73
18. 20. ZÁŘÍ 2014 / 18
TH
20
TH
SEPTEMBER 2014 / OLOMOUC
RESPIRAČNÍ INFEKCE
Sobota 20. 9. 2014 / 9.00–10.00 / Sál Pegasus
Inhalační lékové formy – jejich specifika
z hlediska vlastností, dostupnosti důkazů
a zaměnitelnosti jednotlivých léčiv
Suchopár J.
INFOPHARM s.r.o., Praha
Česká republika uplatňuje princip tzv. generické úhrady, kte-
rý je založen na totožné úhradě určitého konkrétního množství
léčivé látky. Tento princip, jak plyne z názvu, lze používat u léčiv,
která mají charakter generika, respektive lépe jsou registrována
odkazem na registrační dokumentaci referenčního léčivého
přípravku. V případě, že příslušná léčiva nejsou registrová-
na jako generika, mohou chybět některé důkazy používané
k odůvodnění generické substituce, a tak nemusí být vždy
jasné, zda a případně za jakých okolností je možné příslušné
léčivé přípravky zaměňovat. V případě léčiv, která se aplikují
inhalační cestou, vystupuje ještě několik dalších problémů,
které celou situaci činí méně přehlednou. Jednak jednotlivé
léčivé přípravky mají jasně deklarované množství léčiva v tzv.
odměřené dávce, ale reálně množství léčiva vstupujícího do
dýchacích cest se nejen může lišit, ale skutečně se liší (což je
pozoruhodné z hlediska úhrady), ale předevšímmají jednotlivé
léčivé přípravky odlišné pomůcky (inhalátory), kterými je vlastní
aplikace umožněna. Rozdíly v aplikátorech z hlediska snadnosti
jejich „obsluhy“ pacientem, z hlediska „chybovosti“ při aplikaci
dávky, ale také z hlediska řady dalších funkcí nebo užitných
vlastností mohou být poměrně značné.
Tak např. formoterol fumarat v monokomponentních léči-
vých přípravcích má deklarované množství léčiva (nejčastěji)
12 µg, což je odměřená dávka. Jednotlivé léčivé přípravky
buď neuvádí množství léčiva, které je skutečně dostupné pro
farmakodynamické působení, nebo uvádí odlišná množství,
např. 10,1 µg nebo 10,3 µg. Rozdíl je malý, ale právní předpisy
řeší zaměnitelnost jednoznačně. Přitom dokonce obsah for-
moterolu „kolísá“ v závislosti na tom, zda je deklarován jako
dihydrát nebo bezvodá sůl (rozdíl obsahu 12,5 µg, 12 µg nebo
11,49 µg již tak malý není). Nejvýznamnější však je skutečnost,
že pouze formoterol má více než 5 různých inhalátorů. Opravdu
můžeme předpokládat, že pacienti jsou za všech okolností
schopni jakýkoliv inhalátor používat?
RESPIRAČNÍ INFEKCE
Sobota 20. 9. 2014 / 9.00–10.00 / Sál Pegasus
Invazivní pneumokoková onemocnění
Krákorová G.
1
, Bergerová T.
2
, Pazdiora P.
3
1
Klinika pneumologie a ftizeologie, FN Plzeň a LF UK Plzeň
2
Ústav mikrobiologie, FN Plzeň a LF UK Plzeň
3
Oddělení epidemiologie
úvod:
Invazivní pneumokoková onemocnění (IPO) jsou
definována jako onemocnění, kdy je pneumokok proká-
zán v jinak sterilní tekutině (krev, mozkomíšní mok); nikoliv
tedy pouze ve sputu. IPO je potvrzeno rovněž průkazem
přítomnosti pneumokokového antigenu v moči. Nejčastější
manifestací invazivní pneumokokové infekce je septikémie,
pneumonie, eventuálně s empyémem, a meningitida. U dětí
je vakcinace proti pneumokokové infekci rutinní součástí
imunizačního programu. Dospělí si musejí tuto vakcinaci
hradit sami. Vakcinace u dětí je spojena s poklesem výskytu
IPO v této věkové skupině.
cíl:
Zhodnocení výskytu a závažnosti IPO na Klinice pneu-
mologie a ftizeologie Fakultní nemocnice v Plzni v jednoletém
období.
materiál a metody:
Retrospektivní analýza výskytu IPO,
četnost výskytu IPO, zhodnocení charakteristik podskupiny
nemocných se sepsí (demografické údaje, hodnocení závaž-
nosti sepse dle hladin laktátu, efekt léčby).
výsledky:
Na Klinice pneumologie a ftizeologie FN Plzeň
jsme v 1ročním období (1. 5. 2013 – 31. 5. 2014) léčili celkem 69
nemocných s diagnózou IPO. 63 nemocných mělo pozitivní
pouze pneumokokový antigen v moči, 10 nemocných mělo
i/nebo pozitivní hemokulturu. 9 nemocných mělo klinický
obraz sepse. Průměrná doba hospitalizace u těchto septických
nemocných byla 15 dnů. Dále uvádíme charakteristiky pod-
skupiny těchto devíti septických nemocných s IPO. Jedná se
o 5 mužů, 4 ženy, s průměrným věkem 63 let. Všichni nemocní
měli obraz pneumonie, jeden nemocný měl navíc empyém.
4 nemocní měli elevovanou hladinou laktátu (nejvyšší hodnota
4,2 mmol/l). Iniciální antibiotická léčba, pokud byla následně
infekce dokumentovaná jako izolovaně pneumokokové etiolo-
gie a pokud se jednalo o citlivý kmen, byla změněna na vysoké
dávky krystalického PNC (4 nemocní). Ani v jednom případě ne-
došlo k selhání této léčby. Čtyři nemocní byli vyléčeni/zlepšeni,
jeden nemocný zemřel z jiné příčiny, než na infekci. Průměrná
doba hospitalizace činila 14 dnů. Po prodělané IPO, po zho-
jení pneumonie, byla nemocným nabízena vakcinace proti
pneumokokům ve vakcinačním centru naší kliniky (Pneumo
23, event. Prevenar 13).
diskuze a závěry:
Invazivní pneumokokové infekce jsou
onemocněními, která vyžadují kvalitní diagnostiku, efektivní
léčbu a realizaci preventivních opatření. Pneumologická klinická
pracoviště by měla být místem, kde je vytvářen přirozený tlak
na vakcinaci proti pneumokokovým onemocněním, zejména
u rizikových nemocných.
