A14
XXXI. dny praktické a nemocniční pediatrie
|
31. 5.–1. 6. 2013
Abstrakta
Poznámky
Dítě, na které nezapomenu – kazuistiky
předsedající prof. MUDr. Vladimír Mihál, CSc.,
doc. MUDr. Jiřina Zapletalová, CSc.
pátek/31. května 2013/12.30–13.30 hod.
Příběh Jardy z Francovy Lhoty
doc. MUDr. Jiřina Zapletalová, CSc.
1
, doc. MUDr. Zdeněk Fryšák, CSc.
2
,
MUDr. Petra Dušátková
3
1
Dětská klinika LF UP a FN Olomouc
2
III. interní klinika LF UP a FN Olomouc
3
Pediatrická klinika 2. LF UK a FN Motol, Praha
Historie podávání růstového hormonu dětem s jeho deficitem začala před 55 lety.
Až do poloviny 80. let byl připravován extrakcí z kadaverózních hypofýz a jeho dostupnost byla
v Československé socialistické republice problematická, přestože se čeští a slovenští patologové
na sběru hypofýz aktivně podíleli a na našem území byl hormon extrahován a kvalitně purifi-
kován. ČSSR tak sloužila jako zdroj růstového hormonu pro jiné země na úkor kvalitního léčení
vlastních pacientů. Ti se museli spokojit s léčbou nedostatečnými dávkami, která byla často
na dlouhou dobu přerušovaná.
Když se Jarda narodil, psal se rok 1969. Naši ordinaci poprvé navštívil v 11 letech a opouštěl
ji po 30. roce věku. Jak se „česká cesta“ v historii léčby růstovým hormonem podepsala na jeho
osudu, uvádí „příběh pacienta, na kterého nikdy nezapomenu“.
Jak po dešti vyšlo slunce a dalo jí ŠANCI
prof. MUDr. Vladimír Mihál, CSc., prof. MUDr. Jan Starý, DrSc.
Dětská klinika LF UP a FN v Olomouci
II. dětská klinika UK, Praha Motol
Autoři prezentují pozoruhodnou cestu sedmileté pacientky s akutní lymfoblastickou
leukemií. Její příběh je poučný nejenom z medicínského hlediska (změna imunofenotypu při
prvním relapsu onemocnění, sourozenecká transplantace kostní dřeně až po druhé recidivě,
pozdní komplikace agresivní cytostatické léčby), ale z lidského pohledu se snaží upozornit
na důležitou roli nezdolné vůle a víry pacienta a jeho rodiny v překonávání všech překážek
a komplikací, na blahodárnou roli rodičovského sdružení, ale i na nezastupitelnou roli týmu
nejrůznějších zdravotnických profesionálů. Příběh obdivuhodné Ley pokračuje, ale dnes už
i s pomocí manžela Cyrila a syna Vojtíška.
Polyhydramnion – i pro pediatra významná informace
prof. MUDr. Zdeněk Doležel, CSc.
1
, MUDr. Jitka Matiašovicová
2
1
Pediatrická klinika LF MU a FN Brno
2
Ordinace PLDD, Brno
Hodnocení objemu plodové vody (PV) je nedílnou součástí prenatálního ultrazvukového vy-
šetřování. Výrazné změny objemu PV vyžadují nejen další pečlivé sledování průběhu těhotenství,
ale představují také důležitou informaci pro dětského lékaře, neboť na základě tohoto nálezu lze
již u novorozenců/kojenců pomýšlet na některá onemocnění asociovaná se změnami množství
PV. Polyhydramnion (P) se nejčastěji nachází u plodů s atreziemi v zažívacím traktu, dále u někte-
rých dobře definovaných genetických syndromů, u závažných strukturálních vad mozku nebo
prenatálně proběhlých infekcí. P však může být iniciálním příznakem také některých chorob ledvin.
Jednou z nich je Bartterův syndrom (BS). Je uvedeno déledobé sledování dítěte s touto vzácnou
renální tubulopatií. Děti s BS většinou charakterizuje neprospívání, měnlivé subfebrilie a opakované
dehydratace provázené zejména hyponatremií a hypokalemií. Léčba BS je značně individuální. Při
dobré compliance rodinou dítěte je dalším předpokladem příznivé léčby také intenzivní spolupráce
zúčastněných pediatrů.
