A19
XXXI. dny praktické a nemocniční pediatrie
|
31. 5.–1. 6. 2013
Poznámky
Abstrakta
kdy bylo nutné tyto děti ihned katetrizovat a řadu z nich také ihned operovat, byla úzká spolupráce
kardiochirurga s kardiologem na jednom pracovišti tím zásadním rozdílem, kterým se Dětské kar-
diocentrum lišilo od ostatních pracovišť. Obrovským pokrokem v dětské kardiologii bylo zavedení
echokardiografie. Kolem 80% pacientů s VSV bylo indikováno k operaci pouze na základě klinické
diagnózy ověřené echokardiografií. Echokardiografie brzy umožnila také vyšetřit srdce u dítěte ještě
v děloze, v současné době jsme stále jediným státem na světě, kde se vyšetřuje srdce plodu u všech
matek. Ze srdeční katetrizace se stala léčebná metoda a používá se k uzávěru defektů síňového
nebo komorového septa, k valvuloplastikám, k dilataci koarktace aorty, k balonkové septostomii
u transpozice velkých arterií, k uzávěru tepenné dučeje, k angioplastice plicních žil a k řadě dalších
méně častých výkonů. Lze očekávat, že bude stále více nahrazovat kardiochirurgické zákroky.
Kardiochirurgie dosáhla již takové dokonalosti, že chirurgové jsou schopni zasáhnout u každého
dítěte, které se narodí i s nejsložitější VSV, a celková úmrtnost je kolem nebo pod 1%. Tím se řadíme
k nejlepším pracovištím na světě.
Kardiologická problematika při preventivních prohlídkách
doc. MUDr. Zuzana Urbanová, CSc.
Klinika dětského a dorostového lékařství 1. LF UK a VFN, Praha
V České republice je velmi dobře organizovaná primární péče o děti a dorost systémem
preventivních prohlídek, které provádí více než 2 000 praktických lékařů pro děti a dorost.
Je také velmi dobře organizovaná péče o děti se srdečními onemocněními, kterou zajišťuje asi
100 atestovaných dětských kardiologů, v těsné návaznosti na dětské kardiocentrum ve Fakultní
nemocnici v Praze Motole. Proto děti s vrozenými vadami i získanými srdečními onemocněními
jsou včas diagnostikovány (často již prenatálně) a léčeny. Každá preventivní prohlídka je zamě-
řena na problematiku, která se může projevit v určitém věku dítěte. Nejčastějšími specifickými
projevy srdečních onemocnění jsou šelest, cyanóza, bolesti na hrudníku, palpitace, kolaps,
hypertenze, známky kardiálního selhání nebo nespecifické projevy jako neprospívání. Velmi
důležitou součástí práce praktických lékařů pro děti a dorost je také péče o děti po operaci
srdečních vad, kdy je nutné vědět, jaké komplikace a v jakém časovém odstupu od operace
mohou nastat.
Vliv prenatální detekce na výskyt vrozených srdečních vad
MUDr. Viktor Tomek, MUDr. Jan Škovránek, CSc., MUDr. Jiří Gilík,
prof. MUDr. Jan Janoušek, Ph.D.
Dětské kardiocentrum FN v Motole, Praha
Úvod a metodika:
Cílem studie byla retrospektivní analýza prenatálně diagnostikovaných vroze-
ných srdečních vad (VSV) v ČR, zhodnocení úspěšnosti detekce jednotlivých VSV a vliv intrauterinní
selekce na incidenci VSV u dětí. Všechna data byla srovnávána s postnatální epidemiologickou studií
BOSS (Bohemia Survival Study) z let 1980–1990.
Výsledky:
Od roku 1986, kdy byl v ČR zahájen prenatální kardiologický program, byla do konce
roku 2011 diagnostikována VSV u celkem 2753 plodů. Gestační stáří plodu v době diagnózy bylo
13. až 41. týden (medián 22) do roku 2004, od 2005 byl medián 20. týden.
Nejčastěji diagnostikovanou VSV byl atrioventrikulární defekt (14,9%), syndrom hypoplázie
levého srdce (14,5%), defekt septa komor (9,4%), dvojvýtoková pravá komora (8,6%), atrezie plicnice
(6%), transpozice velkých tepen (5,5%) a Fallotova tetralogie (5,3%).
V posledních 3 letech se úspěšnost detekce všech VSV pohybovala od 36,5 do 43% a u kritic-
kých VSV 72–84,5%.
Z celkového počtu 2753 fetálně diagnostikovaných VSV se živě narodilo 1 173 dětí (42,5%), pro
ukončení těhotenství se rodiče rozhodli u 1498 plodů (54,4%) a intrauterinně zemřelo 84 plodů
(3,1%). Z jednotlivých VSV byla gravidita nejčastěji ukončena u syndromu hypoplázie levého srdce
(331/400, 82,7%), společného arteriální trunku (83/100), dvojvýtokové pravé komory (178/236, 75,4%),
atrézie plicnice (118/165, 71,5%), interrupce aortálního oblouku (11/16, 69%) a atrioventrikulárního
defektu (239/400, 58,3%). Extrakardiální patologie se vyskytla u 51% ukončených gravidit, z nich
mělo 25% prokázanou chromozomální anomálii. Při porovnání s předpokládaným počtem živě
narozených dětí s konkrétní srdeční vadou v celém sledovaném období se na základě ukončení
gravidity statisticky významně snížila postnatální incidence syndromu hypoplázie levého srdce
o 55% (p <0,001), dvojvýtokové pravé komory o 71% (p <0,001, u 73% extrakardiální vada), atri-
