16
18. 20. ZÁŘÍ 2014 / 18
TH
20
TH
SEPTEMBER 2014 / OLOMOUC
PNEUMOLOGIE VČERA, DNES A ZÍTRA
Čtvrtek 18. 9. 2014 / 15.15–17.50 / Arcibiskupský palác – Trůnní sál
PNEUMOLOGIE VČERA, DNES A ZÍTRA
Čtvrtek 18. 9. 2014 / 15.15–17.50 / Arcibiskupský palác – Trůnní sál
Současné postavení pneumologie v medicíně
Kolek V.
Klinika plicních nemocí a tbc, LF UP a FN Olomouc
respirační medicína
je neobyčejně široký pojem nejlépe
vystihující náplň oboru, který řeší problematiku plicních ne-
mocí. Patří mezi základní obory ve všech zemích evropského
společenství a má veliký mezioborový potenciál. Klasická
klinická pneumologie se prolíná s torakochirurgií, radiologií
nebo alergologií, využívá poznatků v molekulární patolo-
gii, imunologii nebo genetice. Její součástí jsou intenzivní
pneumologie, respirační endoskopie, funkční diagnostika,
pneumoonkologie, spánková medicína, cytologie, plicní re-
habilitace a samozřejmě tradiční ftizeologie.
česká pneumologie
podstupuje vývoj, který akceptuje
rozšiřující se náplň bez ohledu na staré názvosloví. V am-
bulantní péči jednoznačně převažují pacienti s chronickou
obstrukční nemocí (CHOPN), bronchiálním astmatem a pneu-
moniemi. Mezi hospitalizovanými se setkáváme s těžšími for-
mami uvedených nemocí, ale asi polovina hospitalizovaných
nemocných v plicních zařízeních s akutní péčí jsou pacienti
s malignitami, především bronchogenním karcinomem, ná-
dory mediastina a regionálně i mezoteliomem pleury. Obor
zajišťuje diagnostiku intersticiálních plicních procesů, kde na
jedné straně stojí sarkoidóza s poměrně benigním průběhem
a na straně druhé idiopatická plicní fibróza s dosud stále in-
faustní prognózou. Nově se rozvíjí diagnostika a léčba poruch
dýchání ve spánku, jsou řešeny stenózy průdušnice, cystická
fibróza dětí i dospělých, pleurální syndrom, bronchiektázie
a řada dalších nemocí. Spektrum respiračních nemocí se
rozrůstá, některé jednotky byly přesněji specifikovány a díky
tomu jsou přesněji léčeny.
Místo pneumologie je v moderní medicíně nezastupitelné.
O její kvalitě, dostupnosti a dalším rozvoji rozhodují především
sami pneumologové.
„STATE of ART COPD“
aneb CHOPN co nového
Koblížek V.
Plicní klinika FN a LF UK Hradec Králové
Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) globálně
představuje závažný epidemiologický problém. Poslední
práce hovoří o 5% postižené celosvětové populace. CHOPN
se v roce 2010 dostala na třetí (5,5 % všech úmrtí) místo
v mortalitním žebříčku, za ischemickou chorobu srdeční a ikty
(Lopez, COPD Global Burden, 2010). V první pětce jsou aktu-
álně další dvě respirační choroby: infekce dolních dýchacích
cest a plicní karcinom. Kromě incidence je důležitým faktem
závažná mortalita (rostoucí u nás, stagnující v některých zá-
padních zemích).
Z klinického pohledu CHOPN představuje heterogenní
syndrom prezentovaný několika fenotypy (formami, varianta-
mi), univerzálně spojený s přítomností post-bronchodilatační
bronchiální obstrukce vycházející z chronického, postupně
progredujícího oxidačního postižení plicního parenchymu
(elevace proteolytických enzymů – elastáza, MMP9, pokles
reparačních molekul – SIRT1) vznikajícího jako deformovaná
zánětlivě-destrukční reakce organizmu na dlouhodobou
expozici inhalačním škodlivinám (Barnes 2014). V současnosti
jsou zkoumány genetické (genomika) podklady pro individuál-
ně značně odlišnou vnímavost/rezistenci k rizikovým faktorům
(COPD Gene STUDY, ECLIPSE STUDY, TESRA STUDY a další).
V popředí zájmu jsou proteiny (proteomika) a metabolické
produkty (metabolomika) spojené se vznikem, rozvojem
a progresí zánětlivého postižení. Některé markery (z krve či
dýchacích cest) možná umožní přesné fenotypické zařazení
(například v krvi analyzovatelný
soluble receptor for advanced
glycation endproducts (sRAGE)
citlivě ukazuje na přítomnost
plicního emfyzému,
Th17 lymfocyty
v materiálu z plic mohou
být markerem pro chronickou bronchitidu,
CC-16
ukazuje na
rizika progresivní deklinace plicních funkcí). Analýzou frag-
mentů bakteriálních genů v materiálu získaného z dolních
dýchacích cest a plic se po letech vracíme k problematice
bakteriální populace (mikrobiotika) nacházející se v podstatě
trvale na respirační sliznici celého dýchacího ústrojí (nejen
u nemocných, ale i u zdravých jedinců).
Kromě komplexního postižení plic (velké bronchy, menší
bronchy, terminální bronchioly – jenž jsou postiženy úplně
první, plicní cévy, alveoly, respirační svaly) musíme u subjektů
postižených CHOPN brát v úvahu poruchy výživy, psychické
změny, onemocnění skeletu, krve, kardiovaskulární systémo-
vé dopady, metabolické a onkologické následky. Všechny
tyto stavy zařazujeme pod souhrnný pojem komorbidity
CHOPN. Jejich vzájemné vztahy a souvislosti jsou výrazně
komplikovanější, než může nabídnout náš současný pohled.
Choroby plic a ostatních orgánů se různě kombinují a tvoří
jakési vzorce neboli motivy (kardiovaskulární vzorec, nutričně
metabolický vzorec, psychický motiv), jenž vycházejí z mnoha
dosud skrytých souvislostí, využívají metod tzv. systémové
biologie (Agusti, Divo, Celli 2013–2014).
CHOPN je spojena s dušností, kašlem, expektorací, únavou,
snížením úrovně denních aktivit, sociální izolací, mentálními
problémy (poruchou kognitivních funkcí, změnou emocí).
Vede dokonce ke strukturálnímu postižení CNS. Základní
instrumenty používané v identifikaci symptomů jsou šká-
ly (mMRC škála dušnosti) nebo dotazníky CAT, SGRQ, CRQ
a EXACT (Jones 2013–2014).
