40
18. 20. ZÁŘÍ 2014 / 18
TH
20
TH
SEPTEMBER 2014 / OLOMOUC
NEJNOVĚJŠÍ STUDIE S PIRFENIDONEM A JEJICH DOPAD NA LÉČBU IPF V PRAXI SYMPOZIUM SPOLEČNOSTI INTERMUNE
Pátek 19. 9. 2014 / 16.30–17.00 / Sál Pegasus
NEJNOVĚJŠÍ STUDIE S PIRFENIDONEM
A JEJICH DOPAD NA LÉČBU IPF V PRAXI
SYMPOZIUM SPOLEČNOSTI INTERMUNE
Pátek 19. 9. 2014 / 16.30–17.00 / Sál Pegasus
Aktuální přehled intersticiálních plicních procesů
Kolek V.
Klinika plicních nemocí a tbc, FN a LF UP Olomouc
Intersticiální plicní procesy tvoří skupinu asi 200 etiopato-
genetických jednotek s difuzním postižením plicního inter-
sticia, s podobnými klinickým projevy, funkčním postižením
a radiologickými změnami, ale různou příčinou vzniku a pro-
gnózou. Z praktického hlediska ve vztahu k prevenci a léčbě je
důležité rozdělení na endogenní (idiopatické) a exogenní (se
známou příčinou vzniku). Je zřejmé, že mnohé tzv. endogenní
procesy jsou vyvolány noxami, které neznáme nebo jen tuší-
me. Genetické usměrnění pak rozhoduje nejen o náchylnosti
ke vzniku, ale i o průběhu a závažnosti jednotlivých forem.
Histologické projevy se liší různým stupněm fibrotizace, která
určuje funkční postižení. Někdy vznikají specifické morfy, jako
je granulom nebo cystoidní projasnění, proces může být pro-
vázen vaskulitidou. Typickým funkčním postižením je alveolo-
-kapilární blok. Jeho závažnost je prognostickým ukazatelem
a také ukazatelem úspěšnosti léčby, která v poslední době
začíná být účinná díky lepšímu poznávání etiopatogeneze.
Vzhledem k tomu, že výskyt těchto nemocí stoupá, je každý
posun úspěšnosti léčby velmi cenný a žádaný.
Léčba idiopatické plicní fibrózy v ČR ve světle
regulérní úhrady prvního léku pro IPF – Esbrietu.
Centra pro diagnostiku a léčbu IPP
Vašáková M.
Pneumologická klinika 1. LF UK, Thomayerova nemocnice,
Praha
Idiopatická plicní fibróza (IPF) je specifickou formou chro-
nického fibrotizujícího intersticiálního procesu dospělých ne-
jasné etiologie s histopatologickým a radiologickým obrazem
obvyklé intersticiální pneumonie
(UIP). Vyskytuje se výhradně
u dospělých, a to středního a staršího věku. Poslední konsen-
sus světových respiračních společností o diagnóze a léčbě
IPF z roku 2011 přináší nový pohled na tuto nemoc, a to na
základě medicíny založené na důkazech. Při tvorbě nového
konsensu pro diagnostiku a léčbu IPF byly provedeny meta-
analýzy validních studií z posledních deseti let a vyhodnoceny
léčebné postupy užívané pro léčbu IPF do roku 2009. Potvrdil
se očekávaný závěr, že u IPF nejsou prakticky vůbec účinné
protizánětlivě působící léky, jako jsou kortikosteroidy, imuno-
supresiva a cytostatika, a tudíž by se neměly nadále používat
v její léčbě, a to ani samotné, ani v kombinacích. Tento závěr
byl ještě podpořen interim analýzami studie PANTHER zve-
řejněnými na jaře 2012, na základě kterých bylo pozastaveno
pokračování studijní větve pacientů s IPF léčených kombinací
prednison + azathioprin + N-acetylcystein (NAC), neboť zde
byla zjištěna vyšší mortalita oproti větvi se samotným NAC
i ve srovnání s větví, v níž bylo podáváno placebo. Následně
při ukončení studie PANTHER nebyla prokázána ani efektivita
samotného NAC v provnání s placebem.
Po letech léčebného nihilizmu a špatné prognózy se
IPF nicméně stává nemocí léčitelnou, spolu s objevem prv-
ního antifibroticky působícího léku, pirfenidonu (ESBRIET,
InterMune). Pirfenidon je prvním lékem, který zasahuje přímo
do patogeneze IPF, a to inhibicí TGF-β1. Ve dvou ze 3 regis-
tračních studií fáze 3 SHIONOGI a CAPACITY 004 pirfenidon
prokazatelně zpomaloval progresi IPF měřenou rychlostí
poklesu VC. Studie ASCEND byla následně konstruována, aby
potvrdila pozitivní efekt dvou předchozích studií na zpoma-
lení progrese IPF. Studie se účastnilo 555 pacientů s IPF a byla
placebem kontrolována. Primárním cílem byla změna VC nebo
smrt v 52. týdnu. Sekundárním cílem byla změna vzdálenosti
ušlé v 6 minutách (6-MWD), čas do progrese nemoci (PFS),
dušnost a smrt ze všech příčin. Ve skupině léčené pirfeni-
donem v porovnání s placebem bylo pacientů, kteří měli
pokles VC o 10% a více oproti výchozí hodnotě nebo zemřeli,
o 47,9% méně. Rovněž byl v této skupině patrný vyšší počet
pacientů oproti placebu (132%), kteří neměli žádný pokles
VC a pirfenidon navíc statisticky významně snižoval i pokles
6-MWD a prodlužoval PFS. Společnou analýzou CAPACITY 004
a 006 a ASCEND navíc byla prokázána redukce mortality ze
všech příčin i na IPF ve skupině léčené pirfenidonem oproti
placebu. Esbriet tedy jednoznačně prokázal léčebný efekt
u pacientů s IPF a byl dokonce označen FDA jako průlomový
lék v léčbě dosud neléčitelné nemoci, IPF. V ČR je Esbriet od
1. 7. 2014 dostupný v režimu VILP pro pacienty s IPF s VC mezi
50–80% NH a TLCO vyšší než 35% NH, a to v Centrech pro
diagnostiku a léčbu intersticiálních plicních procesů. Každý
nemocný s podezřením na IPF by měl být tedy poslán včas
do jednoho z Center, jejichž seznam je dostupný na www.
pneumologie.cz, aby mu nebyla upřena šance na účinnou
léčbu, a tudíž i významné prodloužení života.
Zde je nemocný komplexně přešetřen a pokud je sta-
novena diagnóza IPF, pak je v případě splnění indikačních
kritérií zahájena léčba Esbrietem, pacientovi je nastavena
i ostatní podpůrná a antiexacerbační léčba a plán rehabili-
