63
18. 20. ZÁŘÍ 2014 / 18
TH
20
TH
SEPTEMBER 2014 / OLOMOUC
NEMOCI S BRONCHIÁLNÍ OBSTRUKCÍ
Pátek 19. 9. 2014 / 10.30–12.00 / Sál Perseus
SESTERSKÁ SEKCE
byla cystická fibróza onemocněním dětského věku (v minu-
losti nazývána nemoc „zakletých dětí“, nemoc „slaných dětí“).
V uplynulých 65 letech se výrazně změnila její prognóza.
Zatímco po skončení 2. světové války umírala většina dětí
v kojeneckém věku, dnes přežívá 50% nemocných až do
dospělosti (přibližně do věku 35 let). Malá informovanost o ne-
moci v naší populaci znesnadňuje život nemocného i jeho
rodinám. Proto jsem se rozhodla vytvořit prezentaci na toto
téma a poskytnout důležité a zajímavé informace o tomto
onemocnění. Cystická fibróza je onemocnění, které vyžaduje
nejen odbornou lékařskou péči, ale také kvalitní a specific-
kou péči ošetřovatelskou. Svoji práci jsem rozdělila do dvou
částí. Teoretickou a praktickou. V teoretické části se zabývám
charakteristikou onemocnění, genetickými predispozicemi,
systémy ovlivněnými cystickou fibrózou, patofyziologií, prů-
během onemocnění, jeho příznaky, diagnostikou a terapií.
V neposlední řadě jsem považovala za důležité zmínit i výživu
u takto nemocných pacientů, která může výrazně ovlivnit
prognózu i kvalitu života. Praktickou část tvoří kazuistika
pacienta ve věku 25 let, kterému byla CF diagnostikovaná
již ve třech letech. Věřím a doufám, že cystická fibróza bude
v budoucnu stále diskutovanějším tématem. Pacienti s touto
diagnózou si zaslouží naši pozornost a pomoc.
Dlouhodobá domácí oxygenoterapie
Kollarová J.
Plicní klinika LF HK a FN Hradec Králové
Dlouhodobá domácí oxygenoterapie je dlouhodobé, trvalé
podávání kyslíku v domácí péči. Léčba je určena nemocným
se středně těžkou a těžkou chronickou respirační insuficiencí
vzniklou na podkladě chronických plicních onemocnění. Cílem
léčby je optimálně zvýšit PaO
2
v arteriální krvi, a/nebo zvýšit
SaO
2
. Dosažení těchto hodnot zabezpečuje dostatečnou dávku
kyslíku a umožňuje tak dlouhodobě funkci životně důležitých
orgánů, zejména mozku, srdce, jater a ledvin. Hlavním cílem
DDOT je upravení hypoxemie, to pak vede k prodloužení života,
zmírnění dušnosti, zvýšení tolerance fyzické námahy, snížení
počtu exacerbací a ke zlepšení kvality života.
V současnosti se v ČR užívají tyto dva systémy:
Koncentrátory kyslíku jsou v současné době nejjedno-
dušším a současně nejlacinějším systémem. Při průtoku
do 5l/min jsou moderní koncentrátory schopny udržet
koncentraci kyslíku ve vydávané směsi nad 90% a při běž-
ném průtoku 2 l/min nad 95%. Jejich nevýhodou je to, že
nedovolují volný pohyb nemocného, jsou tedy vhodnější
pro málo mobilní pacienty, kteří nejsou bez pomoci další
osoby schopni opustit svůj domov.
Systém kapalného kyslíku pro využití v DDOT má základní,
nepohyblivý kontejner (tank), doplněný přenosným kon-
tejnerem (strollerem). Výhodou je uskladnění velkého ob-
jemu 100% kyslíku v malém prostoru a umožnění inhalace
kyslíku až do průtoku 8 l/min. Malé přenosné kontejnery
mají přijatelnou hmotnost a umožňují nemocným pohyb
i mimo domov. Mají tak umožněn volný pohyb po dobu
až 8 hodin při průtoku 2 l/min. Při vyšším průtoku kyslíku
se doba použitelnosti úměrně zkracuje.
Součástí prezentace je kazuistika pacienta s dlouhodobou
domácí oxygenoterapií.
Závislost na tabáku z pohledu sestry
Proroková I.
Klinika plicních nemocí a tuberkulózy FN a LF UP Olomouc
cíl práce:
Informovat o fungování Centra léčby závislosti
na tabáku (CLZT) na Klinice plicních nemocí a tuberkulózy
a práci sestry. CLZT poskytují vysoce specializovanou zdra-
votní péči kuřákům, kteří se chtějí zbavit své závislosti. Na
fungování CLZT se podílí lékař, zdravotní sestra a klinický
psycholog. Zdravotní sestra provádí vstupní objednávání
nových pacientů a podává základní informace o možnostech
léčby a fungování CLZT. Zajišťuje založení zdravotnické doku-
mentace, pomáhá kuřákovi s vyplněním vstupního dotazníku
včetně základních anamnestických údajů a Fagerströmova
testu závislosti na tabáku, pomáhá zajišťovat vstupní rtg hrud-
níku a spirometrii. Při vstupní i následných kontrolách provádí
vyšetření hladiny oxidu uhelnatého (CO) ve vydechovaném
vzduchu monitorovacím zařízením (Smokerlyzer, BMC-2000),
měří krevní tlak, puls a hmotnost, pomáhá s vyplněním krátké-
ho kontrolního dotazníku zaměřeného především na odhalení
abstinenčních potíží.
materiál a metodika:
Byl vyhodnocen soubor pacientů
v CLZT léčený v letech 2012 až 5/2014.
výsledky:
V roce 2012 v CLZT zahájilo léčbu 31 nových
kuřáků (vstupních vyšetření) a bylo provedeno 75 kontrolních
vyšetření. V roce 2013 zahájilo léčbu 35 kuřáků, kontrolních
vyšetření bylo provedeno 94. Za období 1-5/2014 bylo regis-
trováno 20 nových kuřáků a provedeno 42 kontrolních vyšet-
ření. Pacienti jsou léčeni většinou Champixem, nikotinovými
náhražkami, ojediněle i Wellbutrinem. Prospěšná je podpora
psychologa. V souboru kuřáků začínajících léčbu v roce 2012
byla celková ověřená úspěšnost léčby 32,3% po 12 měsících
od poslední cigarety. Naprostá většina kouřících i nekouří-
cích pacientů se však na doporučované kontroly nedostavuje.
Zjišťování aktuálního stavu „po roce“ tak znamená vždy náročné
telefonické dotazování a přemlouvání nekouřících, aby se ještě
jedenkrát dostavili k objektivizaci pomocí monitorace hladiny
CO. Pacienti, které se nepodaří zkontaktovat nebo přemluvit
k návštěvě ani přes opakované pokusy, jsou pro potřeby sta-
tistiky počítáni jako přetrvávající kuřáci.
závěr:
Zdravotní sestra se podílí na motivaci pacienta k ne-
kouření a pomáhá řešit související potíže. Doporučuje docházet
na kontroly při jakýchkoliv potížích s udržením nikotinové absti-
nence a v průběhu celého prvního roku po zanechání kouření,
což však značná část pacientů nedodržuje. I přes obecně nízkou
disciplinovanost kuřáků jsou výsledky léčby v CLZT uspokojivé,
srovnatelné s jinými centry.
