42
18. 20. ZÁŘÍ 2014 / 18
TH
20
TH
SEPTEMBER 2014 / OLOMOUC
HRUDNÍ CHIRURGIE I
Pátek 19. 9. 2014 / 9.30–10.30 / Sál Centaurus
HRUDNÍ CHIRURGIE I
Pátek 19. 9. 2014 / 9.30–10.30 / Sál Centaurus
Sledování vývoje histologických typů, stadií
onemocnění a operability bronchogenního
karcinomu na Klinice plicních nemocí a tbc FN
Olomouc v letech 1993–2013
Grygárková I.
1
, Kolek V.
1
, Kultan J.
1
, Neoral Č
2
,
Bohanes T.
2
, Szkorupa M.
2
, Škarda J.
3
, Tichý T.
3
1
Klinika plicních nemocí a tbc
2
I. chirurgická klinika
3
Ústav klinické a molekulární patologie
FN a LF UP Olomouc
Je sledován počet pacientů s nově diagnostikovaným
bronchogenním karcinomem, počet jednotlivých histolo-
gických stadií a operabilita onemocnění na Klinice plicních
nemocí a tbc FN a LF UP Olomouc za posledních 21 let (1993–
2013). Detailněji je zpracováno období 1999–2013. Zatímco
v r. 1999 byl diagnostikován bronchogenní karcinom u 138
nemocných, od roku 2008 se tento počet pohybuje kolem
200 nových pacientů ročně. Malobuněčný karcinom nepře-
sahuje 20% z celkového počtu pacientů s bronchogenním
karcinomem. Ve skupině nemalobuněčných karcinomů plic
byl v minulých letech nejčastěji zastoupen spinocelulární
karcinom, ale je patrný postupný nárůst nemocných s ade-
nokarcinomem, který je na naší klinice od r. 2011 nejčastějším
histologickým typem nemalobuněčného plicního karcinomu
a představuje více než 50% všech nemalobuněčných plicních
karcinomů. Lze to přičíst zlepšení diagnostiky, více než 90%
pacientů má diagnózu doloženou histologicky. Operability na
20% jsme poprvé dosáhli v r. 1999 (21%), jistě i v souvislosti
s používáním neoadjuvantní chemoterapie. Od té doby se
operabilita stále pohybuje kolem 20%. Problémem zůstává
časná diagnostika onemocnění. Nejpočetnější skupinu (více
než 70%) tvoří nemocní s pokročilým nebo generalizovaným
onemocněním, tedy st. IIIB a IV. Je zřejmé, že nárůst diagnos-
tikovaných pacientů v resetovatelných stadiích onemocnění
by vedl ke zvýšení operability, a tím i zlepšení celkového
přežití nemocných.
Karcinom plic – stadium IIIa – pohled chirurga
Lischke R., Šimonek J., Stolz A., Pozniak J.,
Kolařík J., Schützner J., Pafko P.
III. chirurgická klinika 1. LF UK a FN Motol, Praha
Cílem je předložit koncept chirurgické péče o pacienty
s bronchogením karcinomem ve stadiu IIIa a ve sdělení budou
diskutována tato témata:
Definice stadia III nemalobuněčného karcinomu plic
ve vztahu k chirurgické léčbě
Chirurgická diagnostika v rámci stagingu – význam me-
diastinoskopie
Multimodální léčba stadia III
Indukční terapie a kdy indikovat operaci
Chirurgická diagnostika v rámci restagingu – význam re-
mediastinoskopie
Posouzení operability
Chirurgie lokálně pokročilého karcinomu plic – T4N0-1M0
Kdo by měl tyto pacienty operovat a kde?
Jaký by měl být proveden operační výkon?
Věříme, že diskuze na tato témata mohou zlepšit kvalitu
péče o pacienty s karcinomem plic a zvýšit operabilitu karci-
nomu plic v ČR.
Chirurgie stadia III nemalobuněčné plicní
rakoviny: T4 versus N2
Klein J., Duša J., Anděl J.
Onkologická klinika LF UP a FN Olomouc
Chirurgické oddělení KNTB Zlín, a.s.
Stadium III nemalobuněčné plicní rakoviny je velmi ne-
stejnorodé, rozdílný přístup vyžadují centrální nádory bez
postižení uzlin, jiná je problematika tumorů s mediastinální
lymfadenopatií.
Autoři ve svém sdělení prezentují aktuální pohled na úskalí
diagnostiky, stagingu a resekční léčby ve stadiu III nemalobu-
něčné plicní rakoviny, komentují otázku posouzení lymfade-
nopatie mediastina cestou neinvazivních, miniinvazivních
či chirurgických postupů, zmínka je věnována i restagingu
po indukční terapii. Stadium III je obvykle řešeno kombino-
vanými protokoly, jen malé procento nemocných potřebuje
rozvahu mimo rámec typické resekce (lobektomie či pneu-
monektomie). Na vybraných kazuistikách je prezentována
problematika rozšířených plicních resekcí a relevantní lymfa-
denektomie s důrazem na definované parametry kompletní
resekce. Rozprava je věnována indukční i adjuvantní terapii
a parametrům predikujícím či monitorujícím efekt lokální či
systémové léčby.
Autoři ve svém sdělení poukazují na překvapivý benefit
nemocných po resekcích negeneralizovaných T4 nádorů. Také
u nemocných s mediastinální lymfadenopatií lze v kombinova-
ných protokolech zaznamenat přijatelné dlouhodobé přežití.
Zcela na závěr je třeba připomenout, že operace může být
přijatelnou paliací například u krvácejících či abscedovaných
tumorů.
Podpořeno grantem IGA MZ ČR NT 14406/2013.
