36
18. 20. ZÁŘÍ 2014 / 18
TH
20
TH
SEPTEMBER 2014 / OLOMOUC
INTERSTICIÁLNÍ PLICNÍ PROCESY
Pátek 19. 9. 2014 / 15.30–16.30 / Sál Pegasus
ců s primární nebo sekundární poruchou imunitního systému.
Plicní komplikace jsou prediktivním faktorem špatné prognózy
nemocných s CVID.
Existuje syndrom (mladého) českého
pneumologa?
Šterclová M.
1
, Sobh E.
2
, Vašáková M.
1
1
Pneumologická klinika 1. LF UK a TN,
Thomayerova nemocnice, Praha
2
Chest Department, Al-Zahraa University Hospital,
11517 Al-Abbaseya, Cairo, Egypt
situace 1:
Eman se narodila ve finančně dobře situované
muslimské rodině v Egyptě. Od mládí se chtěla stát lékař-
kou, proto absolvovala vysokou školu zaměřenou pouze na
vzdělávání mladých žen v Káhiře. Jelikož studium na vysoké
škole a následnou předatestační přípravu si zájemce musí
uhradit, byla dobrá finanční situace její rodiny velkou výho-
dou. Po promoci zahájila postgraduální přípravu v nemocnici
pro muslimské ženy, kde strávila několik let jako všeobecná
lékařka, posléze jako pneumoložka. Za velké finanční pod-
pory svojí rodiny dokončila 6leté postgraduální vzdělávání
a získala specializaci v plicním lékařství. V Egyptě neexistuje
jiná možnost vědecké kariéry než spolupráce s průmyslem
či přímá finanční účast zájemce. Eman tedy poprosila svoji
rodinu o další peněžní podporu a začala se zabývat mutacemi
genů pro telomerázu u nemocných s plicními chorobami.
Ve volném čase vede poradnu pro odvykání závislosti na
tabáku, pořádá setkání pacientů s CHOPN zaměřené na boj
s nikotinizmem a nácvik inhalačních technik a vede kampaň
zaměřenou na častější diagnostiku plicních nemocí u mus-
limských žen.
situace 2:
Není třeba uvádět jméno nebo iniciály, příběh
se může odehrávat na jakémkoliv českém fakultním pracovišti.
Studium na vysoké škole není dosud v ČR zpoplatněno. Za
těchto příznivých podmínek dokončí český medik lékařskou
fakultu a při troše štěstí nebo dobré vůle je přijat na interní
oddělení, odkud po čase odchází na plicní oddělení nebo
rovnou na plicní oddělení. Předatestační přípravu nehradí.
Vedoucí lékař nabízí kolegovi postgraduální studium (Ph.D.),
protože to však představuje práci navíc a nepřináší to žádné
finanční výhody, mladý kolega odmítá buď rovnou, nebo se
sice ke studiu hlásí, po několika letech však s nulovými výsled-
ky Ph.D. přerušuje na neurčito. Aktivní účast na vzdělávacích
akcích odmítá, neboť pro něj představuje práci navíc bez
peněžité odměny, stejně tak prezentaci výsledků vlastní práce
v písemné podobě. nebo aktivní účast na zahraničních akcích,
byť většina organizátorů nabízí mladým lékařům výrazně nižší
registrační poplatky. Po složení atestační zkoušky odchází do
soukromého sektoru, který nabízí jiné platové podmínky než
klinická pracoviště.
Samozřejmě výše zmíněný model neplatí pro všechny mla-
dé české pneumology, neboť ale na druhé straně není vzácný,
položme si otázku, co může další vzdělávání, případně vědecká
práce mladému pneumologovi přinést:
Náhled na metody, kterými se zkoumá patogeneze chorob
včetně modelů, umožní vytvořit si vlastní názor na data
předkládaná v odborné literatuře.
Kombinace kliniky a výzkumu může snížit riziko vzniku
syndromu vyhoření.
Kontakt s dalšími odborníky v oboru a návštěva na jiných
pracovištích může být jak inspirující, tak odstrašující a může
poukázat na rezervy domácího prostředí.
Spolupráce s dalšími pracovišti může přinést benefit jak
z klinického hlediska (zavedení nových diagnostických a lé-
čebných metod, možnosti konzultací svízelných případů),
tak z výzkumného hlediska (využití jinak nedostupných
metod).
Učení, vykročení ze zavedeného stereotypu a poznání jiných
možností snižuje částečně riziko, že se lékař začne rutinně
dopouštět omylů (nevědomost vlastní neznalosti a vlastních
limitů) nebo nevyužije všechny možnosti potenciálně přínos-
né pro pacienta (tzv. neznámé neznámé) (Projekt Q-cubed
program The University of Arizona Health Sciences Center,
Tuscon, Arizona).
Biomarkery u intersticiálních plicních procesů.
Mohou být užitečné?
Vašáková M., Šterclová M., Palúch P.
Pneumologická klinika 1. LF UK, Thomayerova nemocnice,
Praha
Biomarker je definován jako jedinečná biochemická, gene-
tická nebo molekulární charakteristika nebo substance, která
je indikátorem specifické biologické situace nebo procesu.
Biomarkery hrají v humánním lékařství stále větší roli a v řadě
oborů již považujeme vyšetření biomarkerů za zcela běžné,
zvláště v oblasti onkologie (nádorové markery). Tak jak roste
poznání patogeneze intersticiálních plicních procesů, jsou
objevovány postupně i biomarkery související s jednotlivými
patogenetickými pochody, a to od alveolárního poškození přes
zánět až po fibroproliferaci. Biomarker, aby byl klinicky dobře
a opakovaně použitelný, by měl být dobře dostupný. V případě
intersticiálních plicních procesů je nejlepší dostupnost biomar-
kerů přímo z plicní tkáně, a to metodou bronchoalveolární
laváže (BAL), tu však nemůžeme provést u všech pacientů
a u těch, kde jí provést můžeme, ji většinou provádíme pouze
jednou. Některé z biomarkerů se však dostávají i do krevního
oběhu, a to přímo průnikem přes stěnu narušeného alveolu,
zvýšenou produkcí pneumocyty II. typu při jejich zvýšeném
počtu a snížením clearance těchto molekul z krevního oběhu.
Biomarkery spojené s intersticiálními plicními procesy dě-
líme dle místa jejich vzniku na epiteliální a cytokiny a jiné se-
rologické markery. Z epiteliálních markerů jsou potenciálními
vhodnými biomarkery surfaktantové proteiny (SP-A, SP-B, SP-C
a SP-D), mucinové antigeny, a to Krebs von den Lungen (KL) -6,
sekretorický protein Clarových buněk- CC 16, cytokeratin 19
a nádorové markery sialyl Lewis a (CA 19-9) a sialyl lewis x
(SLX). Tyto markery značí často alveolární poškození a jsou
