69
18. 20. ZÁŘÍ 2014 / 18
TH
20
TH
SEPTEMBER 2014 / OLOMOUC
VARIA
Pátek 19. 9. 2014 / 14.30–15.30 / Sál Perseus
SESTERSKÁ SEKCE
výsledky:
Neinvazivní plicní ventilace je šetrnější a pro
pacienta komfortnější zvládnutí akutního hyperkapnického
respiračního selhání v prvopočátcích záchytu.
závěr:
V prezentaci bude přiblížen vývoj neinvazivní plicní
ventilace v ČR od jejího počátku po současnost.
Plicní embolie
Drlíčková V.
Klinika nemocí plicních a tuberkulózy LF MU a FN Brno
Plicní embolie je život ohrožující onemocnění, při kterém
dochází k náhlé obstrukci plicnice nebo některé z jejich větví,
především krevní sraženinou. Plicní embolie je velmi častým,
ale velmi špatně rozpoznávaným kardiovaskulárním onemoc-
něním s vysokou mortalitou (neléčená akutní plicní embolie
má mortalitu 30%, léčená plicní embolie kolem 8%). Roční
incidence žilního tromboembolizmu se odhaduje na 20–70
případů na 100 000 obyvatel. Zdrojem plicní embolie jsou
trombózy hlubokých žil dolních končetin u 85% nemocných.
Hlavním faktorem je Virchowa trias: změny koagulace, porucha
cévní stěny, zpomalení toku krve. Nejčastěji jsou postiženy
v 65% obě plíce, 20% do pravé, 10% do levé plíce. Dolní plicní
laloky bývají postiženy 4x častěji než horní. K diagnostickým
metodám patří CT angiografie, rtg, D-Dimery, Dopler žil, krevní
plyny, ECHO, EKG. Léčba embolie spočívá v podání antikoagu-
lační léčby, analgetik, kyslíku, trombektomii. Primárním cílem
terapie je zabránit opakování embolizace. Tromboembolická
nemoc je onemocnění s vysokou úmrtností, která závisí na
rozsahu embolizace a předchozím stavu dýchacího a srdečně-
-cévního systému. U rizikových osob je úmrtnost na masivní
plicní embolii větší než 25% případů.
Zajímavé kazuistiky
ze spánkové laboratoře
Petrželová P.
Klinika plicních nemocí a tuberkulózy Fakultní nemocnice
Olomouc
cíl:
Zaměřit se na pacienty s diagnostikovaným syndromem
spánkové apnoe a na jejich nejčastější problémy.
metoda:
Sledování několika nemocných, vyšetřovaných
ve spánkové laboratoři, u kterých byl diagnostikován syndrom
obstrukční spánkové apnoe, s různým přístupem k léčbě.
výsledky:
Kazuistika 3 nemocných ukazující na danou
problematiku.
1.
62letý nemocný, kuřák, obézní, sledován ve spánkové
laboratoři pro zástavy dechu ve spánku, s nespavostí, mívá
záškuby rukou a nohou. Lékařem byl zaslán na otorinolaryn-
gologii (ORL) na vyšetření, kde nebyl prokázaný patologický
nález. Při noční monitoraci jeho průměrná saturace 75%, apnoe
hypopnoe index (AHI) 50,3. Pacientovi byl diagnostikován těžký
Obstructive Sleep Apnea Syndrome (OSAS) k terapii Continuous
positive airway pressure (CPAP). Při nastavování auto CPAPem
nemocný nedodržoval režim, podle kterého v záznamech
nebylo možné nastavit optimální tlak. Pacient měl zapůjče-
ný CPAP domů, který po týdnu vrátil a jeho negativistický
přístup se odrazil na jeho zdravotním stavu. Po týdnu jsme
byli kontaktováni z anesteziologicko-resuscitačního oddělení,
s žádostí o konzultaci s tím, že pacient skončil na umělé plicní
ventilaci a následně na jednotce intenzivní péči naší kliniky
s tracheostomií na Bilevel Positive Airway Pressure (BiPAPu).
Z důvodu vážných zdravotních problémů byl pacient nucen
změnit životní styl, přesto bylo pro noncompliance od terapie
CPAP ventilátorem upuštěno.
2.
55letý bývalý kuřák byl odeslán k noční monitoraci
spánku pro suspektní syndrom spánkové apnoe z kardiologie.
Udával zástavy dechu ve spánku, během dne usínal, stěžoval
si na mikrospánky a palpitace v průběhu dne. ORL bez pato-
logického nálezu. Při noční monitoraci spánku je AHI 30,45
průměrná saturace je 95% a 2,93% doby spánku tráví v saturaci
pod 90%. V tehdejší době nesplňoval kritéria pro léčbu CPAP
ventilátorem. Po měsíci se monitorace opakovala s hodnotami
opět nesplňujícími kritéria k terapii CPAP pro léčbu CPAP ven-
tilátorem. U pojišťovny byla vyžádána výjimka a pacientovi byl
během hospitalizace natitrován tlak. Při kontrole jsme zjistili, že
pacient přístroj neužívá pro velké otlaky po masce. Nakonec
jsme přistoupili k masce oronazální, která pacientovi vyhovuje,
a přístroj pravidelně a s efektem užívá.
3.
65letý bývalý kuřák, přichází do spánkové laboratoře k vy-
loučení syndromu spánkové apnoe před plánovanou operací
Laser assisted uvulopalatoplasty (LAUP). Mezi jeho potíže patří
ranní bolesti hlavy, zástavy dechu ve spánku a mikrospánky při
řízení auta. Při noční monitoraci spánku CPAP ventilátorem je
AHI 30 saturace 12,5% pod 90%, což nesplňovala jeho kritéria
zdravotní pojišťovny pro léčbu CPAP ventilátorem. Po dvou
letech po operaci pacient přichází opakovaně pro neustupu-
jící potíže a jeho mikrospánky stále přetrvávají. Po opakované
monitoraci spánku jsou hodnoty AHI 53,98 a 28,69% saturace
pod 90% a pacient je indikován k léčbě CPAP ventilátorem
a splňuje kritéria pro zdravotní pojišťovnu. Jeho léčba CPAPem
proběhla velice dobře, nejen že přístroj toleroval, ale sám na
sobě pociťoval pocity vyspanosti, ustoupila únava, byl aktivnější
během dne a vymizely mikrospánky. Po měsíční terapii je jeho
průměrná saturace 94%.
závěr:
Je důležité, aby u pacientů se syndromem spánkové
apnoe začala léčba, a jednu z hlavních rolí tu hraje sestra, která
pacienta musí motivovat, naučit jej zacházet s přístrojem a měla
by klást důraz na správnou volbu masky, která se může odrazit
na správném užívání CPAPu.
Edukace u pacientů s obstrukční spánkovou
apnoe v terapii kontinuálním přetlakem
v dýchacích cestách (CPAP)
Panáková S.
Klinika plicních nemocí a tuberkulózy FN a LF UP
v Olomouci
cíl:
Cílem práce je rozšířit teoretické znalosti sester v oblasti
edukačního procesu a tím získat spolupracujícího pacienta,
