51
18. 20. ZÁŘÍ 2014 / 18
TH
20
TH
SEPTEMBER 2014 / OLOMOUC
HRUDNÍ CHIRURGIE III
Pátek 19. 9. 2014 / 14.30–15.30 / Sál Centaurus
postižení plicního parenchymu. Dynamická hyperinflace byla
přítomná u obou základních klinických fenotypů.
Na základě uvedených výsledků kvantitativní CT denzito-
metrie plicního parenchymu umožňuje přesnější kvalifikaci
fenotypu CHOPN a je těsně spojena s tolerancí fyzické zátěže,
zejména se sníženou kardiovaskulární funkcí. Na míru postižení
plicního parenchymu lze navíc poměrně spolehlivě usuzovat
podle výsledků základních vyšetření plicních funkcí (RV, TL
CO
).
Adherence k léčbě u pacientů s těžkými formami
CHOPN – pilotní výsledky z české multicentrické
databáze
Vytřísalová M.
1
, Koblížek V.
2
, Toušková T.
1
,
Jarkovský J.
3
, Hejduk K.
3
, Zatloukal J.
4
,
Plutinský M.
5
, Šafránek P.
6
, Novotná B.
2
,
Kopecký M.
2
, Marel M.
7
, Vlachová A.
7
,
Majerčiaková M.
8
, Popelková P.
9
, Musilová P.
10
,
Šnelerová B.
11
, Heribanová L.
12
, Vencálek T.
13
1
Katedra sociální a klinické farmacie Farmaceutické
fakulty UK, Hradec Králové
2
Plicní klinika FN a lékařské fakulty UK, Hradec Králové
3
Institut biostatistiky a analýz, Masarykova univerzita, Brno
4
Klinika plicních nemocí a tuberkulózy, Fakultní
nemocnice Olomouc
5
Klinika nemocí plicních a tuberkulózy, Fakultní
nemocnice Brno
6
Klinika pneumologie a ftizeologie, Fakultní nemocnice
Plzeň
7
Pneumologická klinika, Fakultní nemocnice v Motole,
Praha
8
Plicní oddělení, Krajská nemocnice T. Bati, Zlín
9
Klinika tuberkulózy a respiračních nemocí, Fakultní
nemocnice Ostrava
10
Plicní oddělení, Nemocnice Jihlava
11
Plicní oddělení, Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem
12
Pneumologická klinika, Thomayerova nemocnice, Praha
13
Plicní oddělení, Krajská nemocnice Liberec
úvod:
Adherence pacienta k dlouhodobé léčbě chro-
nických onemocnění významně ovlivňuje terapeutickou
hodnotu předepsaných léčiv. U pacientů s CHOPN je zásadní
především kvalitativní aspekt adherence k léčbě – inhalační
technika.
cíl:
Cílem pilotní analýzy adherence u pacientů s těžkými
formami CHOPN zařazených do České multicentrické databáze
bylo (1) zjistit míru adherence pacientů k léčbě a (2) studovat
vztahy mezi adherencí k léčbě a sociodemografickými a zdra-
votními charakteristikami.
metodika:
Technika inhalace (5 po sobě jdoucích kroků
aplikace u každého typu inhalátoru) byla hodnocena přímým
pozorováním pacienta během vstupního vyšetření. Správnost
provedení každého kroku byla definována v souladu s přísluš-
ným SPC přípravku a vždy vyjádřena dichotomicky – správně/
špatně. Pacienti užívající inhalační kortikosteroidy (iKS) byli
dotazováni na výplach úst po jejich aplikaci. Dále byl použit
dotazník Morisky Medication Adherence Scale 4 (MMAS-4),
který pomocí 4 jednoduchých otázek ukazuje na adherenci
k dlouhodobé léčbě obecně.
výsledky:
V kohortě 190 pacientů průměrného věku 67
let byly nejčastějšími typy inhalátorů HANDIHALER (72,8%
pacientů), klasický pMDI (72,2%) a AEROLIZER/BREEZHALER
(61,4%). Více než dvě třetiny pacientů byly léčeny kombinací
různých typů inhalačních systémů. Téměř polovina pacientů
neprovádí správně výdech před inhalací, což se ukázalo u ka-
ždého ze sledovaných typů systémů. Vlastní inhalace (správný
nádech) je problematická u více než 40% pacientů, kteří in-
halují lék v klasických pMDI. U práškových forem je většinou
zvládána lépe. Téměř dvě třetiny pacientů uvádí, že si ústa
po aplikaci iKS vyplachují vždy. Nižší adherence k inhalační
technice byla spojena s výraznější depresivní symptomatologií
a častějším výskytem exacerbací. Obecná adherence na zá-
kladě dotazníku MMAS-4 byla vysoká (přibližně 90%).
závěr:
Inhalační technika není správná u více než poloviny
pacientů, což souvisí s horší kompenzací onemocnění. Chyby
ve vlastní inhalaci (typ nádechu) se vyskytují častěji při užívání
pMDI. Nejčastější chybu u všech typů systémů dělají pacienti
ve výdechu před samotnou inhalací. Adherence na základě
vlastní výpovědi pacienta byla relativně vysoká.
HRUDNÍ CHIRURGIE III
Pátek 19. 9. 2014 / 14.30–15.30 / Sál Centaurus
Transplantace plic v ČR – 15 let, 200
transplantací
Šimonek J.¹, Pozniak J.¹, Schützner J.¹, Kolařík J.¹,
Pafko P.¹, Fila L.², Kuzma M.², Lischke R.¹
¹III. chirurgická klinika I. LF UK a FN Motol, Praha
²Plicní klinika II. LF UK a FN Motol, Praha
Transplantace plic je po selhání veškeré konzervativní léčby
jedinou léčebnou možností pro velkou řadu pacientů v ko-
nečné fázi jejich plicního onemocnění a představuje pro ně
jedinou naději na lepší přežití a zlepšení kvality života. Během
posledních dvou dekád se výsledky po transplantaci plic vý-
razně zlepšily díky podstatnému snížení bezprostřední poope-
rační a perioperační mortality, které byly výsledkem zlepšené
operační techniky, pokroků v anesteziologických postupech
