19
18. 20. ZÁŘÍ 2014 / 18
TH
20
TH
SEPTEMBER 2014 / OLOMOUC
PNEUMOLOGIE VČERA, DNES A ZÍTRA
Čtvrtek 18. 9. 2014 / 15.15–17.50 / Arcibiskupský palác – Trůnní sál
Inhibitory tyrozinkináz receptoru pro epidermální růstový
faktor, gefitinib, erlotinib a afatinib významně zlepšují kvalitu
života a život prodlužují zejména nemocným s tzv. senzitivními
mutacemi genu pro EGFR.
Podobný přínos představuje i podávání crizotinibu pro
nemocné s translokacemi genů EML-4 ALK a ROS 1. Tato léčba
má sice velmi příznivé spektrum nežádoucích účinků, nicméně
i zde většinou dochází po čase ke vzniku rezistence nádorů
a jejich recidivám. V takových situacích začínají být k dispozici
cílené léky vyšších generací nebo jejich kombinace s chemo-
terapií.
V oblasti zatím většinou neúspěšné nespecifické i specifické
imunoterapie karcinomů plic se objevuje pro některé skupiny
nemocných nadějný postup založený na aplikaci protilátek
anti PD-L 1 a anti PD.
Závěrem je možno připomenout významný pokrok v dia-
gnostice i v terapii zejména nemalobuněčných karcinomů plic,
ke kterému dochází od dob oslavencova působení a kterého
jsme my, kteří se počítáme k jeho žákům, svědky i účastníky.
S tuberkulózou od nepaměti až navěky
Přednáška věnovaná Karlu Stýblovi
Vašáková M.
1
, Kolek V.
2
, Wallenfels J.
3
1
Pneumologická klinika 1. LF UK,
Thomayerova nemocnice Praha
2
Klinika plicních nemocí a tuberkulózy,
FN a LF UP Olomouc
3
Národní jednotka dohledu nad tuberkulózou,
Nemocnice Bulovka, Praha
Jednou z nejvýraznějších postav české pneumologie, která
se uplatnila v boji proti tuberkulóze (TB), a to v celosvětovém
měřítku, byl jistě Karel Stýblo. V 50. a 60. letech působil v Praze,
kdy pracoval mimo jiné ve Výzkumném ústavu tuberkulózy
a respiračních nemocí (VÚTRN), ale od roku 1966 byl pověřen
vedením nové Výzkumné jednotky dozoru nad tuberkulózou
v Haagu, v Holandsku, kde již zůstal zakotven jak pracovně,
tak i státní příslušností. V 70. letech začal studovat možnosti
kombinované léčby antituberkulotiky (AT), což vyústilo v průkaz
efektivity systému zkrácené intezivní léčby Directly Observed
Treatment – Short Course (DOTS), který se stal celosvětovým
modelem efektivní léčby TB uznaným Světovou zdravotnickou
organizací (WHO) v r. 1991, čímž posunul celosvětový boj proti
této nemoci do zcela nové dimenze.
Navzdory faktu, že původce TB,
Mycobacterium tuberculosis
,
byl odhalen před více než stoletím a více než 50 let již máme
k dispozici základní řadu léků pro léčbu této nemoci, předsta-
vuje TB i nadále celosvětovou hrozbu jak počtem nakažených
a nemocných, tak i mortalitou. WHO udává, že na TB ročně
umírá 1,45 milionů lidí.
Infikováno je 1,9 miliard a asi 8,8 milionů
ročně onemocní (údaj z roku 2010). Z těchto nemocných je
1,1 milionů zároveň HIV pozitivních. Epidemiologická závažnost
TB spočívá v chronickém průběhu nemoci, dlouhém trvání léč-
by, nedostupnosti preventivních opatření a léčby v oblastech
světa, kde vládne hlad a chudoba. V České republice je situace
v oblasti TB podstatně optimističtější, počet nových případů
stále klesá. V roce 2012 bylo hlášeno do registru TB ČR celkem
611 onemocnění TB všech forem a lokalizací
a jejich recidiv
(5,8 onemocnění/100 000 obyvatel). Pro udržení trendu stálého
poklesu nových případů je však potřeba na TB i nadále myslet,
aby byli nemocní včas diagnostikováni, izolováni a léčeni. TB
může postihnout kterýkoliv orgán, plíce jsou však postiženy
dominantně. Nejzávažnějším zdrojem TB nákazy je nemocný
člověk, hlavně ten, který vylučuje mykobakterie prokazatelné
přímo mikroskopicky. Inkubační doba je 4 týdny až 2 roky od
skončení expozice. Infekce TB může probíhat klinicky manifestní
nebo latentní formou. Z infikovaných osob onemocní během
života méně než 10%. Nejčastější branou vstupu infekce a ma-
nifestace TB jsou plíce, TB však může sekundárně postihnout
i řadu jiných orgánů a tkání. Objektivní nález je u TB často velmi
chudý nebo nespecifický. Pouze v pokročilých fázích TB je
patrný výrazný váhový úbytek až kachexie. Radiologický nález
plicní TB bývá charakteristický, ale nikoliv specifický. Průkaz
TB se opírá o mikrobiologické vyšetření, a to hlavně pozitivní
kultivaci mykobakterií z různých materiálů – sputa, aspirátu či
výplachu získaného při bronchoskopickém vyšetření, z výpo-
tku, mozkomíšního moku nebo jiné tělní tekutiny. Léčba AT je
kombinovaná, dlouhodobá a kontrolovaná. Minimální účinná
doba podávání AT je 6 měsíců a v případě multirezistentní TB
dokonce nejméně 2 roky, u některých nemocných je nutná
kromě medikamentózní léčby i léčba chirurgická.
Vzhledem k tomu, že TB postihuje převážně skupiny obyva-
tel s nízkým příjmem a sociálním statutem, případně nemocné
vystavené specifickým léčebným postupům, je třeba, aby byla
prevence zaměřena hlavně na tyto jedince a sociální skupiny.
BCG vakcinace je v ČR od roku 2011 selektivní, tzn. že jsou
očkováni pouze rizikoví novorozenci. Vzhledem k tomu, že
BCG vakcina poskytuje pouze nekompletní a vysoce variabilní
ochranu proti TB a navíc má závažné nežádoucí účinky, je snaha
o konstrukci vakciny nové. Ruku v ruce s vývojem nové vakciny
jde i snaha o syntézu nových, účinnějších, antituberkulotik (be-
daquilin, delamanid), které dokáží působit i na multirezistentní
tuberkulózní bacily.
VýznamMUDr. Tománka pro českou
bronchologii, její současný stav a možnosti
dalšího rozvoje
Marel M.
Pneumologická klinika 2. LF UK a FN v Motole, Praha
MUDr. Antonín Tománek se narodil 8. 7. 1913 ve Frýdku
Místku. Po promoci, v roce 1939, se věnoval otorynolaryngo-
logii, do roku 1952 pracoval na ORL oddělení nemocnice Na
Bulovce. V roce 1946 byl na bronchologickém školení u profe-
sora Lemoina v Paříži. Od roku 1953 do své smrti byl vedoucím
bronchologické ambulance Výzkumného ústavu tuberkulózy
a respiračních nemocí (VÚTRN) Na Bulovce. Jeho nejbližšími
spolupracovníky byl MUDr. Stýblo, MUDr. Fišer a MUDr. Helbich.
Prim. Tománek provedl přes 30 000 bronchoskopií
a 3 000 bronchografií, byl dlouholetým členem výboru
