62
18. 20. ZÁŘÍ 2014 / 18
TH
20
TH
SEPTEMBER 2014 / OLOMOUC
NEMOCI S BRONCHIÁLNÍ OBSTRUKCÍ
Pátek 19. 9. 2014 / 10.30–12.00 / Sál Perseus
SESTERSKÁ SEKCE
zhoršování zdravotního stavu vyhýbáním se rizikovým fakto-
rům, znečištěnému domácímu i zevnímu prostředí.
závěr:
Příznivé vlivy respirační fyzioterapie jsou: zlepšení kvality
života, úleva od dušnosti, vyšší tolerance fyzické námahy a do-
sažení funkční nezávislosti. Důkladnou a opakovanou edukací
v technice inhalační terapie snížíme chyby při aplikaci naminimum.
Již při podezření na přítomnost CHOPNby první volboumělo být
zanechání kouření. Kuřáci, kteří využijí odbornou pomoc center
pro odvykání kouření, jsou při odvykání úspěšní až ve 30%, oproti
pouhé 2–3% úspěšnosti těch, kteří nebyli nijak povzbuzováni.
I přes nezastupitelnou roli farmakologické léčby CHOPN je
stále mnoho možností, jak může ke zlepšení stavu nemocného
přispět vhodná ošetřovatelská péče, poskytovaná zdravot-
nickým personálem, jako i péče pacienta samotného o své
vlastní zdraví.
Kašel po betablokátorech – kazuistiky
Macháčková M.
Lerymed s.r.o., Oddělení respiračních nemocí, Praha
Kašel je nejčastějším příznakem onemocnění dýchacích
cest, ale je také jedním z nejdůležitějších obranných mecha-
nizmů lidského organizmu. Kašel kromě idiopatického kašle
neznamená diagnózu.
Podle délky trvání dělíme kašel na akutní, který vymizí do
3 týdnů, subakutní trvá 3–8 týdnů a trvá-li déle než 8 týdnů
jedná se o kašel chronický. Příčin chronického kašle může být
mnoho, např. chronické respirační onemocnění, asthma bron-
chiale, chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN), nádory,
gastroezofageální nemoc (GERD) a také používání léků ze sku-
piny antihypertenziv betablokátory (BB) a ACE inhibitory (ACEi).
I selektivní BB jsou u pacientů s astmatem absolutně kontra-
indikovány, protože způsobují bronchokonstrikci. Kašel může
být projevem astmatu, ale i projevem nežádoucích účinků BB
a ACEi. Je zvlášť důležité, aby fungovala dobrá komunikace
mezi praktickými lékaři a všemi specialisty, kteří se o pacienta
starají. Přednáška je doplněna dvěma kazuistikami.
Aspirinem indukované astma – kazuistika
Kašáková E.
LERYMED spol. s r. o., Oddělení respiračních nemocí,
Praha
Aspirinem indukované astma (AIA) se vyskytuje přibližně
u 10% dospělých astmatiků. Ve zdravé populaci je četnost
výskytu intolerance kyseliny acetylsalicylové (ASA) 0,3-0,9%,
ale v astmatické populaci 7% a v alergické populaci je to téměř
28%. AIA vzniká většinou v dospělosti, je náchylné k exacerba-
cím, bývá eozinofilní a častěji se objevuje u žen. Je provázeno
celoroční rýmou a nosními polypy s neprůchodností nosu.
Kazuistické sdělení popisuje 62letou pacientku, která je od
roku 2012 ve starobním důchodu.
Od dětství trpěla celoroční rýmou, ve 28 letech jí bylo dia-
gnostikováno astma a nasazena léčba. Její astma i alergická
rýma se často zhoršovaly, často navštěvovala naše oddělení
pro obtíže, bývala v pracovní neschopnosti, opakovaně byla
hospitalizovaná a pravidelně jezdila do lázní. Ve 40 letech jí bylo
diagnostikováno aspirinem indukované astma a byla jí proká-
zána intolerance ASA a dalších příbuzných léků. Podstoupila
již 8 operací nosních polypů.
V současné době má astma pod kontrolou, nemá žádné
příznaky astmatu, ale obtíže spojené s alergickou rýmou a nos-
ními polypy přetrvávají i přes intenzivní léčbu.
Práce spirometrické sestry v laboratoři funkční
diagnostiky plic
Laštuvková R., Kašparová H.
Klinika plicních nemocí a tuberkulózy
FN a LF UP v Olomouci
cíl práce:
Podrobněji přiblížit práci, vědomosti a doved-
nosti spirometrické sestry v laboratoři funkční diagnostiky plic.
Funkční vyšetření plic má nezastupitelnou úlohu v diferenciální
diagnostice, zejména plicních onemocnění. Informuje o tom,
jak plíce plní své základní funkce, jsou-li postiženy patologickým
procesem, případně jak velké jsou funkční rezervy. Je indiková-
no za účelem stanovení diagnózy, kdy by mělo dát odpověď
na otázku, zda se jedná o ventilační poruchu, pokud ano, tak
jakého typu, zda je přítomná porucha reverzibilní, event. jak se
funkční hodnoty mění během léčby; dále za účelem stanovení
průběhu a prognózy onemocnění, jako součást předoperační-
ho vyšetření a pro posudkové účely. Vyšetření musí být prová-
děna standardizovanými postupy a kvalifikovaným personálem.
materiál a metodika:
V naší laboratoři pracují 3 sestry
a lékař. Samotná vyšetření na přístrojích provádí speciálně
proškolené zdravotní sestry bez přítomnosti lékaře, ten na závěr
písemně vyhodnotí výsledky. Kromě dospělých jsme schopni
provádět spirometrii i u dětí od 6 let.
výsledky:
Význam spirometrie neustále stoupá, počet
provedených vyšetření se každoročně navyšuje o několik set.
Z toho důvodu je naše spirometrická laboratoř vybavena dal-
šími diagnostickými přístroji.
závěr:
Práce sestry ve spirometrické laboratoři je velmi nároč-
ná, neboť musí zvládat nejenomodborné znalosti a dovednosti,
alemusí i působit na pacienta optimisticky, asertivně a přátelsky
pro dosažení co nejlepší spolupráce a výsledků vyšetření.
Literatura
1.
Funkční vyšetření plic. J.Fišerová, J.Chlumský, J.Satinká a kol., GEUM 2004
2.
Aktuality oboru TRN. F.Salajka, Z.Paráková, E.Prchalová, Hradec Králové 2007
Cystická fibróza
Blechová Z.
Klinika nemocí plicních a tuberkulózy LF MU a FN Brno
Cílem prezentace je přiblížit posluchačům téma cystické
fibrózy. Jde o genetické onemocnění, které postihuje nejen
plíce, ale zasahuje do celého organizmu. Do nedávné doby
