70
18. 20. ZÁŘÍ 2014 / 18
TH
20
TH
SEPTEMBER 2014 / OLOMOUC
ROUND TABLE: CÍLENÁ LÉČBA POKROČILÉHO NSCLC ANEB NADCHÁZÍ SOUMRAK CHEMOTERAPIE?
Pátek 19. 9. 2014 / 15.30–16.30 / Salonek Berenicé
informovaného o svém onemocnění, možnostech terapie
a práce s přístrojem v domácím prostředí.
metodika:
Role sestry jako edukátorky je jednou z nej-
důležitějších činností, které sestra v ošetřovatelském procesu
zastává. V první části sdělení předkládáme obecné informace
o edukaci, základní pojmy a fáze edukačního procesu. Následují
požadavky na osobnost sestry edukátorky a vytvoření základny
znalostí pacienta.
Druhá část je cíleně zaměřena na problematiku edukace
u pacientů, kteří jsou nebo budou léčení pomocí kontinuálního
přetlaku v dýchacích cestách. Prezentujeme také nejčastější
problémy, se kterými se pacienti léčení pomocí CPAP venti-
látoru potýkají.
výsledky:
Práce předkládá srozumitelné informace stran
edukačního procesu pro sestry ve spánkových centrech a labo-
ratořích. Seznamuje s problémy pacientů a dává jednoduchá
řešení pro nejčastější překážky, se kterými se setkáváme při
péči o pacienty léčené CPAP ventilátorem.
závěr:
Sestra jako edukátorka a partner pro nemocné s OSA
má nezastupitelnou úlohu v terapii pacienta se syndromem
spánkové apnoe. Proto je nutné se zaměřit na tuto oblast
a zdokonalit edukační proces, jenž je povětšinou rutinní sou-
částí pracovní činnosti každé sestry a laborantky ve spánkové
laboratoři.
Funkční vyšetření plic a nejčastější chyby při jeho
provedení z pohledu sestry
Sedláčková E.
Plicní oddělení KNTB, a.s., Zlín
cíl práce:
Cílem prezentace je stručně představit funkční
vyšetření a upozornit na nejčastější chyby při jeho provedení
z pohledu sestry.
Základní vyšetřovací metodou je spirometrie, jejíž výhodou
je jednoduchost a relativní dostupnost. Nutná spolupráce pa-
cienta při usilovném výdechu je bohužel nevýhodou tohoto
vyšetření. Základní vyšetření dnes představuje křivka průtok/
objem. Jedná se o tzv. zlatý standard funkčního vyšetření.
Spirometrie objektivně zhodnotí funkce plic.
Mezi rozšířené metody funkčního vyšetření patří impulsní
oscilometrie, celotělová bodypletysmografie, rhinomanome-
trie, plicní difuze, bronchomotorické testy a 6minutový test
během.
Do speciálních vyšetřovacích metod řadíme NO ve vy-
dechovaném vzduchu, vyšetření dýchacích svalů, vyšetření
elastických vlastností plic a spiroergometrie.
V další části prezentace popisuji přípravu spirometru a edu-
kaci pacienta. V závěru upozorňuji na možné chyby u funkčního
vyšetření plic.
ROUND TABLE: CÍLENÁ LÉČBA POKROČILÉHO NSCLC
ANEB NADCHÁZÍ SOUMRAK CHEMOTERAPIE?
Pátek 19. 9. 2014 / 15.30–16.30 / Salonek Berenicé
Cílená léčba pokročilého NSCLC
Garassino M.
1
, Kolek V.
2
1
Fondazione IRCCS – Instituto Nazionale dei Tumori,
Milano, Itálie
2
Klinika plicních nemocí a TBC, FN a LF UP Olomouc
Proběhne moderovaná diskuze s účastníky sympozia o re-
álném používání cílené léčby a chemoterapie pokročilého
NSCLC v České republice, následující po úvodním souhrnném
sdělení M. Garassino o současných možnostech cílené léčby
pokročilého nemalobuněčného karcinomu plic (NSCLC) v kli-
nické praxi s přihlédnutím k situaci v Itálii.
Používání molekulárně cílených přípravků je moderní a dy-
namicky se rozvíjející trend v léčbě pokročilých stadií NSCLC.
V současnosti již existuje několik terapeutických cílů, které
dokážeme účinně ovlivnit registrovanými léčivými přípravky.
Patří sem především receptor pro epidermální růstový faktor
(EGFR), kináza anaplastického lymfomu (ALK) a růstový faktor
vaskulárního endotelu typu A (VEGF A).
V praxi nejrozšířenější je ovlivnění aktivity EGFR prostřed-
nictvím specifických tyrozinkinázových inhibitorů (EGFR TKI)
erlotinibu, gefitinibu a afatinibu. EGFR TKI se podávají v mo-
noterapii a léčí se obvykle do progrese onemocnění nebo do
neakceptovatelné toxicity. Pozitivním prediktorem účinnosti
léčby EGFR TKI je přítomnost tzv. aktivační mutace v tyrozin-
kinázové doméně EGFR v nádorové tkáni (EGFRM+). Zatímco
pro EGFR TKI gefitinib a afatinib je průkaz EGFR M+ nezbytnou
podmínkou pro jejich použití v jakékoliv linii léčby, erlotinib je
ve druhé a třetí linii léčby v praxi stále používán i u pacientů
bez přítomnosti EGFRM+, někdy i v případech, kdy by bylo
možné nasazení chemoterapie. Z výsledků publikované studie
fáze III (TAILOR) přitom vyplývá, že léčba erlotinibem ve druhé
linii u pacientů s nemutovaným EGFR (EGFRwt) je méně účinná
než léčba docetaxelem.
Podobně vysoká účinnost, jaké je dosahováno léčbou EGFR
TKI u pacientů s nádory vykazujícími EGFRM+, je doložená
i při nasazení tyrozinkinázového inhibitoru ALK crizotinibu
u pacientů, u kterých dochází, nejčastěji v důsledku genové
translokace, k patologické aktivaci genu pro syntézu ALK. Také
v tomto případě léčba musí probíhat pouze na základě průkazu
