IV. Olomouc kazuistická
| 26. září 2013, Clarion Congress Hotel Olomouc
4
Abstrakta
Hluboká žilní trombóza
doc. MUDr. Jiří Špác, CSc.
čtvrtek/26. září 2013/8.25–9.50 hod.
Krvácivé komplikace antikoagulační léčby tromboembolické nemoci –
jak vybrat nejlepší způsob léčby
doc. MUDr. Jiří Špác, CSc.
II. interní klinika FN u sv. Anny v Brně
Krvácivé komplikace jsou nejvážnější komplikací všech typů antikoagulační léčby. Mezi hlavní
rizikové faktory krvácivých komplikací patří intenzita a nestabilita antikoagulační léčby a individuální
charakteristika nemocného, kterou můžeme vyjadřovat pomocí různých skórovacích systémů. Při
použití nových antikoagulačních látek je výskyt slizničních gastrointestinálních krvácení mírnější in-
tenzity vyšší než u warfarinu. Většina těchto krvácení pochází z preexistujících lézí zažívacího traktu.
Naopak výskyt těžkých mozkých krvácení je snížen. Je prezentována kazuistika 78letého nemoc-
ného, u kterého byly pro hlubokou žilní trombózu spojenou s plicní embolizací a pravostranným
srdečním selháváním nasazeny různé způsoby antikoagulační terapie – warfarinizace, rivaroxaban
– vždy spojené s krvácivými komplikacemi – enterorrhagií.
Mladý pacient s recidivující hlubokou žilní trombózou – příčiny a následky
MUDr. Jana Hirmerová
II. interní klinika LF UK a FN Plzeň
Kazuistika popisuje komplikovaný průběh žilní tromboembolické nemoci. Mladý muž (naro-
zen roku 1978) se dostavil na naše pracoviště v říjnu 2003 pro bolest v levém lýtku. Měl negativní
rodinnou anamnézu žilní tromboembolické nemoci, sám prodělal dva závažné úrazy v roce 1998
a 2000 a v roce 2002 byl léčen pro hlubokou žilní trombózu pravé dolní končetiny (3 měsíce war-
farinizován) a také pro bércový vřed vpravo.
Sonograficky byly popsány trombotické změny různého stáří v hlubokém žilním systému obou
dolních končetin a na doplněné flebografii i starší uzávěry pánevních žil.
Byla zahájena léčba nízkomolekulárnímheparinem s převodemna warfarin, následně však došlo
k výrazné elevaci jaterních testů. Vzhledemk podezření na toxický účinek warfarinu byl tento vynechán
a provedeny podrobné další testy k vyloučení jiné etiologie jaterního poškození. Postupný pokles jater-
ních testů po vynechání warfarinu i výsledek biopsie jater potvrdily diagnózu polékové hepatopatie.
S přihlédnutím k rozsáhlému nálezu na žilách obou dolních končetin a k nově diagnostikova-
nému závažnému trombofilnímu stavu (leidenská mutace v genu pro FV v heterozygotním stavu
a zároveň deficit proteinu C) jsme však považovali za vhodnou nejspíše trvalou antikoagulační te-
rapii. Zvolili jsme tedy dlouhodobou ambulantní léčbu nízkomolekulárním heparinem. Pacient
medikaci dobře toleroval. Během dalšího sledování byl několikrát ambulantně léčen pro bércový
vřed, vzniklý v souvislosti s pokročilým potrombotickým syndromem. Antikoagulační léčba byla
změněna až v roce 2012, kdy byl pacient převeden na nový orální antikoagulační lék.
Na případu lze demonstrovat některé chyby v prevenci a léčbě žilní tromboembolie, ale i doku-
mentovat vzácný nežádoucí účinek léčby warfarinem a velmi závažný kombinovaný trombofilní stav.
Akutní plicní embolectomie v mimotělním oběhu
MUDr. Ivo Fluger, Ph.D., MUDr. Roman Hájek, Ph.D., MUDr. Martin Šimek,
MUDr. Petr Šantavý, doc. MUDr. Vladimír Lonský, Ph.D.
Kardiochirurgická klinika, Fakultní nemocnice Olomouc
Úvod:
Akutní plicní embolie (PE) vzniká nejčastěji důsledkem náhlé, (většinou) tromboembolické
obstrukce části plicního cévního řečiště s rozvojem respiračních i oběhových důsledků.
Incidence:
Žilní tromboembolie je třetím nejčastějším kardiovaskulárním onemocněním – 1 :
1 000. Jedná se o onemocnění s významnou mortalitou. Neléčená akutní plicní embolie vykazuje
mortalitu kolem 30%, zhruba 11% akutních plicních embolií končí náhlou smrtí, zatímco rozpoznaná
a léčená plicní embolie má mortalitu kolem 8%.
