24
18. 20. ZÁŘÍ 2014 / 18
TH
20
TH
SEPTEMBER 2014 / OLOMOUC
NEMOCI S BRONCHIÁLNÍ OBSTRUKCÍ I
Pátek 19. 9. 2014 / 9.30–10.30 / Sál Pegasus
astma a výsledkem byla nová globální strategie péče o astma.
V České republice jsme my alergologové a pneumologové
reagovali vytvořením České iniciativy pro astma (ČIPA o.p.s.)
a vydáním Strategie diagnostiky, prevence a léčby průduško-
vého astmatu. Přihlásili jsme se tak k uvedení globální strategie
do praxe v ČR nejenom u specialistů, ale také v primární péči.
Bylo to v době, kdy jsme všichni byli ještě v zajetí „orgánového“
pohledu v naší činnosti. Období téměř dvaceti let posunulo naši
teorii i praxi výrazně dopředu. Studium patogeneze astmatu
definovalo nové fenotypy astmatu, až k současnému poznání
„přesahu“ astmatu a CHOPN. Postupně jsme došli k poznání
toho, že v patologii astmatu jde o systémové děje vyžadující
komplexní přístupy.
Přijali jsme nová mezinárodní doporučení. V alergologii
a klinické imunologii byla před rokem vydána nová „hypotéza
alergie – hypotéza biologické různorodosti“, která nás poučuje
o vlivu faktorů životního prostředí a o „genovém přesahu“
s vlivem na nové fenotypy respiračních nemocí. Alergologie
a klinická imunologie se opírá přitom o své imunologické ko-
řeny a nabízí nové imunomonodulační a imunoterapeutické
cesty. Posledním projektem Evropské unie, který navazuje na
biologickou různorodost je
airWaYs-icps
(Integrated Care
Pathways for Airways Diseases). S iniciativou přišla skupina
alergologů kolem iniciativy ARIA (alergická rýma a její vliv na
astma) a vyzývá ke zvýšené pozornosti na chronická respirační
onemocnění jako hlavní nepřenosná alergická i nealergická
chronická onemocnění. Zahrnuje populaci všech věkových
skupin. Je to
výzva k integrovanémezioborové péči
. Nestor
našeho oboru prof. Ctirad John zdůrazňuje potřebu pochopení
našeho oboru jako „oboru imunobiologie s filozofií celistvosti
v biologii a biomedicíně“. To je vzkaz nás-alergologů a klinických
imunologů Vám pneumologům.
Distribuce klinických fenotypů v populaci
těžké CHOPN (první analýza dat z Celostátní
výzkumné databáze)
Koblížek V., Zatloukal J., Plutinský M., Hejduk K.,
Zbožínková Z, Kocova E., Praus R., Vytřísalová M.,
Hronek M., Kovařík M., Neumannová K.,
Kopecký M., Jarkovský J., Švancara J., Pavlíková L.,
Konečný T., Orban M., Popelková P., Dvořák T.,
Pauk N., Sobotík O., Marel M., Vlachová A.,
Šnelerová B., Šafránek P., Heribanová L., Musilová P.,
Majerčiaková M., Vencálek T., Kolek V., Dušek L.
Tým Celostátní výzkumné databáze těžké CHOPN
(viz webové odkazy)
úvod:
CHOPN je heterogenní syndrom postihující pri-
márně plíce a dolní dýchací cesty. Detailní informace o vý-
skytu jednotlivých klinických fenotypů v populaci nemoc-
ných chybí.
cíl:
Fenotypická analýza dále neselektované kohorty
konsekutivních nemocných s těžkým stupněm bronchiální
obstrukce zařazených do Celostátní výzkumné databáze
CHOPN.
metodika:
Neintervenční observační prospektivní mul-
ticentrická výzkumná databáze CHOPN zaměřená na sběr
a analýzu dat o CHOPN subjektech s post-bronchodilatační
hodnotou FEV1 ≤ 60%. Více údajů na webu – níže.
výsledky:
V prvních šesti měsících fungování Databáze
jsme ve dvanácti centrech zařadili a vstupně vyšetřili 190 osob
s těžkou formou CHOPN (průměrný věk 67 let, 77,4% mužů,
8,4% nekuřáků s jinými riziky, průměrná hodnota post-BDT FEV1
42%). V rámci nemocných s tímto stupněm bronchiální ob-
strukce byly nalezeny všechny čtyři CHOPN kategorie (A 5,8%,
B 20%, C 11% a D 63,2%). Klinicky zjevný fenotyp byl nalezen
u všech nemocných (více než jeden byl pak lékařem identifi-
kován téměř v polovině všech případů – 44%). Kromě dvou
nejčastějších fenotypů (bronchitického a emfyzematického)
detailní analýza klinických dat přinesla důkazy pro přítomnost
dalších variant nemoci: 23,2% osob bylo identifikováno jako
frekventní exacerbátoři, 11,1% subjektů jsme mohli označit za
nemocné s ACOS, 8,9% trpělo kachexií a 2,1% pacientů mělo
klinické známky bronchiektázií asociovaných s CHOPN. Některé
fenotypy jsou signifikantně asociovány s přítomností určitých
komorbidit: více kardiálních komorbidit a četnější projevy si-
multánního postižení horních dýchacích cest u bronchitiků,
četnější přítomnost osteoporózy u emfyzematiků. Také klinické
parametry jsou odlišné u osob s různými formami CHOPN: nižší
KCO a těžší stupeň ponámahové desaturace u emfyzematiků.
Hlenové otázky obsažené v dotazníků CAT byly v našem sou-
boru spojeny s přítomností bronchitického fenotypu.
závěr:
Již předběžná analýza vstupních dat z naší výzkumné
Databáze ukazuje na variabilitu klinických parametrů u nemoc-
ných s těžkou formou CHOPN. Praktické dopady by mohlo mít
například využití částí dotazníků CAT při identifikaci některých
fenotypů.
Data podpořena partnery projektu a grantovou podporou
(viz odkaz
/).
Epidemiologie dušnosti
Vondra V.
1
, Malý M.
2
1
Plicní a alergologické oddělení Praha 5, Smíchov
2
Státní zdravotní ústav, Praha
cíl:
Přehled prevalence dušnosti v obecné populaci a při
onemocnění různé etiologie.
materiál:
Přehledné i cílené studie o výskytu dušnosti v po-
pulaci – podle mezioborového pohledu věku, pohlaví, tíže duš-
nosti, regionálních odlišností a rozboru prevalencí podle skupin
nemocí a stavů. Použita jsou též abstrakta ze sjezdů ERS a ATS.
metody:
Metody získávání údajů v dané populaci jsou po-
psány i statisticky zpracovány. Odpovídají cílům studií i daným
metodám příslušného dekádního období publikace. Nejčastěji
byl používán dotazník lékařské výzkumné rady (MRC) nebo
jeho modifikace (mMRC).
obecné výsledky:
Ve všeobecné populaci se chronická dušnost (tj. trvající
více než 1 měsíc) vyskytla zhruba v 10% (BMC public he-
alth 2011).
