25
18. 20. ZÁŘÍ 2014 / 18
TH
20
TH
SEPTEMBER 2014 / OLOMOUC
BRONCHOLOGIE DIAGNOSTICKÁ
Pátek 19. 9. 2014 / 10.30–11.30 / Sál Pegasus
Mezi 5473 účastníky ve věku starších 15 let byla celková
prevalence dušnosti v jižní Austrálii 8,9%, přičemž pod 35
let věku byla jen 6,7%, nad 65 let 6,9% (Currow DC, 2009).
Ve Walesu byla prevalence dušnosti ve 32 % u lidí star-
ších 70 let – tíže dle MRC dotazníku 3–5 (Ho SF, 2001),
zatímco ve Francii u 65letých a starších, dokonce u žen
byla v 64 % a u mužů v 58 % (Barberger-Gateau P, 1992
či Huijnen B, 2005) uvádějící u ≥ 70letých mužů 58 %
a 53 % u žen.
Chronická dušnost stupně MRC ≥ 2 byla ve 21 studiích
u 65letých a starších v 36%, při MRC ≥ 3 v 16% a při stupni
MRC ≥ 4 jen ve 4% (Mourik I, 2014).
„Světová“ studie BOLD mezi 9484 účastníky z 15 zemí pro-
kázala prevalenci dušnosti s použitím mMRC dotazníku
ve 27%, vyšší byla při FVC pod 60% náležité hodnoty a také
byla větší u žen než u mužů (Grønseth R, 2014).
závěr:
Dušnost je hlavní příznak kardiorespiračních one-
mocnění s širokou variací výskytu i předpovědních faktorů.
Erdostein ve fenotypově specifické
léčbě CHOPN
Zatloukal J.
Klinika plicních nemocí a TBC, FN a LF UP Olomouc
úvod:
Paušální léčba CHOPN je indikována u každého
symptomatického pacienta s CHOPN. Vedle toho je u pacien-
tů s vyhraněným fenotypem CHOPN indikována fenotypově
specifická terapie. U různých fenotypů CHOPN se přitom
používají různé léky a nefarmakologické postupy. Jedním
z fenotypově specifických léků je erdostein, který se podává
ve stabilní fázi CHOPN u bronchitického fenotypu, u fenotypu
častých exacerbací a u překryvu CHOPN s bronchiektaziemi.
Mimoto se nyní čeká na výsledky velké studie sledující vliv
erdosteinu na četnost exacerbací.
cíl:
Zhodnocení účinku erdosteinu na projevy bronchitidy
a ostatní klinické projevy CHOPN a na četnost exacerbací
CHOPN.
metodika a výsledky:
Do databáze vedené na Plicní
klinice FN Olomouc bylo od poloviny roku 2013 zařazeno 608
pacientů s CHOPN, z nichž 209 dostávalo erdostein v krátko-
dobém nebo dlouhodobém léčebném režimu. Byly analy-
zovány a porovnávány klinické projevy a četnost exacerbací
ve skupině pacientů s CHOPN užívajících erdostein a ve sku-
pině bez léčby erdosteinem. Podle zjištěných výsledků pak
byl hodnocen vliv léčby erdosteinem na klinické projevy a na
četnost exacerbací u pacientů s CHOPN. Výsledky pak byly
porovnány s výsledky z národní databáze pacientů s těžkou
CHOPN.
BRONCHOLOGIE DIAGNOSTICKÁ
Pátek 19. 9. 2014 / 10.30–11.30 / Sál Pegasus
Transbronchiální plicní biopsie u diseminovaných
plicních procesů
Zatloukal J., Kolek V., Václavík A., Jakubec P.,
Losse S., Kultan J., Genzor S.
Klinika plicních nemocí a TBC, FN a LF UP Olomouc
úvod:
Transbronchiální plicní biopsie (TBB) je endosko-
pickou technikou umožňující bioptické vyšetření plicního
parenchymu. Princip TBB spočívá v zavedení bioptických ná-
strojů do periferních oblastí dýchacích cest, které již nejsou
endoskopicky pozorovatelné, a odtud odebrání bioptických
vzorků plic přes stěnu malých bronchů. Transbronchiální
plicní biopsii lze použít k vyšetření difuzních plicních pro-
cesů i ohraničených plicních lézí. Při provádění TBB je výho-
dou možnost skiaskopické kontroly, která umožní cílenější
odběr a lepší orientaci v dýchacích cestách, a tím také vyšší
bezpečnost.
cíl:
Zhodnocení diagnostického přínosu a bezpečnosti
transbronchiální plicní biopsie na souboru pacientů vyšet-
řených na Plicní klinice FN Olomouc.
metodika:
Do souboru byli zařazeni pacienti vyšetřovaní
pro difuzní plicní proces, u nichž byla v době od 1. 1. 2000 do
31. 12. 2013 provedena TBB. Transbronchiální plicní biopsie
byla prováděna standardní technikou, vždy při hospitaliza-
ci a pod přímou skiaskopickou kontrolou. Přínos TBB pro
diagnózu difuzního plicního procesu byl hodnocen jako
zásadní, pokud znamenal potvrzení diagnózy, nebo jako
podporující, pokud výsledek TBB k diagnóze pouze přispěl.
Histologické nálezy z TBB byly hodnoceny v souvislosti
s definitivní diagnózou difuzního plicního onemocnění.
Dále byl hodnocen výskyt komplikací.
výsledky:
Počet provedených TBB od roku 2000 do
roku 2013 postupně narůstal, takže celkem bylo provedeno
1253 transbronchiálních plicních biopsií, z toho v roce 2013
celkem 209 TBB. Celkový diagnostický přínos TBB činil 59,9%,
přitom TBB potvrdila diagnózu (bez nutnosti dalších bioptic-
kých vyšetření) u sarkoidózy v 68% případů, u diseminované
malignity v 62 %, u organizující pneumonie v 64 % a u dvou
případů lymfangioleiomyomatózy ve 100 %. Komplikace TBB
nebyly časté ani závažné, ke vzniku pneumotoraxu došlo
v 4,8 %, obvykle bez nutnosti hrudní drenáže, významnější
krvácení vzniklo u 3,9 % TBB, v žádném případě nedošlo
k úmrtí, arytmii, respiračnímu selhání ani nezvládnutelnému
krvácení.
