45
18. 20. ZÁŘÍ 2014 / 18
TH
20
TH
SEPTEMBER 2014 / OLOMOUC
SPÁNKOVÁ MEDICÍNA
Pátek 19. 9. 2014 / 11.30–12.00 / Sál Centaurus
end, kromě dvou nemocných, kterým byla resekována jen
část přední stěny průdušnice s ponecháním intaktní pars
membranacea (3,2%). Jeden pacient podstoupil resekci kar-
iny pro karcinom s vytvořením neokariny. U 59 nemocných
(95,1%) bylo možné provést resekci z krčního přístupu, jed-
nou (1,6%) bylo nutné přístup doplnit o parciální sternotomii
a ve dvou případech byla resekce provedena z pravostranné
torakotomie (3,2%). Průměrná délka stenotického úseku byla
22,8±7,7 mm a vzdálenost orálního úseku stenózy od hlasových
vazů 32,0±13,0 mm, do této statistiky nebyli započteni pacienti
se stenózou hrudního úseku trachey.
Pacienti se zhojili bez komplikací, jen v jednom případě
došlo po dvou měsících k restenóze, která byla řešena im-
plantací stentu Novatech (1,6%). Jeden pacient měl několik
dnů tracheokutánní píštěl (1,6%), která se zhojila spontánně
a jeden pacient byl revidován v den operace pro krvácení
(1,6%). Dva pacienti měli po operaci paroxyzmus fibrilace
síní (3,2%).
Průměrná doba pooperační hospitalizace byla 5,0±2,7 dne.
závěr:
Resekce trachey je bezpečná metoda s dobrými
výsledky, která v centru se zkušeností a dostatečným počtem
případů je zatížena malou četností komplikací.
Podpořeno MZ ČR – RVO, FN v Motole 00064203.
Literatura
1.
Wain JC Jr., Postintubation tracheal stenosis, Semin Thorac Cardiovasc Surg. 2009
Fall; 21 (3): 284–289.
2.
Wright CD1, Grillo HC, Anastomotic complications after tracheal resection: pro-
gnostic factors and management Thorac Cardiovasc Surg. 2004 Nov; 128 (5): 731–739.
3.
L. Sunder-Plassmann Trachealresektion und Tracheaersatz. Der Chirurg. 2001; 72:
1111–1118.
Dvouleté zkušenosti s užíváním digitální hrudní
drenáže Thopaz na I. chirurgické klinice v Brně
Páral M., Benej M., Čapov I., Jedlička V., Peštál A.,
Doležel J., Chovanec Z.
I. chirurgická klinika LF MU a FN USA v Brně
cíl práce:
Prezentace našich zkušeností s digitálním hrud-
ním drenážním systémem užitým v pooperační péči po plic-
ních resekcích a u léčby spontánních pneumotoraxů rozličných
rozsahů a etiologií.
Digitální drenážní hrudní systém Thopaz od firmy Medela je
jednou z recentních a zároveň pro klinickou praxi významných
inovací v hrudní chirurgii. Jedná se o elektronický přístroj veli-
kosti dámské kabelky, na který se napojuje hrudní drén/drény.
Jako komplexní zařízení plní funkci jak vývěvy a jímače dré-
nované tekutiny, tak přesného měřidla vzduchové netěsnosti
(odvedeného vzduchu z pohrudniční dutiny), navíc umožňuje
zobrazit data v reálném čase i zpětně. V klinické praxi v pe-
roperačním období (anatomické i extraanatomické resekce
z thorakotomie nebo VATS) využíváme přesné kvantifikace
a dynamiky air-leaku k optimalizaci managementu hrudní
drenáže v pooperační péči.
výsledky a závěr:
Thopaz se v našem dvouletém uží-
vání ukazuje jako velmi přesný, užitečný a uživateli (lékař,
sestra i pacient) oblíbený pomocník s minimem nedostatků.
Při terapeuticko-diagnostických nejasnostech napomáhá
exaktními informacemi o velikosti air-leaku chirurgovi v jeho
rozhodování.
SPÁNKOVÁ MEDICÍNA
Pátek 19. 9. 2014 / 11.30–12.00 / Sál Centaurus
Multicentrická epidemiologická studie
prevalence spánkové apnoe
u pacientů s noční hypertenzí
v České republice a porovnání prevalence
v Čechách a na Moravě
Hobzová M.
1
, Šonka K.
2
, Pretl M.
3
, Plačková M.
4
,
Zapletalová J.
5
, Kolek V.
1
1
Klinika Plicních nemocí a tuberkulózy, FN a LF UP
v Olomouci
2
Neurologická klinika, 1. LF UK a VFN, Praha
3
Neurologická ambulance a spánková poradna Inspamed,
s.r.o., Praha
4
Klinika tuberkulózy a respiračních nemocí, FN Ostrava
5
Ústav lékařské biofyziky, LF UP v Olomouci
cíl:
Zjistit procentuální výskyt dosud nediagnostikované
a neléčené spánkové apnoe u pacientů s noční hypertenzí
(potvrzeno ambulantní 24hodinovou monitorací krevního
tlaku) v České republice a porovnat prevalenci spánkové apnoe
u těchto pacientů v Čechách a na Moravě.
materiál a metoda:
188 pacientů (125 mužů) s noční hy-
pertenzí (TK v noci >120/70 mmHg), průměrného věku 57 let,
8±10,6 let, bylo vyšetřeno ve 4 spánkových centrech v České
republice (2 v Čechách, 2 na Moravě) screeningem pro spán-
kovou apnoe. Byl použit přístroj Apnea Link (Resmed corp.).
Ke statistické analýze získaných dat byl použit software SPSS
verze 15 (SPSS Inc., Chicago, USA).
výsledky:
V celém souboru pacientů (Čechy, Morava)
s noční hypertenzí byla spánková apnoe nově diagnostiko-
vaná u 72,9 (74,1; 72,4)% vyšetřovaných. Středně těžkou a těž-
kou spánkovou apnoe (apnoe- hypopnoe index >15) mělo
43,6 (38,9; 45,5)% vyšetřených. Farmakoterapie hypertenze při
současném průkazu noční hypertenze byla zjištěna u 96,8 (100;
95,5)% vyšetřených.
Nebyl zjištěn statisticky signifikantní rozdíl mezi výsky-
tem v Čechách a na Moravě ve věku vyšetřovaných (p=0,187),
v počtu mužů (p=0,500), v počtu pacientů s léčenou arteriální
