31
18. 20. ZÁŘÍ 2014 / 18
TH
20
TH
SEPTEMBER 2014 / OLOMOUC
BRONCHOLOGIE TERAPEUTICKÁ
Pátek 19. 9. 2014 / 13.00–14.00 / Sál Pegasus
Komplikace v intervenční bronchologii
Kolek V.
Klinika plicních nemocí a tuberkulózy,
FN a LF UP Olomouc
úvod:
Při definici intervenční bronchologie musíme vzít
v úvahu, že vlastně intervencí je každý bronchoskopický vý-
kon. Více intervenční je obecně výkon terapeutický a ještě více
pak každý specifický výkon spojený s desobliterací, implantací
např. protézy, překrytí píštěle nebo bronchiální volum-redukce.
Náročnější výkony znamenají také zvýšení rizika komplikací. Při
bronchoskopii je základní činností „neintervenční“ pozorování,
a to buď bílým světlem – dnes už většinou v kvalitě full HD,
pomocí autofluorescence, úzkého svazku světla (narrow band
imaging), ultrazvuku (EBUS) nebo alveoloskopie (konfokální
fluorescenční endomikroskopie). Další činností je provádění
odběrů, a to od zcela minimálních intervencí, jako je otiskový
microsampling (microprobe), BAL, miniBAL, protected BAL, brush,
nebo protected brush. Náročnější je perbronchiální punkce
a forceps biopsie (bronchus biopsie, transbronchiální biopsie
plic -TBB nebo kryobiopsie). Pojem „intervenční bronchologie“ se
někdy kryje s pojmem terapeutická bronchologie, která používá
klasické metody (odsávání hlenu, extrakce cizích těles, resekce
nádorů, stavění krvácení, dilatace). Častěji se pojem „intervenční
bronchologie“ rezervuje pro novější metody používající energe-
tické systémy pro provádění rekanalizace (laser, elektrokauter,
plasmabeamer, kryoterapie, brachyterapie, fotodynamická te-
rapie) nebo rekonstrukční výkony (stenty, lepení píštělí, termo-
plastika) a volumredukce (chlopně, stenty, koily, pára).
cíl:
Posoudit komplikace u různých intervenčních výkonů
v dolních dýchacích cestách.
metodika:
Práce se zabývá nejčastějšími komplilkacemi
během intervenční bronchologie prováděné v olomouckém
pracovišti v letech 2003 až 2013. Toto pracoviště provádí víc
než 1700 bronchoskopií ročně, které se zaznamenávají do elek-
tronické databáze, má 24hodinovou bronchologickou službu
pro dospělé i děti a provádí také punkční zákroky a drenáže.
Během sledované doby bylo provedeno 2018 intervenčních
výkonů, bylo to 1008 laserových resekcí, 582 brachyterapií, 417
implantací stentů a 11 kryoterapií. Terapie se týkala 122 cizích
těles, 84 benigních tumorů a 63 různých typů píštělí. V ostat-
ních případech šlo o stenózující benigní a maligní procesy
ve velkých dýchacích cestách. V práci jsou uvedeny kazuistiky
typických komplikací, se kterými jsme se setkali.
diskuse:
Výskyt komplikací je ovlivněn závažnosti a příči-
nou postižení dýchacích cest, typem prováděného výkonu,
celkovým stavem pacienta, průběhem a volbou anestezie a ta-
ké zkušeností pracoviště. Komplikace lze rozdělit na lokální: kr-
vácení, pneumotorax, pneumomediastinum bronchospazmus,
lokalizovaná obstrukce a celkové: kardiální vaskulární (CMP, EP)
metabolické toxoalergické reakce, bakteriemie, přenos infekce
(mykobakterie) nebo respirační insuficience. Specifické kom-
plikace stentů jsou kolonizace, mukostáza (obstrukce, infekce),
migrace, granulace (benigní i nádorové), méně často zlomení,
hoření nebo perforace trachey či bronchu.
závěr:
Pro snížení komplikací při výkonu je třeba zajistit
dobré personální, přístrojové a prostorové vybavení pracovi-
ště. Je důležitá optimální spolupráce s anesteziology), zázemí
hrudní chirurgie. Pro snížení komplikací po výkonu jsou důležité
bronchoskopické, radiologické a spirometrické kontroly a pra-
videlný kontakt s pacientem.
Práce byla podpořena grantem IGA MZ ČR NT/13569.
Aspirace v septiku tonoucího dítěte, akutní
koronární syndrommladého muže po
transbronchiální plicní biopsii, úspěchy a omyly
bronchoskopické volumredukce aneb pestrý
kaleidoskop z hradecké nemocnice
Koblížek V.
1
, Ruta J.
1
, Kočová E.
2
1
Plicní klinika FN a LF UK Hradec Králové
2
Radiologická klinika FN a LF UK Hradec Králové
úvod:
Bronchologické techniky jsou radostí a zábavou
pneumologů. Většina plicních lékařů se totiž ráda dívá do
průdušek svých pacientů, někdy raději než na pacienty samé.
cíl:
Stručné obrázkové sdělení čtyř zajímavých a poučných
aktuálních případů z bronchologického pracoviště hradecké
kliniky.
metodika a výsledky:
Prvním případem je tříleté děvčátko,
které si hrálo na poklopu septiku, po pádu do odpadní jímky
bylo po cca 10–15 minutách vytaženo laickými zachránci a léka-
ři RZP byla následně provedena orientační laváž plic. Následně
byla dívka přivezena na JIP Dětské kliniky a bronchologicky
ošetřena (postupnou laváží všech plicních segmentů). Druhým
případem je mladý, dosud zdravý muž, s plicním infiltrátem
nejasného původu. Během rutinního provádění transbronchi-
ální plicní biopsie v celkové anestezii (lokální nemocný neto-
leroval) došlo krátce po oplachu krvácejícího místa ledovým
fyziologickým roztokem s malýmmnožstvím Sanorinu k náhlé
změně tvaru EKG monitorační křivky, následně k bradykardii,
hypotenzi a srdeční zástavě s nutností cca 1–2minutové kar-
diopulmonální resuscitace na bronchologickém sále. Následné
pečlivé kardiologické vyšetření stav uzavřelo jako prolongovaný
koronární spazmus neznámé etiologie. Třetí a čtvrtý případ
přinášejí popis osudů nemocných s pozitivní a negativní reakcí
na implantaci intrabronchiálních chlopní zaváděných z indikace
těžkého plicního emfyzému (neindikovaného k operační léčbě).
závěr:
Bronchologie je skutečně perlou pneumologie.
Před každým výkonem je třeba zdravé sebevědomí a současně
hodně pokory.
Endobronchiální léčba píštěle u nemocných
neindikovaných k operačnímu výkonu
Kultan J., Kolek V., Grygárková I.
Klinika plicních nemocí a tuberkulózy FN a LF UP Olomouc
cíl práce:
Prezentujeme dva případy nemocných po
prodělané pravostranné pneumonektomii pro malignitu.
U obou dvou došlo v následném období ke vzniku píštěle
