba 85% pacientů s divertikulózou je zcela asympomatických, malá část,
zhruba 10%, trpí nespecifickými trávicími obtížemi a u zhruba 5% z celkového počtu nemocných
s divertikulózou se vyvine divertikulitida. Divertikulitida nepatří mezi choroby běžně ohrožující život
1...,4,5,6,7,8,9,10,11,12,13 15,16
Powered by FlippingBook