59
18. 20. ZÁŘÍ 2014 / 18
TH
20
TH
SEPTEMBER 2014 / OLOMOUC
PNEUMOONKOLOGIE
Pátek 19. 9. 2014 / 9.30–10.30 / Sál Perseus
SESTERSKÁ SEKCE
dále nalezeny epiteloidní buňky, a to celkem u 30 pacientů.
Statisticky byl hodnocen vztah lymfocytární a neutrofilní +
eosinofilní alveolitidy ke sledovaným funkčním parametrům,
radiologickým stadiím onemocnění, kuřáctví a vývoji one-
mocnění za období 2 a 3 roky.
závěry:
Hodnocení diferenciálního rozpočtu buněk v BALTe
u sarkoidózymá diferenciálně diagnostický význampři vyšetřování
intersticiálních plicních procesů. Zvýšení lymfocytů, neutrofilů
i eosinofilů může provázet celou řadu onemocnění. Pro některé
jednotky je však lymfocytární alveolitida charakteristická (např.
sarkoidóza, exogenní alergická alveolitida) a přítomnost lymfocytů
svědčí také pro příznivější průběh IPF. Neutrofilní alveolitida bývá
znakem pokročilejší fibrózy nebo zánětlivého postižení.
Literatura
1.
Kolek, V. et al. Sarkoidóza – známé a neznámé. Praha, Grada, 1998.
2.
Statement on sarcoidosis. Joint Statement of the American Thoracic Society (ATS),
the European Respiratory Society (ERS) and the World Association of Sarcoidosis and
Other Granulomatous Disorders (WASOG) adopted by the ATS Board of Directors and
by the ERS Executive Committee. Am J Respir Crit Care Med 160, 2: 736–755, 1999.
3.
Lošťáková V., Kolek V., Vašáková M., Žurková M. Sarkoidóza – současné pohledy na
standardizaci diagnostických a léčebných postupů..Studia pneumologica et phthiseo-
logica. 72, 4: 198–207, 2012.
Neobvyklá příčina recidivujícího tumoru
retroperitonea
Žurková M.
1
, Fischer O.
1
, Kriegová E.
2
, Tichý T.
3
,
Loštáková V.
1
, Kolek V.
1
1
Klinika plicních nemocí a TBC FN a LF UP Olomouc
2
Imunologická laboratoř FN Olomouc
3
Ústav patologie FN Olomouc
úvod:
Lymfangioleiomyomatóza (LAM) je vzácné progre-
sivní onemocnění plic a lymfatických cév nejasného původu,
které se vyskytuje sporadicky nebo ve spojení s geneticky
podmíněnou tuberózní sklerózou. LAM buňky získávají nádo-
rový fenotyp a jsou schopny i zakládání vzdálených metastáz.
Léčebná opatření jsou vzhledem k charakteru nemoci pouze
podpůrná, dříve doporučovaná léčba progesteronem není
u LAM již plošně indikována, pouze v případě rychlé progre-
se lze aplikovat sérii i.m. injekcí po dobu 1 roku s monitorací
plicních funkcí. V rámci studií je však zkoušena terapie mTOR
inhibitory či blokátory VEGF.
metodika:
Prezentace kazuistického sdělení dokumentu-
jícího danou problematiku.
výsledky:
34letá nemocná, nekuřačka, vyšetřována pro
CT nález multilokulární patologické struktury retroperitonea
a současně CT obraz cystických plicních změn. Doplněno PET/
CT, kde byla prokázána akumulace 18F-FDG v multilokulárních
hypodenzních formacích paraaortálně a parakaválně, v obou
plicních křídlech pak byly popsány četné drobné cystické
útvary vel. do 9 mm. Histologicky z transbronchiální biopsie
potvrzena LAM. Pro nález v retroperitoneu, kde zvažována
kromě LAM i možnost lymfomu či jiné malignity, indikována
k chirurgické revizi, histologicky prokázána opět LAM. Kontrolní
PET/CT s časovým odstupem 3 měsíců popisovalo výraznou
progresi nálezu v retroperitoneu, proto laparotomována, his-
tologicky opět potvrzena LAM.
závěr:
V literatuře jsme se s popisem případu tak rychle
recidivující mimoplicně lokalizované lymfangioleiomyomatózy
dosud nesetkali.
Podpora grantem IGA MZ ČR NT/11117-6.
SESTERSKÁ SEKCE
PNEUMOONKOLOGIE
Pátek 19. 9. 2014 / 9.30–10.30 / Sál Perseus
Nežádoucí účinky chemoterapie u pacientů
s pneumoonkologickým onemocněním
Chodová A.
Klinika plicních nemocí a tuberkulózy
FN a LF UP v Olomouci
cíl práce:
Cílem této práce je seznámit zdravotní sestry
s nežádoucími účinky při podávání chemoterapie a to nejen
z pohledu zdravotnického personálu, ale především i z pohledu
pacienta samotného.
materiál a metodika:
Cílené rozhovory s pacienty kliniky
plicních nemocí a tuberkulózy na oddělení 25 před a po podání
chemoterapie. Porovnání reakcí na nežádoucí účinky u mužů
a žen. Dále studium odborné literatury na téma nežádoucích
účinků chemoterapie.
výsledky:
Přesné výsledky budou zveřejněny v přednášce.
závěr:
Léčba onkologických onemocnění jde stále kupře-
du a s tím i snaha o minimalizaci jejich nežádoucích účinků.
Naštěstí máme dnes již více možností, které nám pomáhají
případným obtížím předcházet nebo je včas a šetrně zastavit.
Avšak reakce na léčbu chemoterapií je velice individuální a ne-
dá se se stoprocentní jistotou předpovědět, zda se projeví či
ne. Je velice důležité zaměření se nejen na somatické, ale i na
případné psychické reakce, které se mohou projevit buď již
před léčbou, nebo až s odstupem času. Je na zdravotnickém
personálu, aby případné nežádoucí účinky včas rozpoznal
a především o nich informoval samotného pacienta, neboť
dostatek informací napomáhá klientovi s vyrovnáním se s na-
stalou situací.
