26
18. 20. ZÁŘÍ 2014 / 18
TH
20
TH
SEPTEMBER 2014 / OLOMOUC
BRONCHOLOGIE DIAGNOSTICKÁ
Pátek 19. 9. 2014 / 10.30–11.30 / Sál Pegasus
Bronchoalveolární laváž (BAL)
a bronchoalveolární tekutina (BALT) –
kdy provádět a jak interpretovat
Skřičková J.
Klinika nemocí plicních a TBC LF MU a FN, Brno
BAL je metoda umožňující získat buněčné i nebuněčné
složky z dolních dýchacích cest a alveolů a je odlišná od bron-
chiálního výplachu, který znamená zpětnou aspiraci instilova-
ného malého množství tekutiny do velkých dýchacích cest!
K provedení BAL se používá flexibilní bronchoskop, který
je zaklíněn co nejdistálněji, zpravidla v segmentálním nebo
subsegmentálním bronchu. Kanálem fibrobronchoskopu je
do zvolené oblasti instilován fyziologický roztok, který má
teplotu 37 °C. Abychom mohli mluvit opravdu o BAL, musí
být jeho celkové množství nejméně 150 ml. Toto množství
není instilováno najednou, ale po částech o objemu 20 ml až
50 ml. Každá instilovaná část (porce) je většinou bezprostředně
nebo s malou prodlevou aspirována zpět. První porci BALT
vyšetřujeme vždy zvlášť, protože se jedná o bronchiální vzo-
rek. Doporučuje se další porce BLAT slít dohromady do sterilní
umělohmotné nádoby a pak teprve rozdělovat do sterilních
zkumavek. Pokud je BALT prováděna z více oblastí, musíme
zpracovat BAT z každé oblasti zvlášť. Zkumavky s BALT určené
k mikrobiologickému (především bakteriologickému) vyšetření
je nutné odtransportovat z bronchologického pracoviště ihned
po jejím ukončení. K ostatním vyšetřením je nutné dopravit
BALT do dvou hodin, aby nedošlo k rozpadu buněk.
Bronchoalveolární laváž (BAL) s následným vyšetřením bron-
choalveolární tekutiny (BAT) je cenná vyšetřovací metoda pro
stanovení etiologie celé řady plicních onemocnění. Na základě
včasného provedení BAL a na základě komplexního vyšetření
BAT lze v mnoha případech zahájit správnou léčbu.
Jako
všeobecné indikace
jsou uváděny intersticiální proce-
sy nebo difuzní plicní procesy (jejich diagnostika, monitorování
průběhu a léčby), zánětlivé postižení plic, periferní plicní léze
nejasné etiologie. Zvláštní indikace představuje podezření
na plicní postižení u imunokompromitovaných nemocných
vzhledem k tomu, že u této skupiny nemocných má velmi často
stanovení etiologie plicního postižení a zahájení správné léčby
zásadní význam pro záchranu života.
indikace
k provedení BAL lze také rozdělit
podle toho,
jaký význammá pak výsledek vyšetření bat
. K provedení
BAL jsou indikovány stavy, u nichž je podezření na:
Infekční postižení, u kterého má izolace původce z BALT
jednoznačný diagnostický význam. Jedná se o infekce
Pneumocystis carinii, Toxoplasma gondii, Strongyloides,
Legionella, Mycobacterium tuberculosis, Mycoplasma,
Respirační syncitiální virus, viry influenzy.
Infekční postižení, u kterého nemá izolace původce z BALT
jednoznačný diagnostický význam, ale může být příno-
sem pro stanovení diagnózy a léčbu. Do této skupiny jsou
zařazeny infekce, které způsobuje Herpes simplex virus,
Cytomegalovirus, Aspergillus, Candida, Cryptococcus a aty-
pická mykobakteria.
Neinfekční nemoci, u nichž má vyšetření BALT jednoznač-
ný diagnostický význam. Sem patří alveolární proteinóza,
eozinofilní granulom a zhoubné nádory.
Neinfekční nemoci, u nichž může vyšetření BALT přispět
ke stanovení diagnózy. Do této skupiny patří plicní hemo-
ragie, eozinofilní pneumonie, berylióza, hypersenzitivní
pneumonitidy, azbestóza, sarkoidóza, intesticiální plicní
procesy.
Neiinfekční nemoci, u nichž může vyšetření BALT přispět
k rozhodování o léčbě. Do této indikační skupiny jsou řa-
zeny intersticiální plicní procesy, kolagenózy a sarkoidóza.
Postižení plic, u kterých má vyšetření BALT spíše experime-
tální význam. Do této indikační skupiny je zařazeno studium
asthma bronchiale, ARDS a chování tkáně po transplantaci
plic.
Naše skúsenosti s bronchoskopickým odberom
materiálu na genetické vyšetrenia
Majer I.
1
, Konečný M.
2
, Hlavčák P.
3,
Novosadová H.
1
,
Čavarga I.
1
, Demian J.
1
1
Klinika pneumológie a ftizeológie LF UK a UN, Bratislava
2
Oddelenie klinickej genetiky Onkologického ústavu
Sv. Alžbety, Bratislava
3
Alphamedical s.r.o. Bratislava
Neoddeliteľnou súčasťou bronchoskopickej diagnostiky
bronchogénneho karcinómu sú histologické a cytologické
vyšetrenia. V ostatnom čase molekulárna genetika prispieva
k optimalizácii diagnostického i terapeutického postupu.
cieľ práce:
Cieľom práce bolo zistiť výťažnosť odberu
vzoriek odoslaných z nášho pracoviska na genetické vyšetre-
nia. Vyšetrovali sa mutácie EGFR génu z cytologických vzoriek
odobratých počas bronchoskopického vyšetrenia. Po zistení
pozitivity cytologických vzoriek na nemalobunkový karcinóm
sa odosielal materiál na genetickú analýzu na pracovisko Alpha
medical.
materiál a metódy:
Na analýzu EGFR mutácii u nemalo-
bunkového karcinómu sa použil kvantitatívny PCR test certi-
fikovaný EU. Certifikovaný test so schopnosťou zachytiť prí-
tomnosť < 5% u väčšiny indikovaných mutácií v štandardne
vyšetrovanej vzorke s obsahom ≥ 10% nádorových buniek.
Z bioptického materiálu sa detekovala aj patologická expresia
ALK (anaplastic lymphoma kinase) proteinu, asociovaná s ALK
prestavbou, imunohistochemickou analýzou s monoklonálnou
protilátkou Ventana anti-ALK.
výsledky:
V 4 ročnom období boli analyzované vzorky
na výskyt EGFR mutácií od 419 pacientov s nemalobunkovým
karcinómom pľúc. Pozitivita sa zistila v 12,5%. Mužov bolo 306,
žien 113. Všetky analyzované vzorky boli z nemalobunkového
karcinómu, bez selekcie adenokarcinómov. Expresia ALK pre-
stavby sa vyšetrovala u 114 pacientov, pozitívne vzorky sa zistili
u 11 pacienrtov = 9,6%.
diskusia:
Autori rozoberajú z rôzneho pohľadu možnosti
odberu bioptického materiálu, ako aj úskalia, ktoré sa môžu
pridružiť a ich vplyv na validitu analyzovaných vzoriek. Autori
